#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Prevalence kouření u středoevropských pacientů s narkolepsií s kataplexií, narkolepsií bez kataplexie a idiopatickou hypersomnií


Smoking Prevalence in Group of Central-European Patients with Narcolepsy-cataplexy, Narcolepsy without Cataplexy and Idiopathic Hypersomnia

Aim:
To map the prevalence of smok­ing among patients with narcolepsy-cataplexy (NC), narcolepsy without cataplexy (N) and idiopathic hypersomnia (IH) and verify whether smok­ing prevalence in NC patients is higher than in N and IH patients in Central Europe.

Methods:
We asked 172 adult patients about smok­ing (111 of them with NC, 37 with N and 24 with IH) us­ing our own structured question­naire dur­ing their outpatient examination or dur­ing phone interview.

Results:
Daily smokers represented 46.8% in the NC group, 18.9% in N and 12.5% in the IH group. The prevalence of smok­ing in the N and IH group together is 16.4%, i.e. significantly lower than the prevalence in the NC group (p = 0.0006, two-sided Fisher test).

Conclusion:
The prevalence of daily smok­ing among patients with NC is more than twice as high as in the Czech general adult population (18%), and higher than smok­ing prevalence among N and IH patients together.

Key words:
narcolepsy-cataplexy – narcolepsy without cataplexy – idiopathic hypersomnia – hypocretin/orexin – addiction – smoking – nicotine

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.


Chinese summary - 摘要

发作性睡病 - 猝倒症、无猝倒嗜睡症和先天性嗜睡症中欧患者的吸烟率

目标:

探讨发作性睡病 - 猝倒症(NC),无猝倒嗜睡症(N)和先天性嗜睡症(IH)患者的吸烟情况,并验证中欧地区吸烟率是否是NC组患者高于N组和IH组患者。

方法:

在患者进行门诊检查期间或通过电话访问方式,我们对172名成年患者(111名患有NC,37名患有N,24名患有IH)进行了有关吸烟的结构式问卷调查。

结果:

日常吸烟者在NC组中占46.8%,在N组中占18.9%,在IH组中占12.5%。N组和IH组吸烟率总共为16.4%,显著低于NC组(p = 0.0006,双侧Fisher检验)。

结论:

NC患者每日的吸烟率是捷克普通成年人群(18%)的两倍以上,并高于N和IH患者的总共吸烟率。

关键词:

发作性睡病-猝倒症 - 无猝倒嗜睡症 - 先天性嗜睡症 -下视丘分泌素 /食欲肽 - 成瘾 - 吸烟 - 尼古丁


Autoři: P. Peřinová 1;  A. Wierzbicka 2;  E. Feketeová 3;  D. Kemlink 4;  P. Kovalská 1;  J. Nepožitek 1;  V. Ibarburu 1;  E. Králíková 5;  S. Nevšímalová 1;  K. Šonka 1
Působiště autorů: Centrum pro poruchy spánku a bdění, Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze 1;  Department of Clinical Neurophysiology, Institute of Psychiatry and Neurology, Warsaw, Poland 2;  Neurologická klinika LF UPJŠ a UN L. Pasteura Košice 3;  Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze 4;  Centrum pro závislé na tabáku, 3. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolizmu 1. LF UK a VFN v Praze 5
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(5): 561-563
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2017561

Souhrn

Cíl:
Zmapování závislosti na tabáku u osob s narkolepsií s kataplexií (NC), s narkolepsií bez kataplexie (N) a s idiopatickou hypersomnií (IH). Ověření hypotézy, že ve střední Evropě je prevalence kouření u NC proti N a IH vyšší.

Soubor a metodika:
Podle vlastního strukturovaného dotazníku jsme se ptali na kouření 172 dospělých pacientů, z toho 111 s NC, 37 N a 24 IH v průběhu ambulantního vyšetření nebo telefonického pohovoru.

Výsledky:
Pravidelnými kuřáky ve skupině NC je 46,8 % pacientů, ve skupině N 18,9 % pacientů a ve skupině IH 12,5 % pacientů. Zastoupení kuřáků ve skupině NC je významně vyšší oproti hodnotě 16,4 % kuřáků ve skupině N a IH dohromady (p = 0,0006; two-sided Fischer test).

Závěr:
Zastoupení kuřáků je u NC oproti běžné populaci více než dvojnásobné (prevalence aktivních denních kuřáků v České republice je 18 %) a je vyšší než u nemocných s N a IH dohromady.

Klíčová slova:
narkolepsie s kataplexií – narkolepsie bez kataplexie – idiopatická hypersomnie – hypocretin/orexin – závislost – kouření – nikotin

Úvod

Narkolepsie s kataplexií (NC), narkolepsie bez kataplexie (N) a idiopatická hypersomnie (IH) jsou chronická neurologická onemocnění řadící se mezi centrální hypersomnie. Jejich společným projevem je nadměrná denní spavost.

NC je onemocnění s prevalencí přibližně 0,045 % v Severní Americe a Evropě [1]. Prvním vrcholem manifestace je věk 15– 20 let, druhým pak období 35–40 let, ale nástup příznaků se může objevit kdykoli v rozmezí od dětství do přibližně 60 let [2]. Vedle nadměrné denní spavosti jsou pro NC typické kataplexie (opakované stavy svalové atonie během bdělosti, zpravidla vyvolané náhlou situací s emotivním významem, např. smíchem, pláčem nebo momentem překvapení) a dále spánková obrna a hypnagogické halucinace objevující se typicky na přechodu spánku a bdělosti a postihující přibližně polovinu nemocných. Většina pacientů má navíc fragmentovaný noční spánek. Při denním i nočním spánku se často podaří zachytit REM spánek v prvních 15 min od usnutí (Sleep Onset REM period; SOREMp). Etiopatogeneze nemoci spočívá ve vymizení neuronů produkujících hypokretin (Hcrt) v laterálním hypothalamu [3]. Ačkoli mechanizmus jejich úbytku není přesně znám, poznatky z posledních 20 let shodně ukazují na autoimunitní inzult zprostředkovaný T buňkami cílený specificky proti hypokretinovým neuronům u geneticky predisponovaných jedinců [4]. Svědčí pro to mimo jiné velmi silná asociace s HLA třídy I, zvláště pak s alelou HLA-DQB1*06:02, která je u nemocných s NC přítomna ve více než 85 % [5]. Dosavadní poznatky také uvádějí, že je tento specifický autoimunitní proces u geneticky vnímavých jedinců spuštěn různými environmentálními podněty, např. streptokokovou infekcí [6] nebo H1N1 vakcinací či samotnou H1N1 infekcí [7].

O etiopatogenezi N je známo velmi málo; nejsou dostatečné doklady o chybění hypokretinových neuronů a hladina Hcrt 1 v mozkomíšním moku je normální. Výskyt alely HLA-DQB1*06:02 se pohybuje asi kolem 40 %, přičemž v běžné populaci je to kolem 25 %. Vedoucím klinickým příznakem je nadměrná denní spavost, kataplexie se nevyskytují, rovněž spánková obrna a hypnagogické halucinace jsou přítomny podstatně méně často. Výskyt SOREMp je součástí diagnostických kritérií [8].

IH je vzácná nemoc s nadměrnou denní spavostí, která stejně jako N není vyvolána deficitem hypokretinu. Nemocní mívají obtíže s ranním probouzením, které je protrahované a často spojené s příznaky spánkové opilosti. Kataplexie chybí a nevyskytuje se SOREMp [9].

Závislost na tabáku patří celosvětově mezi nejrozšířenější závislosti, Českou a Slovenskou republiku a Polsko nevyjímaje. Prevalence současných kuřáků je podle výsledků z roku 2015 24 %, přičemž 18,2 % české populace nad 15 let je kuřáky pravidelnými (denními) [10]. Vzhledem k tomu, že nikotin má v malé dávce stimulační účinky na centrální nervový systém (CNS), je zajímavé sledovat jeho roli u nemocí, jejichž hlavním klinickým rysem je nadměrná denní spavost, zejména u centrálních hypersomnií. Jelikož jsou dosavadní data týkající se kouření u těchto nemocí omezená, rozhodli jsme se výskyt kuřáctví zmapovat na našem souboru českých, slovenských a polských pacientů. Zároveň jsme chtěli ověřit hypotézu, že je prevalence kouření u NC (Hcrt-deficientní onemocnění) oproti N s IH (Hcrt-non-deficientní onemocnění) vyšší i ve střední Evropě s dominantně slovanským obyvatelstvem podobně, jako prokázali Barateau et al ve Francii [11]. Šlo by tak o posílení domněnky, že se na vzniku závislosti na nikotinu u NC podílí odlišný patofyziologický mechanizmus související s nedostatkem Hcrt.

Soubor a metodika

Do studie bylo zařazeno celkem 172 dospělých pacientů, kteří jsou sledováni v Centru pro poruchy spánku a bdění při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze (121 pacientů), na Neurologické klinice LF UPJŠ a UNLP v Košicích (11 pacientů) a Institutu neurologie a psychiatrie ve Varšavě (40 pa­cientů). Jednalo se o pacienty s jednoznačnou diagnózou NC, N, nebo IH. Všichni splnili diagnostická kritéria podle třetího vydání Mezinárodní klasifikace poruch spánku z roku 2014 (ICSD3). U nemocných, kteří byli diagnostikováni před rokem 2014, kdy byla vydána ICSD3, byla pečlivě zkontrolována konformita s ICSD3. Relevantní klinické údaje společně s výsledkem spánkové efektivity (tj. poměru mezi souhrnným trváním všech spánkových stadií a dobou strávenou na lůžku vyjádřeného v procentech) z noční polysomnografie byly doplněny z lékařské dokumentace pacientů.

Data týkající se kouření byla získána anamnesticky v průběhu ambulantního vyšetření nebo pomocí telefonického kontaktu, během nichž byly respondentům pokládány otázky z námi sestaveného strukturovaného dotazníku. Po úvodním dotazu na kuřáckou anamnézu byli účastníci studie rozděleni na současné pravidelné kuřáky (tj. osoby kouřící alespoň 1 cigaretu denně), bývalé kuřáky (tj. osoby, které za svůj život vykouřily více než 100 cigaret, ale v současné době již nekouří) a na nekuřáky (celoživotně nevykouřili 100 a více cigaret), tedy ve shodě s terminologií WHO [12]. U bývalých a současných kuřáků byly otázky dále cíleny na věk první cigarety, věk zahájení pravidelného kouření a počet denně vykouřených cigaret. Rovněž bylo dotazem ověřeno, jaký typ kuřiva pacient preferoval.

Výsledná data zjištěná u jednotlivých skupin NC, N a IH byla nejprve porovnána s údaji platnými pro běžnou českou populaci, vycházejícími ze sociodemografického výzkumu pro Státní zdravotní ústav z roku 2015. Následně byly posouzeny výsledky skupiny NC oproti skupině N + IH.

Všechny statistické testy byly prováděny pomocí programu STATISTICA 12 CZ (StatSoft, Inc. 2013, www.statsoft.com). Kvalitativní znaky byly hodnoceny Fischerovým přesným dvoustranným testem, kvantitativní parametry vzhledem k jejich normálnímu rozdělení pak Studentovým t-testem s korekcí pro nestejné rozptyly.

Studii schválila Etická komise VFN a nemocní písemně vyjádřili souhlas s výzkumným zpracováním svých dat.

Výsledky

Klinická charakteristika a kuřácké zvyklosti

Soubor tvořilo 172 pacientů, z nichž 111 splňovalo diagnostická kritéria NC, 37 N a 24 IH. Charakteristika jednotlivých skupin vč. kuřáckých návyků je uvedena v tab. 1. Žádné signifikantní rozdíly v demografických parametrech nebyly nalezeny.

Tab. 1. Klinické a kuřácké charakteristiky souboru.
Klinické a kuřácké charakteristiky souboru.
NC – narkolepsie s kataplexií, N – narkolepsie bez kataplexie, IH – idiopatická hypersomnie, SD – standardní odchylka, BMI – body mass index, ESS – Epworth sleepiness scale, pravidelní kuřáci – v době dotazování alespoň jedna vykouřená cigareta denně, bývalí kuřáci – za život vykouřili více než 100 cigaret, ale v době dotazování již nekouří, celoživotní nekuřáci – méně než 100 vykouřených cigaret za život.

Srovnání NC oproti N + IH

Průměrný věk skupiny NC (n = 111) a skupiny N + IH (n = 61) se nelišil (p = 0,89). Na rozdíl od prevalence pravidelných kuřáků ve skupině NC (46,8 %) je prevalence pravidelných kuřáků ve skupině Hcrt-non-deficientních hypersomnií (N + IH) výrazně nižší (16,4 %; p = 0,0006; two-sided Fischer test). V počtu denně vykouřených cigaret, věku první cigarety a věku zahájení pravidelného kouření statisticky významný rozdíl nebyl prokázán.

Diskuze

Prevalence pravidelných kuřáků v české populaci nad 15 let je 18,2 % [10]. Prevalence pravidelných kuřáků ve skupině NC našeho souboru je tak více než dvojnásobně vyšší (46,8 %) než v běžné české populaci. Není však rozdíl v zastoupení bývalých kuřáků – 17,2 % v české populaci oproti 15,4 % u NC. Podíl kuřáků zastoupený u dalších dvou skupin nemocných je s českou populací srovnatelný (18,9 % v případě N) nebo dokonce nižší (12,5 % v případě IH).

Srovnání NC (onemocnění s chybějícím Hcrt 1) s N a IH (nemoci, které nemají alterovanou hypocretinovou transmisi) přineslo zjištění, že nemocní ve skupině NC referují pravidelné užívání tabáku statisticky významně častěji než nemocní ve skupině N + IH. Jedná se o výsledek podporující tvrzení, že mechanizmus vzniku závislosti je u NC od ostatních hypersomnií odlišný a mohl by souviset se snížením Hcrt transmise. Role Hcrt při vzniku závislostí je stále posuzována. Studie uvádějí vyšší míru impulzivity a vyhledávání smyslové zkušenosti u NC, která může vysvětlovat vyšší tendenci kouřit [13]. Naše výsledky jsou však odlišné oproti výsledkům pokusů na zvířatech, které naznačují, že stav nedostatku Hcrt představuje spíše protektivní faktor vzniku závislostí [14–16] a oproti klinické zkušenosti, že u pacientů medikovaných stimulancii nevzniká závislost [17,18]. Náš výsledek je ve shodě s francouzskou multicentrickou studií [11] a zdá se tedy, že není ovlivněn kulturními nebo etnickými rozdíly v přístupu ke kouření.

Limitem této práce je malý počet nemocných v jednotlivých skupinách, daný ovšem prevalencí sledovaných diagnóz.

Závěr

V našem souboru nemocných jsme prokázali více než dvojnásobně vyšší prevalenci kuřáků ve skupině NC oproti běžné české populaci a signifikantně vyšší prevalenci kuřáků ve skupině NC oproti skupině N a IH dohromady.

Práce byla podpořena grantem PRVOUK P26/LF1/4.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

MUDr. Pavla Peřinová

Centrum pro poruchy spánku a bdění

Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd

1. LF UK a VFN v Praze

Kateřinská 30

128 21 Praha

e-mail: pavla-perinova@seznam.cz

Přijato k recenzi: 2. 1. 2017

Přijato do tisku: 12. 5. 2017


Zdroje

1. Ohayon MM, Priest RG, Zul­ley J, et al. Prevalence of narcolepsy symp­tomatology and dia­gnosis in the European general population. Neurology 2002;58(12):1826– 33.

2. Dauvil­liers Y, Montplaisir J, Molinari N, et al. Age at onset of narcolepsy in two large populations of patients in France and Quebec. Neurology 2001;57(11):2029– 33.

3. Than­nickal TC, Moore RY, Nienhuis R, et al. Reduced number of hypocretin neurons in human narcolepsy. Neuron 2000;27(3):469– 74.

4. Liblau RS, Vas­sal­li A, Seifinejad A, et al. Hypocretin (orexin) bio­logy and the pathophysiology of narcolepsy with cataplexy. Lancet Neurol 2015;14(3):318– 28. doi: 10.1016/ S1474-4422(14)70218-2.

5. Mignot E. Genetic and familial aspects of narcolepsy. Neurology 1998; 50(2 Suppl 1):16– 22.

6. Aran A, Lin L, Nevsimalova S, et al. Elevated anti-streptococcal antibodies in patients with recent narcolepsy onset. Sleep 2009; 32(8):978– 83.

7. Partinen M, Kornum BR, Plazzi G, et al. Narcolepsy as an autoim­mune disease: the role of H1N1 infection and vaccination. Lancet Neurol 2014;13(6):600– 13. doi: 10.1016/ S1474-4422(14)70075-4.

8. American Academy of Sleep Medicine. Internation­al Clas­sification of Sleep Disorders. 3rd ed. Darien. IL: American Academy of Sleep Medicine 2014.

9. Bil­liard M, Šonka K. Idiopathic hypersomnia. Sleep Med Rev 2015;29:23– 33. doi: 10.1016/ j.smrv.2015.08. 007.

10. Sovinová H, Csémy L. Užívání tabáku a alkoholu v České republice v roce 2015. Státní zdravotní ústav, Praha. Dostupné z URL: http:/ / www.szu.cz/ uploads/ documents/ czzp/ zavislosti/ Uzivani_tabaku_2015.pdf.

11. Barateau L, Jaus­sent I, Lopez R, et al. Smoking, alcohol, drug use, abuse and dependence in narcolepsy and idiopathic hypersomnia: a case-control study. Sleep 2016;39(3):573– 80. doi: 10.5665/ sleep.5530.

12. WHO (2008) MPOWER. [online from 2016]. Available in URL: http:/ / www.who.int/ tobacco/ mpower/ en/ .

13. Dimitrova A, Fronczek R, Van der Ploeg J, et al. Reward-seek­ing behaviour in human narcolepsy. J Clin Sleep Med 2011;7(3):293– 300. doi: 10.5664/ JCSM.1076.

14. von der Goltz C, Koopmann A, Dinter C, et al. Orexin and leptin are as­sociated with nicotine craving: a link between smoking, appetite and reward. Psychoneuro­endocrinology 2010;35(4):570– 7. doi: 10.1016/ j.psyneuen.2009.09.005.

15. Ken­ny PJ. Tobacco dependence, the insular cortex and the hypocretin con­nection. Pharmacol Biochem Behav 2011;97(4):700– 7. doi: 10.1016/ j.pbb.2010.08.015.

16. Plaza-Zabala A, Flores Á, Martín-García E, et al. A role for hypocretin/ orexin receptor-1 in cue-induced reinstatement of nicotine-seek­ing behavior. Neuropsychopharmacology 2013;38(9):1724– 36. doi: 10.1038/ npp.2013.72.

17. Boutrel B, Steiner N, Halfon O. The hypocretins and the reward function: what have we learned so far? Front Behav Neurosci 2013;7:59. doi: 10.3389/  fnbeh.2013. 00059.

18. Bayard S, Dauvil­liers YA. Reward-based behaviors and emotional proces­s­ing in human with narcolepsy-cataplexy. Front Behav Neurosci 2013;7:50. doi: 10.3389/ fnbeh.2013.00050.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2017 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#