Hladiny anti-Mülleriánského hormonu v séru při roztroušené skleróze – multicentrická případová kontrolní studie

Hladiny anti-Mülleriánského hormonu v séru při roztroušené skleróze –⁠ multicentrická případová kontrolní studie

Úvod:
Roztroušená skleróza (RS) je považována za zánětlivé demyelinizační onemocnění s trojnásobným rizikem výskytu u žen v plodném věku, které u pacientek vzbuzuje nepříznivé obavy související s těhotenstvím. Naším cílem bylo objasnit vzájemný vztah mezi hladinou anti-Mülleriánského hormonu (AMH) a klinickými a gynekologickými charakteristikami pacientek s relaps-remitentní RS (RR RS).

Metody:
Do studie bylo postupně zařazeno 50 pacientek s RR RS a 50 zdravých kontrolních subjektů odpovídajícího věku z řad nemocničního personálu. U všech subjektů byly vyhodnoceny sérové hladiny AMH metodou ELISA. Pro vyhodnocení kvantitativních proměnných byly použity t-test a Mann-Whitneyův U test. Pro kvalifikaci proměnných byly použity Pearsonův chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test. U hodnot AMH byla provedena regresní analýza.

Výsledky:
Průměrná (± SD) hladina AMH u skupiny pacientek činila 3,12 ± 3,6 a u kontrolní skupiny 3,65 ± 2,06. Regresní analýza odhalila významný rozdíl v hodnotách AMH mezi případovou a kontrolní skupinou (p = 0,034). U pacientek nebyl zjištěn žádný významný vliv aktivity onemocnění a léčby na hladinu AMH. V obou skupinách byl jediným demografickým faktorem, který predikoval hodnoty AMH, věk (p = 0,001).

Závěr:
Z výsledků vyplývá, že hodnoty AMH v séru byly výrazně nižší u pacientek s RS, avšak toto zjištění nemá nutně vliv na plodnost.

Klíčová slova:
anti-Mülleriánský hormon –⁠ neplodnost –⁠ roztroušená skleróza

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

: M. Mehrpour ¹; F. Taherian ²; P. Arfa-Fatollahkhani ²; A. N. Moghadasi ³; S. Mokhtar ⁴; H. Keivani ⁵
: Department of Neurology, Firoozgar Hospital, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ¹; Department of Neurology, Rasoul-e-Akram Hospital, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ²; MS Research Center, Neuroscience Institute, Tehran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ³; Department of Infertility, Avicenna Infertility Center, Tehran, Iran ⁴; Department of Virology, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ⁵
: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(2): 199-202
: Original Paper
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018199

Závěr:
Z výsledků vyplývá, že hodnoty AMH v séru byly výrazně nižší u pacientek s RS, avšak toto zjištění nemá nutně vliv na plodnost.

Sources

1. Chen YH, Lin HL, Lin HC. Does multiple sclerosis increase risk of adverse pregnancy outcomes? A population-based study. Mult Scler 2009; 15(5): 606 –⁠ 612. doi: 10.1177/ 1352458508101937.

2. Greer JM, McCombe PA. Role of gender in multiple sclerosis: clinical effects and potential molecular mechanisms. J Neuroimmunol 2011; 234(1 –⁠ 2): 7 –⁠ 18. doi: 10.1016/ j.jneuroim.2011.03.003.

3. Cavalla P, Rovei V, Masera S et al. Fertility in patients with multiple sclerosis: current knowledge and future perspectives. Neurol Sci 2006; 27(4): 231 –⁠ 239.

4. Dahl J, Myhr KM, Daltveit AK et al. Planned vaginal births in women with multiple sclerosis: delivery and birth outcome. Acta Neurol Scand Suppl 2006; 183 : 51 –⁠ 54.

5. Hellwig K, Brune N, Haghikia A et al. Reproductive counselling, treatment and course of pregnancy in 73 German MS patients. Acta Neurol Scand 2008; 118(1): 24 –⁠ 28. doi: 10.1111/ j.1600-0404.2007.00978.x.

6. Cocco E, Sardu C, Gallo P et al. Frequency and risk factors of mitoxantrone-induced amenorrhea in multiple sclerosis: the FEMIMS study. Mult Scler 2008; 14(9): 1225 –⁠ 1233. doi: 10.1177/ 1352458508094882.

7. Cil AP, Leventoğlu A, Sönmezer M et al. Assessment of ovarian reserve and Doppler characteristics in patients with multiple sclerosis using immunomodulating drugs. J Turk Ger Gynecol Assoc 2009; 10(4): 213 –⁠ 219.

8. Bhide P, Homburg R. Anti-Müllerian hormone and polycystic ovary syndrome. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2016; 37 : 38 –⁠ 45. doi: 10.1016/ j.bpobgyn.2016.03.004.

9. Thöne J, Kleiter I, Stahl A et al. Relevance of endoglin, IL-1α, IL-1β and anti-ovarian antibodies in females with multiple sclerosis. J Neurol Sci 2016; 362 : 240 –⁠ 243. doi: 10.1016/ j.jns.2016.01.057.

10. Sepúlveda M, Ros C, Martínez-Lapiscina EH et al. Pituitary-ovary axis and ovarian reserve in fertile women with multiple sclerosis: a pilot study. Mult Scler 2016; 22(4): 564 –⁠ 568. doi: 10.1177/ 1352458515602339.

11. Thöne J, Kollar S, Nousome D et al. Serum anti-Müllerian hormone levels in reproductive-age women with relapsing-remitting multiple sclerosis. Mult Scler 2015; 21(1): 41 –⁠ 47. doi: 10.1177/ 1352458514540843.

12. Cambil-Martín J, Galiano-Castillo N, Muñoz-Hellín E et al. Influence of body mass index on psychological and functional outcomes in patients with multiple sclerosis: a cross-sectional study. Nutr Neurosci 2016; 19(2): 79 –⁠ 85. doi: 10.1179/ 1476830514Y.0000000156.

13. Kvistad SS, Myhr KM, Holmøy T et al. Body mass index influence interferon-beta treatment response in multiple sclerosis. J Neuroimmunol 2015; 288 : 92 –⁠ 97. doi: 10.1016/ j.jneuroim.2015.09.008.

14. Taylor KL, Hadgkiss EJ, Jelinek GA et al. Lifestyle factors, demographics and medications associated with depression risk in an international sample of people with multiple sclerosis. BMC Psychiatry 2014; 14 : 327. doi: 10.1186/s12888-014-0327-3.

15. Nielsen NM, Jørgensen KT, Stenager E et al. Reproductive history and risk of multiple sclerosis. Epidemiology 2011; 22(4): 546 –⁠ 552. doi: 10.1097/ EDE.0b013e31821c7adc.