Transkraniální magnetická stimulace u hraniční poruchy osobnosti – série kazuistik


Autoři: T. Sverak 1;  P. Linhartová 1;  M. Kuhn 1;  A. Latalova 1;  B. Bednarova 1;  L. Ustohal 1,2;  T. Kasparek 1,3
Působiště autorů: Department of Psychiatry, Masaryk, University and University Hospital, Brno, Czech Republic 1;  Applied Neurosciences Research, Group, Central European Institute of, Technology, Masaryk University (CEITEC, MU), Brno, Czech Republic 2;  Behavioral and Social Neuroscience, Group, Central European Institute of, Technology, Masaryk University (CEITEC, MU), Brno, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(1): 48-52
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn201948

Souhrn

Cíl:

Článek představuje první výsledky individuálně navigované repetitivní transkraniální magnetické stimulace (rTMS) u čtyř pa­cientů s hraniční poruchou osobnosti (borderline personality disorder; BPD).

Soubor a metody:

Čtyři pa­cienti s BPD podstoupili během funkční MR (fMR) Go/ NoGo úkol navržený tak, aby bylo možné pozorovat individuální koreláty behaviorální inhibice. Místo s nejvyšším individuálním rozdílem v BOLD signálu v oblasti pravého dorzolaterálního prefrontálního kortexu mezi NoGo a Go podmínkou bylo vybráno jako cíl pro rTMS u každého pa­cienta. Následně čtyři pa­cienti absolvovali 15 sezení během 3 týdnů (jedno sezení každý všední den) individuálně navigované 10-Hz rTMS při intenzitě 110 % jejich individuálního motorického prahu. Jedno sezení zahrnovalo 1 500 pulzů rozdělených do 15 trainů, které trvaly vždy 10 s, pa­cienti absolvovali 22 500 pulzů během celé léčby.

Výsledky:

Stimulace byla pa­cienty tolerována velmi dobře a bez závažnějších vedlejších příznaků. Po absolvování stimulace pa­cienti referovali, že u sebe pociťují lepší kontrolu emocí, zejména hněvu, že jejich nutkání se sebepoškodit či jejich myšlenky na sebevraždu se snížily nebo úplně vymizely, stejně tak referovali i o vymizení epizod depersonalizace/ derealizace. Pa­cienti po léčbě také vykazovali méně depresivních symp­tomů.

Závěr:

rTMS s individualizovanou neuronavigací pomocí fMR Go/ NoGo úkolu se zdá být slibným nástrojem pro snížení impulzivního chování a zvýšení regulace emocí u pa­cientů s BPD. V příštích studiích je zapotřebí ověřit efekt rTMS u BPD pomocí dvojitě zaslepených studií na dostatečně velkém vzorku pa­cientů.

Klíčová slova

repetitivní transkraniální magnetická stimulace – rTMS – hraniční porucha osobnosti – impulzivita – emoční regulace – Go/NoGo úkol – neuronavigace

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Lieb K, Zanarini MC, Schmahl C et al. Borderline personality disorder. Lancet 2004; 364(9432): 453–461. doi: 10.1016/S0140-6736(04)16770-6.

2. Linehan MM, Heard HL, Armstrong HE. Naturalistic fol­low-up of a behavioral treatment for chronical­ly parasuicidal borderline patients. Arch Gen Psychiatry 1993; 50(12): 971–974. doi: 10.1001/archpsyc.1993.01820240055007.

3. Donegan NH, Sanislow CA, Blumberg HP et al. Amygdala hyper­reactivity in borderline personality disorder: implications for emotional dysregulation. Biol Psychiatry 2003; 54(11): 1284–1293. doi: 10.1016/S0006-3223(03)00636-X.

4. Schulze L, Schmahl C, Niedtfeld I. Neural cor­relates of disturbed emotion proces­s­­ing in borderline personality disorder: a multimodal meta-analysis. Biol Psychiatry 2016; 79(2): 97–106. doi: 10.1016/j.bio­psych.2015.03.027.

5. American Psychiatric As­sociation. The dia­gnostic and statistical manual of mental disorders. DSM 5. 5th ed. Washington DC: American Psychiatric As­sociation Publish­­ing 2013.

6. Cyders M, Combs J, Fried RE et al. Emotion-based impulsivity and its importance for impulsive behavioral outcomes. In: Las­siter GH (ed). Impulsivity: causes, control and disorders. New York: Nova Science Publishers 2009: 105–126.

7. Oldham JM, Gabbard GO, Goin MK, American Psy­­-chiat­ric Association. Practice guideline for the treatment of patients with borderline personality disorder. Am J Psychiatry 2001; 158(Suppl 10): 1–52.

8. Ansell EB, Sanislow CA, McGlashan TH et al. Psychosocial impairment and treatment utilization by patients with borderline personality disorder, other personality disorders, mood and anxiety disorders, and a healthy comparison group. Compr Psychiatry 2007; 48(4): 329–336. doi: 10.1016/j.comppsych.2007.02.001.

9. Wager TD, Davidson ML, Hughes BL et al. Prefrontal-subcortical pathways mediat­­ing succes­sful emotion regulation. Neuron 2008; 59(6): 1037–1050. doi: 10.1016/j.neuron.2008.09.006.

10. Mitchell AE, Dickens GL, Picchioni MM. Facial emotion proces­s­­ing in borderline personality disorder: a systematic review and meta-analysis. Neuropsychol Rev 2014; 24(2): 166–184. doi: 10.1007/s11065-014-9254-9.

11. De La Fuente JM, Goldman S, Stanus E et al. Brain glucose metabolism in borderline personality disorder. J Psychiatr Res 1997; 31(5): 531–541. doi: 10.1016/S0022-3956(97)00001-0.

12. Soloff PH, Pruitt P, Sharma M et al. Structural brain abnormalities and suicidal behavior in borderline personality disorder. J Psychiatr Res 2012; 46(4): 516–525. doi: 10.1016/j.jpsychires.2012.01.003.

13. Matsuo K, Nicoletti M, Nemoto K et al. A voxel-based morphometry study of frontal gray matter cor­relates of impulsivity. Hum Brain Mapp 2009; 30(4): 1188–1195. doi: 10.1002/hbm.20588.

14. Soloff PH, Meltzer CC, Becker C et al. Impulsivity and prefrontal hypometabolism in borderline personality disorder. Psychiatry Res 2003; 123(3): 153–163. doi: 10.1016/S0925-4927(03)00064-7.

15. Kohn N, Eickhoff SB, Schel­ler M et al. Neural network of cognitive emotion regulation – an ALE meta-analysis and MACM analysis. Neuroimage 2014; 87: 345–355. doi: 10.1016/j.neuroimage.2013.11.001.

16. Krain AL, Wilson AM, Arbuckle R et al. Distinct neural mechanisms of risk and ambiguity: a meta-analysis of decision-making. Neuroimage 2006; 32(1): 477–484. doi: 10.1016/j.neuroimage.2006.02.047.

17. Arbabi M, Hafizi S, Ansari S et al. High frequency TMS for the management of Borderline Personality Disorder: a case report. Asian J Psychiatr 2013; 6(6): 614–617. doi: 10.1016/j.ajp.2013.05.006.

18. Cailhol L, Rous­signol B, Klein R et al. Borderline personality disorder and rTMS: a pilot trial. Psychiatry Res 2014; 216(1): 155–157. doi: 10.1016/j.psychres.2014.01.030.

19. De Vidovich GZ, Muf­fatti R, Monaco J et al. Repetitive TMS on left cerebel­lum af­fects impulsivity in borderline personality disorder: a pilot study. Front Hum Neurosci 2016; 10: 582. doi: 10.3389/fnhum.2016.00582.

20. Fef­fer K, Peters SK, Bhui K et al. Succes­sful dorsomedial prefrontal rTMS for major depres­sion in borderline personality disorder: Three cases. Brain Stimul 2017; 10(3): 716–717. doi: 10.1016/j.brs.2017.01.583.

21. Reyes-López J, Ricardo-Garcell J, Armas-Castañeda G et al. Clinical improvement in patients with borderline personality disorder after treatment with repetitive transcranial magnetic stimulation: preliminary results. Braz J Psychiatry 2018; 40(1): 97–104. doi: 10.1590/1516-4446-2016-2112.

22. Ustohal L, Přikrylová Kučerová H, Přikryl R et al. Repetitivní transkraniální magnetická stimulace v léčbě depresivní poruchy – randomizovaná, jednoduše slepá, antidepresivy kontrolovaná studie. Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(5): 602–607.

23. Albares M, Lio G, Criaud M et al. The dorsal medial frontal cortex mediates automatic motor inhibition in uncertain contexts: evidence from combined fMRI and EEG studies. Hum Brain Mapp 2014; 35(11): 5517–5531. doi: 10.1002/hbm.22567.

24. Destrieux C, Fischl B, Dale A et al. Automatic parcel­lation of human cortical gyri and sulci us­­ing standard anatomical nomenclature. Neuroimage 2010; 53(1): 1–15. doi: 10.1016/j.neuroimage.2010.06.010.

25. Fischl B, Salat DH, Busa E et al. Whole brain segmentation: Automated label­­ing of neuroanatomical structures in the human brain. Neuron 2002; 33(3): 341–355. doi: 10.1016/S0896-6273(02)00569-X.

26. Wil­liams JB, Kobak KA. Development and reliability of a structured interview guide for the Montgomery Asberg Depres­sion Rat­­ing Scale (SIGMA). Br J Psychiatry 2008; 192(1): 52–58. doi: 10.1192/bjp.bp.106.032532.

27. Ustohal L, Prikryl R, Kucerova HP et al. Emotional side ef­fects after high-frequency rTMS of the right dorsolateral prefrontal cortex in an adult patient with ADHD and comorbid depres­sion. Psychiatr Danub 2012; 24(1): 102–103.

28. Padberg F, Juckel G, Präs­sl A et al. Prefrontal cortex modulation of mood and emotional­ly induced facial expres­sions: a transcranial magnetic stimulation study. J Neuropsychiatry Clin Neurosci 2001; 13(2): 206–212. doi: 10.1176/jnp.13.2.206.

29. Pascual-Leone A, Catalá MD, Pascual-Leone Pascual A. Lateralized ef­fect of rapid-rate transcranial magnetic stim­ulation of the prefrontal cortex on mood. Neurology 1996; 46(2): 499–502. doi: 10.1212/WNL.46.2.499.

30. Busner J, Targum SD. The clinical global impres­sions scale: apply­­ing a research tool in clinical practice. Psychiatry 2007; 4(7): 28–37.

31. Barnow S, Völker KA, Möl­ler B et al. Neurophysiological cor­relates of borderline personality disorder: a transcranial magnetic stimulation study. Biol Psychiatry 2009; 65(4): 313–318. doi: 10.1016/j.bio­psych.2008.08.016.

32. Speer AM, Kimbrell TA, Was­sermann EM et al. Opposite ef­fects of high and low frequency rTMS on regional brain activity in depres­sed patients. Biol Psychiatry 2000; 48(12): 1133–1141. doi: 10.1016/S0006-3223(00)01065-9.

33. Dockx R, Baeken C, Duprat R et al. Regional cerebral blood flow changes after accelerated repetitive transcranial magnetic stimulation of the canine frontal cortex. [abstract]. Eur J Nucl Med Mol Imag­­ing 2015; 42 (Suppl 1): S290–S290.

34. Bornovalova MA, Hicks BM, Patrick CJ et al. Develop­ment and validation of the Min­nesota borderline personality disorder scale. As­ses­sment 2011; 18(2): 234–252. doi: 10.1177/1073191111398320.

35. Bohus M, Kleindienst N, Limberger MF et al. The short version of the Borderline Symp­tom List (BSL-23): develop­ment and initial data on psychometric properties. Psychopathology 2009; 42(1): 32–39. doi: 10.1159/000173701.

36. Kedzior KK, Reitz SK, Azorina V et al. Durability of the antidepres­sant ef­fect of the high-frequency repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) in the absence of maintenance treatment in major depres­sion: a system­atic review and meta-analysis of 16 double-blind, randomized, sham-control­led trials. Depress Anxiety 2015; 32(3): 193–203. doi: 10.1002/da.22339.

37. Demirtas-Tatlidede A, Mechanic-Hamilton D, Press DZ et al. An open-label, prospective study of repetitive transcranial magnetic stimulation (rTMS) in the long-term treatment of refractory depres­sion: reproducibility and duration of the antidepres­sant ef­fect in medication-free patients. J Clin Psychiatry 2008; 69(6): 930–934. doi: 10.4088/JCP.v69n0607.

38. Haesebaert F, Moirand R, Schott-Pethelaz AM et al. Usefulness of repetitive transcranial magnetic stimul­ation as a maintenance treatment in patients with major depres­sion. World J Biol Psychiatry 2018; 19(1): 74–78. doi: 10.1080/15622975.2016.1255353.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 1

2019 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se