Possible prevention of Alzheimer’s disease

Czech version

Authors: J. Janoutová ^1,2; M. Kovalová ¹; P. Ambroz ¹; O. Machaczka ¹; A. Zatloukalová ¹; K. Němček ¹; E. Mrázková ¹; O. Košta ¹; D. Školoudík ²; V. Janout ^1,2
Authors‘ workplace: Ústav epidemiologie a ochrany veřejného zdraví, LF OU, Ostrava ¹; Centrum vědy a výzkumu, Fakulta zdravotnických věd, UP v Olomouci ²
Published in: Cesk Slov Neurol N 2020; 83(1): 28-32
Category: Review Article
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn202028

Dvacáté první století je označováno jako století degenerativních onemocnění, zejména neurodegenerace. Alzheimerova choroba (ACH) jako nejčastější forma demence, s podílem až 75 %, představuje závažný problém veřejného zdravotnictví. Vzhledem k tomu, že ACH je multifaktoriální onemocnění, jehož etiologie je stále neznámá, je potřeba zaměřit se na možné rizikové faktory a jejich prevenci. Práce předkládá v uceleném přehledu možnosti prevence ACH dle jednotlivých druhů prevence. Znalost preventivních opatření může pomoci nástup a průběh ACH ovlivnit.

Overview

The 21^st century is referred to as a century of degenerative diseases, particularly neurodegeneration. Alzheimer’s disease (AD), as the most common form of dementia, accounts for as many as 75% of cases, and represents a serious public health issue. Since AD is a multifactorial disease of unknown etiology, it is essential to focus on possible risk factors and their prevention. This paper provides a comprehensive overview of different ways of preventing AD. Knowing the preventive measures may aid in controlling the development and progression of AD.

Keywords:

dementia – Epidemiology – risk factors – prevention – Alzheimer´s disease

Sources

1. Alzheimer’s disease International. World Alzheimer Report 2015. [online]. Available from URL: http:/ / www.alz.co.uk/ sites/ default/ files/ pdfs/ World-Report-2015.

2. Koncepce Alzheimer. Ministerstvo zdravotnictví. [online]. Dostupné z URL: https:/ / www.mzcr.cz/ dokumenty/ definitivni-navrh-koncepce-alzheimer_12998_3216_1.html.

3. Höschl C et al. Alzheimerova choroba. Praha: Galén 1999: 96.

4. Scheltens P, Blennow K, Breteler MM et al. Alzheimer‘s disease. Lancet 2016; 388(10043): 505– 517. doi: 10.1016/ S0140-6736(15)01124-1.

5. Smith GE, Bondi MW. Mild cognitive impairment and dementia. Definition, diagnosis and treatment. American Academy of Clinical Neuropsychology. Oxford University Press 2013.

6. Kalvach P, Kupka K, Vogner M, Je amyloid podstatný pro senilní demenci? Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114(2): 164– 170. doi: 10.14735/ amcsnn2018csnn.eu1.

7. Solomon A, Mangialasche F, Richard E et al. Advances in the prevention of Alzheimer‘s disease and dementia. J Intern Med 2014; 275(3): 229– 250. doi: 10.1111/ joim.12178.

8. Šilhán D, Ibrahim I, Tintěra J et al. Parietální atrofie na magnetické rezonanci mozku u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/ 115(1): 91– 95. doi: 10.14735/ amcsnn201991.

9. Elahi FM, Miller BL. A clinicopathological approach to the diagnosis of dementia. Nat Rev Neurol 2017; 13(8): 457– 476. doi: 10.1038/ nrneurol.2017.96.

10. Jirák R, Holmerová I, Borzová C et al. Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. Praha: Grada Publishing 2009.

11. Wendell CR, Waldstein SR, Ferrucci L et al. Carotid atherosclerosis and prospective risk of dementia. Stroke 2012; 43(12): 3319– 3324. doi: 10.1161/ STROKEAHA.112.672527.

12. Iadecola C. The overlap between neurodegenerative and vascular factors in the pathogenesis of dementia. Acta Neuropathol 2010; 120(3): 287– 296. doi: 10.1007/ s00401-010-0718-6.

13. Kloppenborg RP, van den Berg E, Kappelle LJ et al. Diabetes and other vascular risk factors for dementia: which factor matters most? A systematic review. Eur J Pharmacol 2008; 585(1): 97– 108. doi: 10.1016/ j.ejphar.2008.02.049.

14. Sheardová K, Hudeček D. Prevence demence a životní styl. Neurol praxi 2011; 12(6): 418– 421.

15. Janoutová J, Ambroz P, Kovalová M et al. Epidemiologie mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114(3): 284– 289. doi: 10.14735/ amcsnn2018284.

16. Fratiglioni L, Paillard-Borg S, Winblad B. An active and socially inte-grated lifestyle in late life might protect against dementia. Lancet Neurol 2004; 3(6): 343– 353. doi: 10.1016/ S1474-4422(04)00767-7.

17. Lužný J. Gerontopsychiatrie. Praha: Triton 2012: 139– 144.

18. Alonso Vilatela ME, López-López M, Yescas-Gómez P. et al. Genetics of Alzheimer‘s disease. Arch Med Res 2012; 43(8): 622– 631. doi: 10.1016/ j.arcmed.2012.10.017.

19. Prince M, Acosta D, Dangour AD et al. Leg length, skull circumference, and the prevalence of dementia in low and middle income countries: a 10/ 66 population--based cross sectional survey. Int Psychogeriatr 2011; 23(2): 202– 213. doi: 10.1017/ S1041610210001274.

20. Norton MC, Østbye T, Smith KR et al. Early parental death and late-life dementia risk: findings from the Cache County Study. Age Ageing 2009; 38(3): 340– 343. doi: 10.1093/ ageing/ afp023.

21. Meng X, D’Arcy C. Education and dementia in the context of the cognitive reserve hypothesis: a systematic review with metaanalyses and qualitative analyses. PLoS One 2012; 7(6): e38268. doi: 10.1371/ journal.pone.0038268.

22. Alam MZ, Alam Q, Kamal MA et al. Infectious agents and neurodegenerative diseases: exploring the links. Curr Top Med Chem 2017; 17(12): 1390– 1399. doi: 10.2174/ 1568026617666170103164040.

23. Piacentini R, Li Puma DD, Ripoli C et al. Herpes Simplex Virus type-1 infection induces synaptic dysfunction in cultured cortical neurons via GSK-3 activation and intraneuronal amyloid-β protein accumulation. Sci Rep 2015; 5: 15444. doi: 10.1038/ srep15444.

24. Corroboration of a major role for Herpes Simplex Virus type 1 in Alzheimer’s disease. Front Aging Neurosci 2018; 10: 324. doi: 10.3389/ fnagi.2018.00324.

25. Sofi F, Cesari F, Abbate R et al. Adherence to Mediterranean diet and health status: meta-analysis. BMJ 2008; 337: a1344. doi: 10.1136/ bmj.a1344.

26. Prevention and risk of Alzheimer’s disease and dementia. [online]. Available from URL: http:/ / www.alz.org/ research/ science/ alzheimers_prevention_and_risk. asp#exercise.

27. Brust JC. Ethanol and cognition: indirect effects, neurotoxicity and neuroprotection: a review. Int J Environ Res Public Health 2010; 7(4): 1540– 1557. doi: 10.3390/ ijerph7041540.

28. Yang M, Guo Y, Gong J et al. Relationships between functional fitness and cognitive impairment in Chinese community-dwelling older adults: a cross-sectional study. BMJ Open 2018; 8(5): e020695. doi: 10.1136/ bmjopen-2017-020695.

29. Kivimäki M, Singh-Manoux A, Pentti J et al. Physical inactivity, cardiometabolic disease, and risk of dementia: an individual-participant meta-analysis. BMJ 2019; 365: l1495. doi: 10.1136/ bmj.l1495.

30. Cornutiu G. The epidemiological scale of Alzheimer‘s disease. J Clin Med Res 2015; 7(9): 657– 666. doi: 10.14740/ jocmr2106w.

31. Pohanka M. Vaccination to Alzheimer disease. Is it a promising tool or a blind way? Curr Med Chem 2016; 23(14): 1432– 1441. doi: 10.2174/ 0929867323666160418114733.

32. Arendash GW, Gordon MN, Diamond DM et al. Behavioral assessment of Alzheimer‘s transgenic mice following long-term Abeta vaccination: task specificity and correlations between Abeta deposition and spatial memory. Nature 2000; 408(6815): 982– 985. doi: 10.1038/ 35050116.

33. Schenk D, Seubert P, Ciccarelli RB. Immunotherapy with beta-amyloid for Alzheimer‘s disease: a new frontier. DNA Cell Biol 2001; 20(11): 679– 681. doi: 10.1089/ 10445490152717532.

34. Cribbs DH. Abeta DNA vaccination for Alzheimer‘s disease: focus on disease prevention. CNS Neurol Disord Drug Targets 2010; 9(2): 207– 216. doi: 10.2174/ 18715 2710791012080.

35. Novak P, Schmidt R, Kontsekova E et al. Safety and immunogenicity of the tau vaccine AADvac1 in patients with Alzheimer‘s disease: a randomised, double-blind, placebo-controlled, phase 1 trial. Lancet Neurol 2017; 16(2): 123– 134. doi: 10.1016/ S1474-4422(16)30331-3.

36. Axon Neuroscience. [online]. Available from URL: http:/ / www.axon-neuroscience.eu/ .

37. ClinicalTrials.gov. [online]. Available from URL: https:/ / www.clinicaltrials.gov/ .

38. Agadjanyan MG, Petrovsky N, Ghochikyan A. A fresh perspective from immunologists and vaccine researchers: Active vaccination strategies to prevent and reverse Alzheimer ’s disease. Alzheimers Dement 2015; 11(10): 1246– 1259. doi: 10.1016/ j.jalz.2015.06.1884.

39. Murray F. Can Alzheimer‘s disease be prevented? Intractable Rare Dis Res 2013; 2(4): 136– 138. doi: 10.5582/ irdr.2013.v2.4.136.

40. Bäckman L, Small BJ, Fratiglioni L. Stability of the preclinical episodic memory deficit in Alzheimer’s disease. Brain 2001; 124(Pt 1): 96– 102. doi: 10.1093/ brain/ 124.1.96.

41. DeKosky ST, Marek K. Looking backward to move forward: early detection of neurodegenerative disorders. Science 2003; 302(5646): 830– 834. doi: 10.1126/ science.1090349.

42. Korcyzn AD. Is dementia preventable? Dialogues Clin Neurosci 2009; 11(2): 213– 216.

43. Bartoš A. Kdy vlastně začíná Alzheimerova nemoc – nová kritéria mírné kognitivní poruchy a Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/ 108(1): 108– 109.

44. Bartoš A, Raisová M. Testy a dotazníky pro vyšetřování kognitivních funkcí, nálady a soběstačnosti. Praha: Mladá fronta a.s. 2015.

45. Věchetová G, Bolceková E, Jarošová Z et al. Měření kognitivních funkcí pomocí krátkých opakovatelných neuropsychologických baterií. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114(1): 29– 36. doi: 10.14735/ amcsnn201829.

46. Bartoš A. Test gest (TEGEST) k rychlému vyšetření epizodické paměti u mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114(1): 37– 44. doi: 10.14735/ amcsnn201837.

47. Bartoš A, Raisová M. Test mince v ruce k detekci předstírání oslabeného paměťového výkonu ve srovnání s mírnou kognitivní poruchou a s mírnou demencí u Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2019; 85/ 115(3): 316– 321. doi: 10.14735/ amcsnn2019316.

48. Bezdíček O, Georgi H, Panenková E et al. Ekvivalence alternativních verzí Montrealského kognitivního testu. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/ 115(3): 332– 340. doi: 10.14735/ amcsnn2019332.

49. Bartoš A. Dvě původní české zkoušky k vyšetřenípaměti za tři minuty – Amnesia Light and Brief Asses-sment (ALBA). Cesk Slov Neurol N 2019; 82/ 115(4): 420– 429. doi: 10.14735/ amcsnn2019420.

50. Parobková E, Rusina R, Matějčková M et al. Genetika neurodegenerativních demencí v deseti bodech – co může neurolog očekávat od molekulárního genetika? Cesk Slov Neurol N 2019; 82/ 115(1): 100– 105. doi: 10.14735/ amcsnn2019100.

51. Maowen Ba, Min Kong, Xiaofeng Li et al. Is ApoE a good biomarker for amyloid pathology in late onset Alzheimer’s disease? Transl Neurodegener 2016; 5: 20. doi: 10.1186/ s40035-016-0067-z.

52. Šerý O, Hlinecká L, Povová J et al. Arachidonate 5 – lipoxygenase (ALOX5) gene polymorphism is associated with Alzheimer‘s disease and body mass index. J Neurol Sci 2016; 362: 27– 32. doi: 10.1016/ j.jns.2016.01.022.

53. Hálová A, Janoutová J, Ewerlingová L et al. CHAT gene polymorphism rs3810950 is associated with the risk of Alzheimer‘s disease in the Czech population. J Biomed Sci 2018; 25(1): 41. doi: 10.1186/ s12929-018-0444-2.

54. Šerý O, Janoutová J, Ewerlingová L et al. CD36 gene polymorphism is associated with Alzheimer‘s disease. Biochimie 2017; 135: 46– 53. doi: 10.1016/ j.biochi.2017. 01.009.

55. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017. [online]. Dostupné z URL: http:/ / www.mpsv.cz/ files/ clanky/ 21726/ NAP_CZ_web.pdf.

56. Povová J. Epidemiologie a genetika Alzheime-rovy choroby [disertační práce]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, Lékařská fakulta 2013.