Prospektivní paměť a její vyšetření –  validace Testu paměti pro záměry


Autoři: O. Bezdicek 1;  S. A. Raskin 2;  M. Altgassen 3,4;  E. Ruzicka 1
Působiště autorů: Department of Neurology and Centre of Clinical Neuroscience, Charles University, 1st Medical Faculty and General University Hospital in Prague, Czech Republic 1;  Trinity College, Department of Psychology and Neuroscience Program, Hartford, CT, USA 2;  Donders Institute for Brain, Cognition and Behaviour, Centre for Cognition, Radboud University Nijmegen, Nijmegen, The Netherlands 3;  Department of Psychology, Technische Universitaet Dresden, Dresden, Germany 4
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(4): 435-443
Kategorie: Původní práce

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Souhrn

Cíl:
Převod Testu paměti pro záměry (Memory for Intentions (Screening) Test; MIST, 2010) do české verze zahrnoval standardizaci pomůcek, převod administrace a skórování, validační studii na české populaci, aby MIST bylo možné použít na české populaci.

Úvod:
Konstrukt prospektivní paměti (PP), tj. schopnosti si zapamatovat a realizovat záměry, je nezbytný pro uchování soběstačnosti, vykonávání aktivit denního života. V posledních letech hraje čím dál významnější roli pro dia­gnostiku poruch paměti. Standardizovaná a validovaná měřítka PP však v české dia­gnostice chybí.

Metodika:
Český převod MIST jsme administrovali 30 zdravým osobám.

Výsledky:
Celkový skór PP v testu MIST koreloval na střední úrovni s měřítky z neuropsychologické baterie zejména s retencí v paměti, mentální flexibilitou, odolností k interferenci a premorbidní inteligenční úrovní (všechna rho = 0,37– 0,42, všechna p < 0,05). Reliabilita testu MIST ve smyslu vnitřní konzistence byla u základních osmi subškál nedostatečná (α = 0,50) i ve smyslu reliability obou polovin testu (split‑ half reliabilita = 0,56), avšak reliabilita šesti subškál tříděných dle typu (oddálení, vodítka a modality odpovědi) byla vysoká (α = 0,88; split‑ half = 0,95).

Závěr:
Výsledky validační studie naznačují, že český převod MIST je srovnatelný s verzí originální. Studie zpřístupňuje standardní vyšetření PP a umožňuje měření PP na klinických populacích.

Klíčová slova:
Test paměti pro záměry – prospektivní paměť – deklarativní paměť – validita – reliabilita – epizodická paměť

Přílohy



1. Instrukce Testu paměti pro záměry (MIST)

2. Test na prospektivní paměť (MIST) a jeho administrace


Zdroje

1. Kožený J. Theory, data and validity of construct measurement. Ceskoslov psychol 1998; 42(6): 481–502.

2. Squire LR. Memory systems of the brain: a brief history and current perspective. Neurobiol Learn Mem 2004; 82(3): 171–177.

3. McDaniel MA, Einstein GO. Prospective memory: an overview and synthesis of an emerging field. Los Angeles: Sage Publications 2007.

4. Kliegel M, McDaniel MA, Einstein GO (eds). Prospective memory: Cognitive, neuroscience, developmental, and applied perspectives. Mahwah (NJ): Erlbaum 2008.

5. Tulving E. Episodic memory: from mind to brain. Annu Rev Psychol 2002; 53: 1–25.

6. Kliegel M, Altgassen M, Hering A, Rose NS. A process-model based approach to prospective memory impairment in Parkinson’s disease. Neuropsychologia 2011; 49(8): 2166–2177. doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2011.01.024.

7. Knight RG. Prospective memory in aging and neurodegenerative disease. In: Tröster, AI (ed). Memory in neurodegenerative disease: Biological, clinical and cognitive perspectives. New York, NY: Cambridge University Press 1998: 172–183.

8. Simons JS, Schölvinck ML, Gilbert SJ, Frith CD, Burgess PW. Differential components of prospective memory? Evidence from fMRI. Neuropsychologia 2006; 44(8): 1388–1397.

9. Martin T, McDaniel MA, Guynn MJ, Houck JM, Woodruff CC, Bish JP et al. Brain regions and their dynamics in prospective memory retrieval: a MEG study. Int J Psychophysiol 2007; 64(3): 247–258.

10. Cockburn J. Assessment and treatment of prospective memory deficits. In: Brandimonte M, Einstein G, McDaniel M (eds). Prospective memory: theory and applications. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates 1996: 327–350.

11. Hicks JL, Marsh RL, Russell EJ. The properties of retention intervals and their effect on retaining prospective memories. J Exp Psychol Learn Mem Cogn 2000; 26(5): 1160–1169.

12. Einstein GO, McDaniel MA. Normal aging and prospective memory. J Exp Psychol Learn Mem Cogn 1990; 16(4): 717–726.

13. Schnitzspahn KM, Stahl C, Zeintl M, Kaller CP, Kliegel M. The role of shifting, updating, and inhibition in prospective memory performance in young and older adults. Dev Psychol 2013; 49(8): 1544–1553. doi: 10.1037/a0030579.

14. Rabin LA, Barr WB, Burton LA. Assessment practices of clinical neuropsychologists in the United States and Canada: a survey of INS, NAN, and APA Division 40 members. Arch Clin Neuropsychol 2005; 20(1): 33–65.

15. Wilson BA, Cockburn J, Baddeley AD. The Rivermead Behavioral Memory. Test manual. 2nd ed. Bury St. Edmunds (UK): Thames Valley Test Company 1991.

16. Woods SP, Moran LM, Dawson MS, Carey CL, Grant I. Psychometric characteristics of the memory for intentions screening test. Clin Neuropsychol 2008; 22(5): 864–878. doi: 10.1080/13854040701595999.

17. Groot YC, Wilson BA, Evans J, Watson P. Prospective memory functioning in people with and without brain injury. J Int Neuropsychol Soc 2002; 8(5): 645–654.

18. Raskin S, Buckheit C, Sherrod Ch. Memory for Intentions test. Professional Manual. Lutz: Psychological Assessment Resources 2010.

19. Szente V. The role of executive functions in prospective memory. A diploma thesis. Brno: Masaryk University 2012.

20. Klenerová V, Hynie S. Is there any correlation between stress, memory and strong emotions such as apprehension and fear? Ceskoslov fyziol 2007; 56(3): 97–103.

21. Raskin S. Memory for intentions screening test [abstract]. J Intern Neuropsychol Soc 2004; 10 (Suppl 1): 110.

22. Raskin SA. Memory for intentions screening test: psychometric properties and clinical evidence. Brain Imp 2009; 10(1): 23–33.

23. Carey CL, Woods SP, Rippeth JD, Heaton RK, Grant I. Prospective memory in HIV-1 infection. J Clin Exp Neuropsychol 2006; 28(4): 536–548.

24. Woods SP, Twamley EW, Dawson MS, Narvaez JM, Jeste DV. Deficits in cue detection and intention retrieval underlie prospective memory impairment in schizophrenia. Schizophr Res 2007; 90(1–3): 344–350.

25. Pearce R, Raskin S. An examination of age, prospective memory, and memory errors: How are the elderly forgetting to remember future actions? (Unpublished honors thesis). Trinity College, Hartford, CT 2000.

26. Raskin SA, Woods SP, Poquette AJ, McTaggart AB, Sethna J, Williams R et al. A differential deficit in time versus event-based prospective memory in Parkinson’s disease. Neuropsychology 2011; 25(2): 201–209. doi: 10.1037/a0020999.

27. Raskin SA, Buckheit CA, Waxman A. Effect of type of cue, type of response, time delay and two different ongoing tasks on prospective memory functioning after acquired brain injury. Neuropsychol Rehabil 2012; 22(1): 40–64. doi: 10.1080/09602011.2011.632908.

28. Woods SP, Iudicello JE, Moran LM, Carey CL, Dawson MS, Grant I. HIV Neurobehavioral Research Center Group. HIV-associated prospective memory impairment increases risk of dependence in everyday functioning. Neuropsychology 2008; 22(1): 110–117. doi: 10.1037/0894-4105.22.1.110.

29. Raskin SA, Maye J, Rogers A, Correll D, Zamroziewicz M, Kurtz M. Prospective Memory in Schizophrenia: Relationship to Medication Management Skills, Neurocognition, and Symptoms in Individuals With Schizophrenia. Neuropsychology Nov 4. [Epub ahead of print].

30. Folstein MF, Folstein SE, Fanjiang G. Mini-Mental State Examination. Clinical Guide. Lutz, FL: Psychological assessment Resources 2001.

31. Beck AT, Steer RA, Brown GK. Beck Depression Inventory. 2nd ed. San Antonio, TX: Pearson 1996.

32. Bezdíček O, Lukavský J, Preiss M. Validizační studie české verze dotazníku FAQ. Cesk Slov Neurol N 2011; 74/107(1): 36–42.

33. Ellis J. Prospective memory or the realization of delayed intentions: A conceptual framework for research. In: Brandimonte M, Einstein G, McDaniel M (eds). Prospective memory: Theory and applications. Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum Associates 1996: 1–22.

34. Philips L, Henry J, Martin M. Adult aging and prospective memory: the importance of ecological validity. In: Kliegel M, McDaniel MA, Einstein GO (eds). Prospective memory: cognitive, neuroscience, developmental, and applied perspectives. Mahwah: Erlbaum 2008: 161–186.

35. Cockburn J, Smith PT. Anxiety and errors of prospective memory among elderly people. Br J Psychol 1994; 85(2): 273–282.

36. Krámská L, Preiss M. Evaluation of premorbid status – word reading test. Psychiatrie 2007; 11(1): 4–7.

37. Preiss M, Rodriguez M, Kawaciuková R, Laing H. Neuropsychological batters of the Psychiatric Centre Prague. Clinical examination of basic cognitive functions. 2nd ed. Praha: Psychiatrické centrum Praha 2007.

38. Wechsler D. Wechsler adult intelligence scale. Manual. Prague: Hogrefe Testcentrum 2010.

39. Wechsler D. Wechsler memory scale. A technical manual. Bratislava: Psychodiagnostika 1999.

40. Shallice T. Specific impairments of planning. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci 1982; 298(1089): 199–209.

41. Kongs SK, Thompson LL, Iverson GL, Heaton, RK. Wisconsin Card Sorting Test-64 card computerized version. Odessa, FL: Psychological Assessment Resources 2000.

42. Troyer AK, Leach L, Strauss E. Aging and response inhibition: Normative data for the Victoria Stroop Test. Neuropsychol Dev Cogn B Aging Neuropsychol Cogn 2006; 13(1): 20–35.

43. Wechsler D. Wechsler adult inteligence test. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy 1983.

44. Buschke H. Screening for pre-symptomatic AD. Lecture. Charles University in Prague: Prague 2007.

45. Benton AL, Sivan AB, Hamsher K, de Varney NR, Spreen O. Contributions to neuropsychological assessment. 2nd ed. Orlando, Fla: Psychological Assessment Resources 1994.

46. Pallant J. SPSS Survival Manual. New York, NY: McGraw-Hill 2007.

47. Cohen JW. Statistical power analysis for the behavioral sciences. 2nd ed. Hillsdale, NJ: Lawrence Erlbaum Associates 1988.

48. Henry JD, MacLeod MS, Phillips LH, Crawford JR. A meta-analytic review of prospective memory and aging. Psychol Aging 2004; 19(1): 27–39.

49. Cronbach LJ, Meehl PE. Construct validity in psychological tests. Psychol Bull 1955(4); 52(4): 281–302.

50. Fleming JM, Shum D, Strong J, Lightbody S. Prospective memory rehabilitation for adults with traumatic brain injury: a compensatory training programme. Brain Inj 2005; 19(1): 1–10.

51. Bezdicek O, Motak L, Axelrod BN, Preiss M, Nikolai T, Vyhnalek M et al. Czech version of the Trail Making Test: normative data and clinical utility. Arch Clin Neuropsychol 2012; 27(8): 906–914. doi: 10.1093/arclin/acs084.

52. Burgess PW, Gonen-Yaacovi G, Volle E. Functional neuroimaging studies of prospective memory: what have we learnt so far? Neuropsychologia 2011; 49(8): 2246–2257. doi: 10.1016/j.neuropsychologia.2011.02.014.

53. Deary IJ. Intelligence. Annu Rev Psychol 2012; 63: 453–482. doi: 10.1146/annurev-psych-120710-100353.

54. Delis DC, Jacobson M, Bondi MW, Hamilton JM, Salmon DP. The myth of testing construct validity using factor analysis or correlations with normal or mixed clinical populations: lessons from memory assessment. J Int Neuropsychol Soc 2003; 9(6): 936–946.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 4

2014 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se