Kompresivní a traumatické neuropatie ramus profundus nervi radialis – retrospektivní analýza chirurgicky řešených případů
Autoři:
M. Beneš 1-3; I. Humhej 2-4; H. Zítek 2-4; D. Kachlík 2,3; V. Kunc 2,3,5
Působiště autorů:
1 st Department of Orthopaedics, First Faculty of Medicine, Charles University and Motol University Hospital, Prague, Czech Republic
1; Department of Anatomy, Second Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic
2; Center for Endoscopic, Surgical and Clinical Anatomy (CESKA), Second Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic
3; Department of Neurosurgery, Faculty of Health Studies, Jan Evangelista Purkinje University, Masaryk Hospital, Usti nad Labem, Czech Republic
4; Clinic of Trauma Surgery, Masaryk Hospital, Usti nad Labem, Czech Republic
5
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2025; 88(6): 349-356
Kategorie:
Původní práce
doi:
https://doi.org/10.48095/cccsnn2025349
Souhrn
Cíl: Cílem této studie je zhodnocení výsledků chirurgické léčby u pacientů s kompresivními a traumatickými neuropatiemi ramus profundus nervi radialis (RPNR) společně s epidemiologií, anatomickými aspekty spojenými s lézemi RPNR a komplikacemi. Soubor a metodika: Záznamy chirurgicky léčených pacientů pro léze periferních nervů byly retrospektivně přezkoumány za účelem získání demografických údajů, místa léze, typu chirurgického řešení, výsledků a komplikací. K objektivizaci klinických výstupů bylo zvoleno skóre Louisiana State University Health Sciences Center (LSUHSC). Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 22 pacientů, z toho 15 kompresivních a 7 traumatických neuropatií. Medián sledování byl 17,5 (14–41) měsíců. Chirurgická intervence vedla k významnému zlepšení skóre LSUHSC jak ve skupině s kompresivní (ze 2 [0–3] na 4 [2–5]; p = 0,018), tak ve skupině s traumatickou neuropatií (z 0 [0–0] na 3 [0–4]; p = 0,011). Skupina s traumatickou neuropatií vykazovala významně nižší předoperační skóre LSUHSC (p = 0,004), ale rozdíl v pooperačním skóre nebyl významný (p = 0,129). Primární chirurgická léčba selhala u 26,7 % pacientů s kompresí a u 28,6 % pacientů s poraněním RPNR. Šlachové přenosy byly posouzeny jako vhodné řešení pro pacienty se selháním primární léčby. Závěr: Chirurgická léčba přináší významné funkční zlepšení u pacientů s kompresivními i traumatickými neuropatiemi RPNR. U značného procenta pacientů v obou skupinách však došlo k selhání primární léčby. Přestože pacienti s traumatickými neuropatiemi RPNR vykazovali horší předoperační funkčnost končetiny, pooperační výsledky mezi oběma skupinami byly srovnatelné.
Klíčová slova:
neuropatie – komprese – úraz – paréza – ramus profundus nervi radialis – nervus interosseus posterior
Zdroje
1. Sunderland S. Nerves and nerve injuries. 2nd ed. New York: Churchill Livingstone 1978.
2. Benes M, Kachlik D, Kunc V et al. The arcade of Frohse: a systematic review and meta-analysis. Surg Radiol Anat 2021; 43 (5): 703–711. doi: 10.1007/s00276-021-02718-5.
3. Braun N, Save AV, Lee SK et al. Nomenclature of the radial nerve: distinguishing between the deep branch of the radial nerve and the posterior interosseous nerve. J Hand Surg Eur Vol 2025; 50 (1): 122–123. doi: 10.1177/17531934241254706.
4. Ay S, Apaydin N, Acar H et al. Anatomic pattern of the terminal branches of posterior interosseous nerve. Clin Anat 2005; 18 (4): 290–295. doi: 10.1002/ca. 20114.
5. Shrestha S, Kunc V, Woo AC. Posterior interosseous nerve injury after a fracture of ulna and radius: a case report. Turk Neurosurg 2021; 31 (5): 803–806. doi: 10.5137/1019-5149.JTN.32693-20.1.
6. Elgafy H, Ebraheim NA, Rezcallah AT et al. Posterior interosseous nerve terminal branches. Clin Orthop Relat Res 2000; 376 (376): 242–251. doi: 10.1097/00003 086-200007000-00033.
7. Anania P, Fiaschi P, Ceraudo M et al. Posterior interosseous nerve entrapments: review of the literature. Is the entrapment distal to the arcade of Frohse a really rare condition? Acta Neurochir 2018; 160 (9): 1857–1864. doi: 10.1007/s00701–00018–3615–3618.
8. Cravens G, Kline DG. Posterior interosseous nerve palsies. Neurosurgery 1990; 27 (3): 397–402. doi: 10.1097/00006123-199009000-00009.
9. Dang AC, Rodner CM. Unusual compression neuropathies of the forearm, part 1: radial nerve. J Hand Surg Am 2009; 34 (10): 1906–1914. doi: 10.1016/j.jhsa.2009. 10.016.
10. Hirachi K, Kato H, Minami A et al. Clinical features and management of traumatic posterior interosseous nerve palsy. J Hand Surg Br 1998; 23 (3): 413–417. doi: 10.1016/s0266-7681 (98) 80071-5.
11. Kim DH, Murovic JA, Kim YY et al. Surgical treatment and outcomes in 45 cases of posterior interosseous nerve entrapments and injuries. J Neurosurg 2006; 104 (5): 766–777. doi: 10.3171/jns.2006.104.5.766.
12. Givissis PK, Stavridis SI, Ditsios KT et al. Isolated injury of the posterior interosseous nerve complicating a deep laceration of the proximal forearm dorsolateral muscles: a case report. J Trauma 2009; 67 (6): E194–E196. doi: 10.1097/TA.0b013e31815613d1.
13. Leechavengvongs S, Wittonchart K, Uerpairojkit C. Penetrating injury to the terminal branches of the posterior interosseous nerve with nerve grafting. J Hand Surg Br 2001; 26 (6): 293–595. doi: 10.1054/jhsb.2001.0609.
14. Shams A, El-Sayed MMH. Functional results after posterior interosseous nerve microsurgical repair. Eur Orthop Traumatol 2014; 5 (3): 305–310. doi: 10.1007/s12570–12014–0252–0254.
15. Kaiser R, Houstava L, Haninec P. Surgical treatment of supinator canal syndrome. Cesk Slov Neurol N 2013; 76/109 (5): 619–622.
16. Ochi K, Horiuchi Y, Tazaki K et al. Surgical treatment of spontaneous posterior interosseous nerve palsy: a retrospective study of 50 cases. J Bone Joint Surg Br 2011; 93 (2): 217–222. doi: 10.1302/0301-620X.93B2.24748.
17. Shergill G, Bonney G, Munshi P et al. The radial and posterior interosseous nerves. results fo 260 repairs. J Bone Joint Surg Br 2001; 83 (5): 646–649. doi: 10.1302/0301-620x.83b5.11312.
18. Suematsu N, Hirayama T. Posterior interosseous nerve palsy. J Hand Surg Br 1998; 23 (1): 104–106. doi: 10.1016/s0266-7681 (98) 80234-9.
19. Vrieling C, Robinson PH, Geertzen JHB. Posterior interosseous nerve syndrome: literature review and report of 14 cases. Eur J Plast Surg 1998; 21 : 196–202. doi: 10.1007/s002380050068.
20. Wu P, Yang JY, Chen L et al. Surgical and conservative treatments of complete spontaneous posterior interosseous nerve palsy with hourglass-like fascicular constrictions: a retrospective study of 41 cases. Neurosurgery 2014; 75 (3): 250–257. doi: 10.1227/NEU.000000000 0000424.
21. Schober P, Boer C, Schwarte LA. Correlation coefficients: appropriate use and interpretation. Anesth Analg 2018; 126 (5): 1763–1768. doi: 10.1213/ANE.0000000000 002864.
22. McGraw I. Isolated spontaneous posterior interosseous nerve palsy: a review of aetiology and management. J Hand Surg Eur Vol 2019; 44 (3): 310–316. doi: 10.1177/1753193418813788.
23. Sunderamoorthy D, Chaudhury M. An uncommon peripheral nerve injury after penetrating injury of the forearm: the importance of clinical examination. Emerg Med J 2003; 20 (6): 565–566. doi: 10.1136/emj. 20.6.565.
24. Garcia-Lopez A, Navarro R, Martinez F et al. Nerve transfers from branches to the flexor carpi radialis and pronator teres to reconstruct the radial nerve. J Hand Surg Am 2014; 39 (1): 50–56. doi: 10.1016/j.jhsa.2013.10.011.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2025 Číslo 6
Nejčtenější v tomto čísle
- Kompresivní a traumatické neuropatie ramus profundus nervi radialis – retrospektivní analýza chirurgicky řešených případů
- Validace české verze dotazníku Patterns of Activity Measure – Pain u pacientů s chronickou bolestí bederní páteře
- Akutní encefalopatie u dítěte vyvolaná virem chřipky A
- Výskyt post-stroke deprese u hospitalizovaných pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě