The Prevention of Venous Thrombosis and Pulmonary Embolism in Neurosurgery

Czech version

Authors: D. Krahulík ¹ ; V. Krčová ²; M. Vaverka ¹; L. Hrabálek ¹
Authors‘ workplace: FN a LF UP Olomouc Neurochirurgická klinika ¹; FN a LF UP Olomouc Hemato-onkologická klinika ²
Published in: Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(5): 560-563
Category: Short Communication

Overview

The authors apply guidelines for the prevention of deep venous thrombosis in neurosurgery. These guidelines are based on the recommendations of section of thrombosis and haemostasis, of the Hematology Society and the recommendations of the American and Canadian Society of Haematology.

Key words:
venous thrombosis – pulmonary embolism – prevention – neurosurgery

Sources

1. Geerts WH, Bergqvist D, Pineo GF, Heit JA, Samama CM, Lassen MR et al. Prevention of venous thromboembolism. Chest 2008; 133 (Suppl 6): 381S–453S.

2. Gumulec J, Penka M, Bezděk R. Prevence žilní trombózy a plicní embolizace v chirurgii, v cévní chirurgii a v urologické chirurgii [online]. Dostupné z URL: http://www.thrombosis.cz/sources/Guidelines-Chirurgie-prevence-TEN-STH-V06.pdf.

3. Geerts WH, Pineo GF, Heit JA, Bergqvist D, Lassen MR, Colwell CW et al. Prevention of venous thromboembolism. the Seventh ACCP Conference on Antithrombotic and Thrombolytic Therapy. Chest 2004; 126 (Suppl 3): 338S–400S.

4. Sullivan SD, Kahn SR, Davidson BL, Borris L, Bossuyt P, Raskob G. Measuring the outcomes and pharmacoeconomic consequences of venous thromboembolism prophylaxis in major orthopedic surgery. Pharmacoeconomics 2003; 21(7): 477–496.

5. Geerts WH, Heit JA, Clagett GP, Pineo CF, Colwell CW, Anderson FA jr et al. Prevention of venous thromboembolism. Chest 2001; 119 (Suppl 1): 132S–175S.

6. Heit JA. Venous thromboembolism prophylaxis. Hematology 1999; 10: 223–230.

7. Malý J, Widimský J. Prevence plicní embolie a žilní trombózy. In: Widimský J, Malý J et al (eds). Akutní plicní embolie a žilní trombóza. Patogeneze, diagnostika a prevence. 2nd ed. Praha: Triton 2005: 289–302.

8. Mismetti P, Laporte S, Darmon JY, Buchmüller A, Decousus H. Meta-analysis of low molecular weight heparin in the prevention of venous thromboembolism in general surgery. Br J Surg 2001; 88(7): 913–930.

9. Ruff RL, Posner JB. Incidence and treatment of peripheral venous thrombosis in patients with glioma. Ann Neurol 1983; 13(3): 334–336.

10. Wen DY, Hall WA. Complications of subcutaneou slow-dose heparin therapy in neurosurgical patients. Surg Neurol 1998; 50(6): 521–525.

11. Goldhaber SZ, Dunn K, Gerhard-Herman M, Park JK, Black PM. Low rate of venous thromboembolism after craniotomy for brain tumor using multimodality prophylaxis. Chest 2002; 122(6): 1933–1937.

12. Iorio A, Agnelli G. Low-molecular-weight and unfractionated heparin for prevention of venous tromboembolism in neurosurgery: a meta-analysis. Arch Intern Med 2000; 160(15): 2327–2332.

13. Simanek R, Vormittag R, Hassler M, Roessler K, Schwarz M, Zielinski C, Pabinger I et al. Venous thromboembolism and survival in patients with high-grade glioma. Neuro Oncol 2007; 9(2): 89–95.

14. Clagett GP, Reisch JS. Prevention of venous thromboembolism in general surgical patients: results of meta-analysis. Ann Surg 1988; 208(2): 227–240.

15. Nicolaides A, Irving D, Pretzell M, Dupont P, Lewis J, Denai S et al. The risk of deep-vein thrombosis in surgical patients. Br J Surg 1973; 60(4): 312.

16. Kakkar VV. Low dose heparin in the prevention of venous thromboembolism. Thromb Diath Haemorrh 1974; 33(1): 87–96.

17. Agnelli G, Bergqvist D, Cohen AT. Randomized clinical trial of postoperative fondaparinux versus perioperative dalteparin for prevention of venoust hromboembolism in high-risk abdominal surgery. Br J Surg 2005; 92(10): 1212–1220.

Labels

Paediatric neurology Neurosurgery Neurology

Developmental Coordination Disorder – Developmental Dyspraxia

Awake Resection of Adult Supratentorial Low-grade Gliomas Located within or Adjacent to Eloquent Areas

Cognitive Evoked Potentials

Early-Onset Hereditary Alzheimer’s Disease Caused by p.M139V Mutation in the PSEN1 Gene – a Case ReportAlzheimerova demence je nejčastější demence u pacientů ve starším věku. V některých rodinách může být geneticky podmíněna. Naše kazuistika ukazuje případ 43letého muže, v jehož rodině se vyskytlo dalších šest členů rodiny s manifestací demence ve věku 40–50 let. Genetickým vyšetřením byla u pacienta prokázána patogenní mutace c.415A>G (p.M139V) v exonu 5 genu PSEN1 v heterozygotním stavu. Stejná mutace byla zjištěna u demencí postiženého bratrance. V rodině tak byla potvrzena hereditární predispozice k časné formě Alzheimerovy demence s autozomálně dominantní dědičností na molekulární úrovni. Vývoj onemocnění byl u pacienta sledován po dobu osmi let. Postupně dochází k deterioraci kognitivních funkcí a vývoji atrofických změn mozku dle magnetické rezonance. Obdobné změny jsou pozorovány u jeho bratrance. Genetické vyšetřování v rodinách zasažených demencí může být do budoucna důležité především pro možnost včasné léčby pacientů v riziku.

Bilateral Ischemic Retinopathy and Optic Neuropathy as an Isolated Ophthalmic Clinical Entity in Altitude Sickness – a Case Report

Progressing Spasticity, Cognitive Deficit and Non-elicitable Cortical Motor Evoked Potentials as Signs of Probable Primary Lateral Sclerosis – a Case Report

Quality of Life after Deep Brain Stimulation in Patients with Advanced Parkinson’s Disease

Eye Movement Examination in Neurological Practice

Calcifying Pseudoneoplasms of the Neural Axis. Report of Three Cases

Experience with a Burr-hole Craniostomy for Chronic Subdural Hematoma

Cognitive Deficit in Patients with Clinical Isolated Syndrome and Multiple Sclerosis

Aggregometry in Secondary Prevention of Stroke. Aspirin Resistance

Article was published in

Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery

2011 Issue 5