Předcházení dekubitům je lepší než řešení jejich důsledků


Autoři: L. Veverková ;  K. Krejsová;  M. Kacafírková;  M. Reška;  P. Vlček;  J. Žák;  J. Konečný;  I. Čapov
Působiště autorů: First Department of Surgery, Faculty of Medicine, Masaryk University and St. Anne´s University Hospital, Brno, Czech Republic
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(Suplementum 1): 32-37
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018S32

Souhrn

Cíl:

Cílem studie bylo analyzovat výskyt dekubitů u pa­cientů hospitalizovaných na I. chirurgické klinice FN u sv. An­ny v Brně v letech 2015– 2017, zjistit závislost na neurologických komorbiditách a u osmi nemocných s výskytem pozičních dekubitů zhodnotit možnosti ovlivnění jejich vzniku.

Metodika:

Retrospektivní analýza dat z nemocničního informačního systému a elektronického nástroje (i-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu, hladina významnosti 0,05.

Výsledky:

V období 2015– 2017 podstoupilo operační výkon 9 550 nemocných z 11 028 hospitalizovaných pa­cientů. Nově se vytvořil dekubitus u 115 pa­cientů, kteří byli hospitalizováni (62 žen a 53 mužů), z toho 104 operovaných. Průměrný věk těchto pa­cientů byl 81,61 (36– 97) let; průměrný index tělesné hmotnosti (body mass index; BMI) 24,93; průměrná doba hospitalizace 23,4 dní. Doba od přijetí nemocných k operaci byla 2,82 (0– 16) dní. Průměrně byl výskyt 1,41 dekubitů na pa­cienta. Nejčastější lokalizace dekubitů byly na hýždích a patách. Nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi BMI a vznikem dekubitů (p > 0,05). Věk pa­cientů a délka hospitalizace naopak souvisely s výskytem dekubitů (p < 0,05). Neprokázali jsme statistickou závislost mezi vznikem dekubitu u operovaných nemocných a přítomností neurologické anamnézy v předchorobí. Celkem zemřelo 15 nemocných, ale 9 z nich zemřelo na příznaky sepse bez přímé souvislosti s dekubitální lézí. Zvláštní skupinu s dekubity tvořilo osm nemocných, kteří byli přijatí k hospitalizaci s pozičními traumaty, z nichž šest zemřelo na rozvoj septického stavu v důsledku dekubitálních lézí.

Závěr:

Přes všechna preventivní opatření vznikají dekubity u chirurgicky léčených pa­cientů zejména v souvislosti s anamnézou neurologické dia­gnózy (71,30 %). Prevenci vzniku dekubitů je třeba uplatňovat nejen v nemocnicích a v zařízeních sociálních služeb, ale i v domácnostech. Následky pádů, zejména seniorů s velmi nekvalitním sociálním zázemím, jsou mnohdy zcela fatální.

Klíčová slova:

dekubitus – dekubitální léze – incidence – traumatický pacient – poziční dekubitus

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. World Health Organization. WHO Guidelines for safe surgery 2009: safe surgery saves lives. [online]. Geneva: WHO Press 2009. Available from URL: http:/ / whqlibdoc.who.int/ publications/ 2009/ 9789241598552_eng.pdf.

2. National Institute for Health and Clinical Excel­lence. Appendix H: Methodology checklists: economic evaluations. The guidelines manual. London: NICE 2009; 195: 200– 207.

3. Gottrup F, Apelqvist J, Price P et al. Outcomes in control­led and comparative studies on non-heal­­ing wounds: recom­mendations to improve the quality of evidence in wound management. J Wound Care 2010; 19(6): 237– 268. doi: 10.12968/ jowc.2010.19.6.48471.

4. Pokorna A, Saibertova S, Vasmanska S et al. Regis­ters of pres­sure ulcers in an international context. Cent Eur J Nurs Midw 2016; 7(2): 444– 452. doi: 10.15452/ CEJNM.2016.07.0013.

5. Mandal A. Role of topical negative pres­sure in pres­sure ulcer management. J Wound Care 2007; 16(1): 33– 35. doi: 10.12968/ jowc.2007.16.1.26987.

6. Haesler E (ed). National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel, Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and treatment of pres­sure ulcers: quick reference guide. Perth: Cambridge Media 2014.

7. Black JM, Cuddigan JE, Walko MA et al. Medical device related pres­sure ulcers in hospitalized patients. Int Wound J 2010; 7(5): 358– 365. doi: 10.1111/ j.1742-481X.2010.00699.x.

8. Pokorna A, Benešová K, Mužik J et al. The pres­sure ulcers monitor­­ing in patiens with neurological dis­eases –  analyse of the National Register of Hospitalized Patient. Cesk Slov Neurol N 2016; 79 (Suppl 1): S8–  S14. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S8.

9. Haesler E (ed). National Pres­sure Ulcer Advisory Pa-nel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and Treat­ment of Pres­sure Ulcers: Clinical Pract­ice Guideline. Osborne Park: Cambridge Media 2014.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se