Nedostatečná antikoagulační terapie v primární prevenci kardioembolických cévních mozkových příhod – výsledky deskriptivní prevalenční studie

English version

Autoři: M. Král ¹; R. Herzig ¹; D. Sanak ¹; D. Skoloudik ¹; A. Bártková ¹; T. Veverka ¹; R. Obereignerů ¹; M. Kovacik ²; J. Zapletalová ³
Působiště autorů: Comprehensive Stroke Center, Department of Neurology, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University and University Hospital, Czech Republic ¹; Department of Neurology, Central Military Hospital, Ružomberok, Slovakia ²; Department of Medical Biophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Institute of Molecular and Translational Medicine, Palacky University, Czech Republic ³
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(1): 59-63
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Perorální antikoagulační terapie (OAT) je účinnou léčbou užívanou při prevenci kardioembolických cévních mozkových příhod (CMP). Cílem studie bylo zhodnotit výskyt kardioembolických CMP, zejména způsobených fibrilací síní (FS) a užívání OAT u pacientů s akutní ischemickou CMP a FS, včetně porovnání trendů v rámci pětiletého období.

Metodika:
V nemocniční deskriptivní prevalenční studii byla analyzována data všech konsekutivních pacientů hospitalizovaných s jejich první ischemickou CMP v letech 2007, 2008 a 2012. U pacientů s kardioembolickou CMP byl zaznamenán výskyt FS (jak již známé, tak nově zjištěné), její léčba a přítomnost kontraindikací užívání OAT v případě dříve známé FS.

Výsledky:
Mezi pacienty hospitalizovanými v letech 2007 (n = 293), 2008 (n = 299) a 2012 (n = 307) byla přítomna kardioembolická CMP u 34,1%; 39,1% a 37,1% pacientů, FS se vyskytla u 75,0%; 76,9% a 95,0% pacientů s kardioembolickou CMP, přičemž FS byla známá před ischemickou CMP u 46,0%; 53,8% a 61,0% pacientů s kardioembolickou CMP. OAT nebyla nasazena před ischemickou CMP u 80,4%; 79,4% a 77,0% pacientů se známou FS, ačkoli její podání bylo kontraindikováno u pouze u 45,9%; 50,0% a 38,3% z těchto pacientů (p > 0,05 ve všech případech).

Závěr:
Výsledky této studie prokázaly významné procento nedostatečně léčených pacientů s kardioembolickou CMP a známou FS v rámci primární prevence CMP, přičemž v posledních pěti letech není přítomen významný trend ke zlepšení.

Klíčová slova:
antikoagulační terapie –⁠ antiagregační terapie –⁠ fibrilace síní –⁠ kardioembolická cévní mozková příhoda –⁠ prevence ischemické cévní mozkové příhody

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Zdroje

1. Lopez AD, Mathers CD, Ezzati M, Jamison DT, Murray CJ. Global and regional burden of disease and risk factors, 2001: systematic analysis of population health data. Lancet 2006; 367(9524): 1747 –⁠ 1757.

2. Rothwell PM, Coull AJ, Silver LE, Fairhead JF, Giles MF, Lovelock CE et al. Population‑based study of event ‑⁠ rate, incidence, case fatality, and mortality for all acute vascular events in all arterial territories (Oxford Vascular Study). Lancet 2005; 366(9499): 1773 –⁠ 1783.

3. O’Brien JT, Erkinjuntti T, Reisberg B, Roman G, Sawada T, Pantoni L et al. Vascular cognitive impairment. Lancet Neurol 2003; 2(2): 89 –⁠ 98.

4. Lloyd ‑⁠ Jones D, Adams RJ, Brown TM, Carnethon M, Dai S, De Simone G et al; American Heart Association Statistics Committee and Stroke Statistics Subcommittee. Executive summary: Heart disease and stroke statistics –⁠ 2010 update: a report from the American Heart Association. Circulation 2010; 121(7): 948 –⁠ 954.

5. Brainin M, Bornstein N, Boysen G, Demarin V. Acute neurological stroke care in Europe: results of the European Stroke Care Inventory. Eur J Neurol 2000; 7(1): 5 –⁠ 10.

6. Albers GW, Amarenco P, Easton JD, Sacco RL, Teal P.Antithrombotic and thrombolytic therapy for ischemic stroke: the Seventh ACCP Conference on Antithrombotic and Thrombolytic Therapy. Chest 2004; 126 (3 Suppl): 483S ‑⁠ 512S.

7. Kistler JP. Cerebral embolism. Compr Ther 1996; 22(8): 515 –⁠ 530.

8. Sacco RL, Ellenberq JH, Mohr JP, Tatemichi TK, Hier DB,Price TR et al. Infarcts of undetermined cause: the NINCDS Stroke Data Bank. Ann Neurol 1989; 25(4): 382 –⁠ 390.

9. Lévy S, Breithardt G, Campbell RW, Camm AJ, Daubert JC, Allessie M et al. Atrial fibrillation: current knowledge and recommendations for management. Working Group on Arrhythmias of the European Society of Cardiology. Eur Heart J 1998; 19(9): 1294 –⁠ 1320.

10. Fuster V, Rydén LE, Cannom DS, Crijns HJ, Curtis AB, Ellenbogen KA et al; American College of Cardiology; American Heart Association Task Force; European Society of Cardiology Committee for Practice Guidelines; European Heart Rhythm Association; Heart Rhythm Society. ACC/ AHA/ ESC 2006 guidelines for the management of patients with atrial fibrillation: full text. A report of the American College of Cardiology/ American Heart Association Task Force on practice guidelines and the European Society of Cardiology Committee for Practice Guidelines (Writing Committee to Revise the 2001 Guidelines for the Management of Patients With Atrial Fibrillation) developed in collaboration with the European Heart Rhythm Association and the Heart Rhythm Society. Europace 2006; 8(9): 651 –⁠ 745.

11. Pedersen OD, Brendrop B, Køber L, Torp ‑⁠ Pedersen C.Prevalence, prognostic significance and treatment of atrial fibrillation in congestive heart failure with particular reference to the DIAMOND ‑⁠ CHF study. Congest Heart Fail 2003; 9(6): 333 –⁠ 340.

12. Lip GYH, Godfredsen J. Cardiac arrhythmias a clinical approach. 1st ed. Edinburgh: Mosby 2003.

13. Krahn AD, Manfreda J, Tate RB, Mathewson FA, Cuddy TE. The natural history of atrial fibrillation: incidence, risk factors and prognosis in the Manitoba Follow‑up Study. Am J Med 1995; 98(5): 476 –⁠ 484.

14. Lake FR, Cullen KJ, deKlerk NH, McCall MG, Rosman DL. Atrial fibrillation and mortality in an elderly population. Aust N Z J Med 1989; 19(4): 321 –⁠ 326.

15. Hart RG, Benavente O, McBride R, Pearce LA. Antithrombotic therapy to prevent stroke in patients with atrial fibrillation: a meta‑analysis. Ann Intern Med 1999; 131(7): 492 –⁠ 501.

16. European Stroke Organisation (ESO) Executive Committee; ESO Writing Committee. Guidelines for Management of Ischaemic Stroke and Transient Ischaemic Attack 2008. Cerebrovasc Dis 2008; 25(5): 457 –⁠ 507.

17.Camm AJ, Lip GYH, De Caterina R, Savelieva I, Atar D, Hohnloser SH et al. An update of the 2010 ESC Guidelines for the management of atrial fibrillation. Eur Heart J 2012; 33(21): 2719 –⁠ 2747.

18. Guyatt GH, Akl EA, Crowther M, Gutterman DD, Schünemann HJ; American College of Chest Physicians Antithrombotic Therapy and Prevention of Thrombosis Panel. Executive summary: Antithrombotic Therapy and Prevention of Thrombosis, 9th ed: American College of Chest Physicians Evidence ‑⁠ Based Clinical Practice Guidelines. Chest 2012; 141 (Suppl 2):7S ‑⁠ 47S.

19. Amarenco P, Bogousslavsky J, Caplan LR, Dohnán GA, Hennerici MG. New Approach to Stroke Subtyping: The A ‑⁠ S ‑⁠ C ‑⁠ O (Phenotypic) Classification of Stroke. Cerebrovasc Dis 2009; 27(5): 502 –⁠ 508.

20. Nieuwlaat R, Capucci A, Lip GY, Olsson SB, Prins MH, Nieman FH et al. Euro Heart Survey Investigators: Antithrombotic treatment in real‑life atrial fibrillation patients: a report from the Euro Heart Survey on Atrial Fibrillation. Eur Heart J 2006; 27(24): 3018 –⁠ 3026.

21. Herman B, Leyten AC, van Luijk JH, Frenken CW, Op de Coul AA, Schulte BP. An evaluation of risk factors for stroke in a Dutch community. Stroke 1982; 13(3): 334 –⁠ 339.