Vzorce kognitivně-motorické interference u pacientů s poruchou kognitivních funkcí po cévní mozkové příhodě
Authors:
I. Hereitová 1; P. Hošek 1,2; D. Bludovský 3
Authors‘ workplace:
Department of Rehabilitation Fields, Faculty of Health Care Studies, University of West Bohemia, Pilsen, Czech Republic
1; Biomedical Centre, Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University, Pilsen, Czech Republic
2; Faculty of Medicine in Pilsen, Charles University in Prague, Pilsen, Czech Republic
3
Published in:
Cesk Slov Neurol N 2026; 89(5): 303-312
Category:
Original Paper
doi:
https://doi.org/10.48095/cccsnn2026303
Overview
Úvod: Cílem studie bylo porovnat vzorce kognitivně-motorické interference mezi pacienty s kognitivní poruchou po CMP (post-stroke cognitive impairment; PSCI), věkově odpovídajícími jedinci s pravděpodobnou mírnou kognitivní poruchou (probable mild cognitive impairment; pMCI) a osobami s intaktními kognitivními funkcemi (individuals with cognitive abilities intact; ICA). Metody: Do průřezové studie bylo zařazeno 28 pacientů s PSCI (průměrný věk ± SD 63,4 ± 12,1 roku). Kontrolní soubor tvořilo 50 věkově odpovídajících osob rozdělených podle výsledku Montreal Cognitive Assessment (MoCA) do skupiny pMCI (67,0 ± 10,3 roku; MoCA ≤ 25) a skupiny s ICA (62,2 ± 8,5 roku; MoCA ≥ 26). Hodnocena byla obvyklá rychlost chůze k posouzení motorických schopností a výkon ve vizuálně--verbálním Stroopově testu za různých podmínek prioritizace úloh k vyhodnocení kognitivních schopností. K identifikaci vzorců kognitivně-motorické interference byl pro obě úlohy vypočten relativní efekt dvojího úkolu (dual-task effect; DTE %). Výsledky: Ve všech skupinách došlo při plnění dvojího úkolu k poklesu rychlosti chůze a současně ke zlepšení výkonu ve Stroopově testu bez ohledu na podmínky prioritizace. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami byly zjištěny v DTE rychlosti chůze při kognitivní prioritizaci (p = 0,0145). Při prioritizaci chůze převažovala kognitivně podmíněná motorická interference (n = 17 ve všech skupinách) a kompromisy v kognitivních prioritách (n = 6 ve všech skupinách), zatímco při kognitivní prioritizaci byla patrná vyšší variabilita vzorců interference, zejména ve skupinách pMCI a ICA. Ve skupině pMCI častěji převažovala kognitivní facilitace (n = 8), zatímco ve skupině ICA absence interference při dvojím úkolu (n = 11). Závěr: Kognitivní prioritizace ovlivnila vzorce kognitivně--motorické interference u skupin PSCI, pMCI a ICA. Naše studie podporuje využití paradigmat dvojího úkolu s kognitivní prioritizací jako nástroje pro diferenciaci stupně kognitivního postižení.
Klíčová slova:
cévní mozková příhoda – chůze – kognice – interference – dvojí úkol
...
Sources
1. Feigin VL, Krishnamurthi RV, Parmar P et al. Update on the global burden of ischemic and hemorrhagic stroke in 1990-2013: the GBD 2013 study. Neuroepidemiology 2015; 45 (3): 161–176. doi: 10.1159/000441085.
2. Jokinen H, Melkas S, Ylikoski R et al. Post-stroke cognitive impairment is common even after successful clinical recovery. Eur J Neurol 2015; 22 (9): 1288–1294. doi: 10.1111/ene.12743.
3. Fride Y, Adamit T, Maeir A et al. What are the correlates of cognition and participation to return to work after first ever mild stroke?. Top Stroke Rehabil 2015; 22 (5): 317–325. doi: 10.1179/1074935714Z.0000000013.
4. Galski T, Bruno RL, Zorowitz R et al. Predicting length of stay, functional outcome, and aftercare in the rehabilitation of stroke patients. the dominant role of higher-order cognition. Stroke 1993; 24 (12): 1794–1800. doi: 10.1161/01.str.24.12.1794.
5. Melkas S, Oksala NK, Jokinen H et al. Poststroke dementia predicts poor survival in long-term follow-up: influence of prestroke cognitive decline and previous stroke. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2009; 80 (8): 865–870. doi: 10.1136/jnnp.2008.166603.
6. Al-Yahya E, Dawes H, Smith L et al. Cognitive motor interference while walking: a systematic review and meta--analysis. Neurosci Biobehav Rev 2011; 35 (3): 715–728. doi: 10.1016/j.neubiorev.2010.08.008.
7. Hofheinz M, Mibs M, Elsner B. Dual task training for improving balance and gait in people with stroke. Cochrane Database Syst Rev 2016; 2016 (10): CD012403. doi: 10.1002/14651858.CD012403.
8. Abenethy B. Dual-task methodology and motor skills research: some applications and methodological constraints. J Hum Mov Stud 1988; 14 : 101–132.
9. Leone C, Feys P, Moumdjian L et al. Cognitive-motor dual-task interference: a systematic review of neural correlates. Neurosci Biobehav Rev 2017; 75 : 348–360. doi: 10.1016/j.neubiorev.2017.01.010.
10. Dreher JC, Grafman J. Dissociating the roles of the rostral anterior cingulate and the lateral prefrontal cortices in performing two tasks simultaneously or successively. Cereb Cortex 2003; 13 (4): 329–339. doi: 10.1093/cercor/13.4.329.
11. Worringer B, Langner R, Koch I et al. Common and distinct neural correlates of dual-tasking and task-switching: a meta-analytic review and a neuro-cognitive processing model of human multitasking. Brain Struct Funct 2019; 224 (5): 1845–1869. doi: 10.1007/s00429-019-01870-4.
12. Lehle C, Hübner R. Strategic capacity sharing between two tasks: evidence from tasks with the same and with different task sets. Psychol Res 2009; 73 (5): 707–726. doi: 10.1007/s00426-008-0162-6.
13. Wang XQ, Pi YL, Chen BL et al. Cognitive motor interference for gait and balance in stroke: a systematic review and meta-analysis. Eur J Neurol 2015; 22 (3): 555–e537. doi: 10.1111/ene.12616.
14. Montero-Odasso M, Almeida QJ, Bherer L et al. Consensus on shared measures of mobility and cognition: from the canadian consortium on neurodegeneration in aging (CCNA). J Gerontol A Biol Sci Med Sci 2019; 74 (6): 897–909. doi: 10.1093/gerona/gly148.
15. Davis DH, Creavin ST, Yip JL et al. Montreal cognitive assessment for the detection of dementia. Cochrane Database Syst Rev 2021; 7 (7): CD010775. doi: 10.1002/14651858.CD010775.pub3.
16. Nascimbeni A, Caruso S, Salatino A et al. Dual task-related gait changes in patients with mild cognitive impairment. Funct Neurol 2015; 30 (1): 59–65.
17. Claus JJ, Berghout BBP, Ikram MK et al. Validity of stroke severity assessment using medical records in a population-based cohort. J Stroke Cerebrovasc Dis 2023; 32 (4): 106992. doi: 10.1016/j.jstrokecerebrovasdis.2023.106992.
18. Lee YC, Lee SC, Chiu EC. Practice effect and test-retest reliability of the mini-mental state examination-2 in people with dementia. BMC Geriatr 2022; 22 (1): 67. doi: 10.1186/s12877-021-02732-7.
19. Hoops S, Nazem S, Siderowf AD et al. Validity of the moca and MMSE in the detection of MCI and dementia in parkinson disease. Neurology 2009; 73 (21): 1738–1745. doi: 10.1212/WNL.0b013e3181c34b47.
20. Duro D, Tábuas-Pereira M, Freitas S et al. Validity and clinical utility of different clock drawing test scoring systems in multiple forms of dementia. J Geriatr Psychiatry Neurol 2018; 31 (3): 114–122. doi: 10.1177/0891988718774432.
21. Jonasson SB, Nilsson MH, Lexell J. Psychometric properties of the original and short versions of the falls efficacy scale-international (FES-I) in people with parkinson‘s disease. Health Qual Life Outcomes 2017; 15 (1): 116. doi: 10.1186/s12955-017-0689-6.
22. Ezzati A, Zammit AR, Katz MJ et al. Health-related quality of life, cognitive performance, and incident dementia in a community-based elderly cohort. Alzheimer Dis Assoc Disord 2019; 33 (3): 240–245. doi: 10.1097/WAD.0000000000000324.
23. Ohura T, Hase K, Nakajima Y et al. Validity and reliability of a performance evaluation tool based on the modified barthel index for stroke patients. BMC Med Res Methodol 2017; 17 (1): 131. doi: 10.1186/s12874-017-0409-2.
24. Hosoi Y, Kamimoto T, Sakai K et al. Estimation of minimal detectable change in the 10-meter walking test for patients with stroke: a study stratified by gait speed. Front Neurol 2023; 14 : 1219505. doi: 10.3389/fneur.2023.1219505.
25. Wollesen B, Voelcker-Rehage C. Differences in cognitive-motor interference in older adults while walking and performing a visual-verbal Stroop task. Front Aging Neurosci 2019; 10 : 426. doi: 10.3389/fnagi.2018.00426.
26. Subramaniam AP, Oyedeji CI, Parikh JS et al. Cognitive-motor dual-task interference in adults with sickle cell disease. Gait Posture 2023; 102 : 164–170. doi: 10.1016/j.gaitpost.2023.03.009.
27. Plummer P, Eskes G, Wallace S et al. Cognitive-motor interference during functional mobility after stroke: state of the science and implications for future research. Arch Phys Med Rehabil 2013; 94 (12): 2565–2574.e6. doi: 10.1016/j.apmr.2013.08.002.
28. Bhatt T, Subramaniam S, Varghese R. Examining interference of different cognitive tasks on voluntary balance control in aging and stroke. Exp Brain Res 2016; 234 (9): 2575–2584. doi: 10.1007/s00221-016-4662-0.
29. Saverino A, Waller D, Rantell K et al. The role of cognitive factors in predicting balance and fall risk in a neuro-rehabilitation setting. PLoS One 2016; 11 (4): e0153469. doi: 10.1371/journal.pone.0153469.
30. Rosso AL, Verghese J, Metti AL et al. Slowing gait and risk for cognitive impairment: the hippocampus as a shared neural substrate. Neurology 2017; 89 (4): 336–342. doi: 10.1212/WNL.0000000000004153.
31. van Iersel MB, Kessels RP, Bloem BR et al. Executive functions are associated with gait and balance in community-living elderly people. J Gerontol A Biol Sci Med Sci 2008; 63 (12): 1344–1349. doi: 10.1093/gerona/63.12.1344.
32. Wollesen B, Schulz S, Seydell L et al. Does dual task training improve walking performance of older adults with concern of falling?. BMC Geriatr 2017; 17 (1): 213. doi: 10.1186/s12877-017-0610-5.
33. Bloem BR, Grimbergen YA, van Dijk JG et al. The “posture second” strategy: A review of wrong priorities in Parkinson‘s disease. J Neurol Sci 2006; 248 (1-2): 196–204. doi: 10.1016/j.jns.2006.05.010.
34. Burger L, Fay S, Angel L et al. Benefit of practice of the stroop test in young and older adults: pattern of gain and impact of educational level. Exp Aging Res 2020; 46 (1): 52–67. doi: 10.1080/0361073X.2019.1693013.
35. Jutten RJ, Grandoit E, Foldi NS et al. Lower practice effects as a marker of cognitive performance and dementia risk: a literature review. Alzheimers Dement (Amst) 2020; 12 (1): e12055. doi: 10.1002/dad2.12055.
36. Montero-Odasso M, Pieruccini-Faria F, Ismail Z et al. CCCDTD5 Recommendations on early non cognitive markers of dementia: a canadian consensus. Alzheimers Dement (N Y) 2020; 6 (1): e12068. doi: 10.1002/trc2.12068.
37. Beurskens R, Brueckner D, Muehlbauer T. Effects of motor versus cognitive task prioritization during dual-task practice on dual-task performance in young adults. Front Psychol 2020; 11 : 581225. doi: 10.3389/fpsyg.2020.581225.
38. Wollesen B, Voelcker-Rehage C, Regenbrecht T et al. Influence of a visual-verbal stroop test on standing and walking performance of older adults. Neuroscience 2016; 318 : 166–177. doi: 10.1016/j.neuroscience.2016.01.031.
39. Feld JA, Plummer P. Patterns of cognitive-motor dual-task interference post stroke: an observational inpatient study at hospital discharge. Eur J Phys Rehabil Med 2021; 57 (3): 327–336. doi: 10.23736/S1973-9087.20.06273-5.
40. Collett J, Fleming MK, Meester D et al. Dual-task walking and automaticity after stroke: insights from a secondary analysis and imaging sub-study of a randomised controlled trial. Clin Rehabil 2021; 35 (11): 1599–1610. doi: 10.1177/02692155211017360.
Labels
Paediatric neurology Neurosurgery NeurologyArticle was published in
Czech and Slovak Neurology and Neurosurgery
2026 Issue 5
Most read in this issue
- Bezpečnostní aspekty přechodu z alteplázy na tenekteplázu v léčbě akutní ischemické cévní mozkové příhody – narativní přehled
- 100 let české neurologické kliniky Univerzity Karlovy Osudy českých a německých neurologů v Praze v letech 1938–1945
- Anatomie, etiologie a grafický obraz hypertrofické olivární degenerace – popis 10 případů
- Vzorce kognitivně-motorické interference u pacientů s poruchou kognitivních funkcí po cévní mozkové příhodě