#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Decubitus as a Cause of Death even in the 21st Century


Autoři: L. Veverková ;  K. Krejsová;  A. Geršlová;  P. Vlček;  I. Čapov;  M. Reška;  J. Konečný;  L. Urbánek
Působiště autorů: st Surgical Clinic Faculty of Medicine Masaryk University and St. Anne University Hospital of Brno 1
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(Supplementum1): 37-39
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2016S37

Souhrn

Cíl:
Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pa­cientů hospitalizovaných a podstupujících operaci na 1. chirurgické klinice u sv. Anny v roce 2015.

Metodika:
Retrospektivní analýza administrativních dat z nemocničního informačního systému a z dat speciálního elektronického nástroje (I-hojeni.cz). Použit byl statistický software R, statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05.

Výsledky:
Z celkového počtu 3 937 hospitalizovaných podstoupila většina operační výkon (n = 3 431; 86,4 %). Nově se vytvořil dekubitus u 31 pacientů. Průměrný věk pacientů byl 82,6 let, jednalo se většinou o ženy (18 : 13). Body Mass Index (BMI) byl průměrně 25,37; délka hospitalizace 26,67 dní. Průměrný stupeň dekubitu byl 1,64. Pět pacientů mělo více než jeden dekubitus. Nejčastěji se vyskytovaly dekubity na patě, následně na hýždích a sakru. Nezjistili jsme statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pacientů a délka hospitalizace statisticky významně souvisely s výskytem dekubitů (p = 0,02493).

Závěr:
Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pa­cientů i ve 21. století a jejich léčba je nákladná a dlouhá.

Klíčová slova:
dekubitus – hodnocení rizika – rizikové faktory – incidence

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. The National Institute for Health and Clinical Excel­lence. Appendix H: Methodology checklist: economic evaluations. The Guidelines Manual. London: National Institute for Health and Clinical Excel­lence, 2009;195:200– 7.

2. Gottrup F, Apelqvist J, Price P. Outcomes in control­led and comparative studies on non-heal­ing wounds recom­mendations to improve the quality of evidence in wound management. J Wound Care 2010;19(6):237– 68. doi: 10.12968/ jowc.2010.19.6.48471.

3. World Health Organization. WHO Guidelines for safe surgery: 2009: safe surgery saves lives. Geneva: WHO 2009. [online]. Dostupné z URL: http:/ / whqlibdoc.who.int/ publications/ 2009/ 9789241598552_eng.pdf 2009.

4. Dowd SE, Sun Y, Secor PR, et al. Survey of bacterial diversity in chronic wounds us­ing pyrosequencing, DGGE, and full ribosome shotgun sequencing. BMC Microbio­l 2008;8:43. doi: 10.1186/ 1471-2180-8-43.

5. Percival S, Cutt­ing K. Microbio­logy of Wounds. New York: CRC Press 2010.

6. Pokorná A, Saibertová S, Vasmanská S, et al. Registers ofpres­sure ulcers in an international context. Cent Eur J NursMidw 2016;7(2):444–52. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0013.

7. Haesler E, ed. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and Treatment of Pres­sure Ulcers: Quick Reference Guide. Cambridge Media: Perth, Australia 2014.

8. Morykwas MJ, Argenta LC, Shelton-Brown E Iet al. Vacuum-as­sisted closure: a new method for wound control and treatment: animal studies and basic foundation. Ann Plast Surg 1997;38(6):553– 62.

9. Fleischmann W, Lang E, Russ M. Treatment of infection by vacuum sealing. Unfal­lchirurg 1997;100:301– 4.

10. Stevens P. Vacuum-as­sisted closure of laparotomy wounds: a critical review of the literature. Int Wound J 2009;6(4):259– 66. doi: 10.1111/ j.1742-481X.2009.00614.x.

11. Stan­nard JP, Volgas DA, Stewart R, et al. Negative pres­sure wound therapy after severe open fractures: a prospective randomized study. J Orthop Trauma 2009;23(8):552– 7. doi: 10.1097/ BOT.0b013e3181a2e2b6.

12. Mandal A. Role of topical negative pres­sure in pres­sure ulcer management. J Wound Care 2007;16(1):33– 5. doi: 10.12968/ jowc.2007.16.1.26987.

13. Anders­son AE, Bergh I, Karls­son J, et al. Patients’ experiences of acquir­ing a deep surgical site infection: an interview study. Am J Infect Control 2010;38(9):711– 7. doi: 10.1016/ j.ajic.2010.03.017.

14. Jenkins ML, O’Neal E. Pres­sure ulcer prevalence andincidence in acute care. Adv Skin Wound Care 2010;23(12):556– 9. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000391184.43845.c1.

15. Coomer NM, McCall NT. Examination of the accuracy of cod­ing hospital-acquired pres­sure ulcer stages. Medicare Medicaid Res Rev 2013;3(4). doi: 10.5600/ m­mr­r.003.04.b03.

16. Pokorná A, Jarkovský J, Mužík J, et al. A new online software tool for pres­sure ulcer monitor­ing as an educational instrument for unified nurs­ing as­ses­sment in clinical settings. Mefanet Journal 2016;4(1):26– 32.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#