K 80. narozeninám prof. MU Dr. Eduarda Zvěřiny, DrSc., FCMA, (plk. v. v.)


Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80/113(2): 241-242
Kategorie: Personalia

Dne 27. 2. 2017 oslavil prof. E. Zvěřina 80. narozeniny v plné profesionální a sociální aktivitě trvající již 56 let. Je absolventem Vojenské lékařské akademie (VLA), emeritním přednostou Neurochirurgické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha, členem České lékařské akademie a nositelem Stříbrné medaile Senátu PČR. Byl též mnohaletým členem předsednictva ČLS JEP. Po prof. Z. Kuncovi a R. Petrovi, kteří v Československu neurochirurgii založili, se E. Zvěřina u nás stal v 70. letech 20. století iniciátorem moderní neurochirurgie, kterou charakterizuje mikrochirurgie, intraoperační monitorování nervových funkcí a od 90. let minulého století chirurgie lební baze. Patří mezi zakladatele metody mikrochirurgického stehu nervů bez napětí. Již před maturitou v roce 1955 působil ve Fyziologickém ústavu ČSAV a neurovědě se věnoval při studiu medicíny na VLA v Hradci Králové v letech 1955– 1961. Po příchodu do ÚVN v roce 1961 byl zakladatelem a posléze vedoucím klinické neurofyziologické laboratoře Neurochirurgické kliniky FVL UK a ÚVN Praha. V roce 1981 se stal zástupcem prof. I. Fuska a v roce 1994 třetím přednostou Neurochirurgické kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha. Je žákem Z. Kunce, se kterým prožil 24 pracovních let. V roce 1968 působil v Utrechtu u prof. H. Verbiesta. V roce 1966 atestoval z chirurgie, v roce 1970 z neurochirurgie a v roce 1982 získal titul DrSc. Jako nestraník se teprve roku 1995 mohl stát docentem a roku 1999 profesorem. Po vojenském penzionování jako plk. v letech 1997– 1998 začal pracovat na Neurochirurgické klinice 3. LF UK ve FN Královské Vinohrady a na ORL klinice 1. LF UK ve FN Motol, kde se stále podílí na provozu klinik i na vědeckovýzkumné činnosti. V letech 1997– 2008 pracoval též na Ortopedické klinice FN Na Bulovce. Jeho vědeckou a organizační aktivitu lze zařadit do dvou témat. Výzkum základních nervových funkcí u člověka a zavádění nových neurochirurgických diagnostických a operačních metod. Stanovil poprvé rychlost vedení sympatiku, se spoluautory určil rychlost vedení hlavovými nervy, vliv hypotermie na rychlost vedení, rychlost vedení pyramidové dráhy a ascendentních míšních senzitivních drah. Práce o rychlostech vedení nervů u člověka, kterou napsal spolu s V. Škorpilem, patří mezi průkopnická díla. V elektromyografii zahájil kvantitativní počítačové sledování např. denervačních fibrilací, okohybných svalů a analyzoval tak centrální a periferní mechanizmy po hypoglos­sofaciální anastomóze. Zavedl EMG trokárovou metodu, která umožnila R. Beránkovi sejmout intracelulární svalový potenciál fibrilujícího svalu. Vypracoval sérii diagnostických metod umožňujících stanovit při poranění brachiálního plexu pregangliové poranění. Jednalo se o EMG šíjových svalů, o kožní galvanický reflex, o kombinaci neurogramu a mozkového evokovaného potenciálu. Určil, že respirační synkinéza po vytržení kořenů brachiálního plexu je výsledkem aberantní regenerace z n. phrenicus. Publikoval práci o vlnovitém uspořádání vláken nervu ve fasciklech (Fontanovo pruhování), které je fyziologickým jevem, ne fixačním artefaktem. Poranění periferních nervů s defektem mezi pahýly řešil moderním způsobem mikrochirurgického překlenování defektu nervů autotransplantáty, metodou stehu bez napětí. V tom byl jedním z prvních operatérů u nás.


Monografie Zvěřina E., Stejskal L. Poranění periferních nervů (Avicenum Praha 1979) náleží mezi prioritní i v mezinárodním měřítku. V mikrochirurgii periferních nervů, ale také v dalších oblastech neurochirurgie –  např. v operování kmenových kavernomu –  patří prof. Zvěřina k mým učitelům. Jeho názorů si cením. Mikrochirurgie periferních nervů, operování složitých kavernomů a také tumorů sluchového nervu pokračuje na Neurochirurgické klinice 3. LF a FN Královské Vinohrady. Doplnil stereotaktický přístroj konstrukcí, která umožnila evakuaci typického mozkového krvácení. Zavedl a publikoval první práce o mikrovaskulární dekompresi při hemispazmu a neuralgii trigeminu v České republice. Zahájil u nás operování kavernomů zejména v mozkovém kmeni metodou kombinace mikrochirurgie s monitorováním. Byl průkopníkem mikrochirurgie a radikálního odstranění nádorů sluchového nervu se zachováním jak mimické, tak sluchové funkce. V posledním desetiletí prokázal, že parciální odstranění vestibulárního schwannomu a jeho léčení stereoradiochirurgií pomocí LGN u rostoucích nádorů je neúčinné. Sestava operovaných po neúspěchu uvedené léčby patří mezinárodně k prioritním. Se spoluautory z kliniky ORL zahájil implantaci sluchové kmenové neuroprotézy nahrazující sluchový nerv u NF2. Se stejnými spolupracovníky začal při těchto operacích využívat endoskopii. Aplikoval u nás všechny metody rekonstrukce lícního nervu, zejména dle N. Dotta tzv. extratemporální cestou a zkříženou anastomózu n. XII– n. VII end to end s protětím pouze části n. XII. Od roku 1990 inicioval a s dalšími spolupracovníky u nás zavedl celý moderní interdisciplinární směr, který označujeme jako chirurgii lební baze. Metodu aplikoval ve většině oblastí. Jeho klasifikaci válečných poranění hlavy publikovali v mezinárodním válečném časopise podporovaném NATO. Nelze vyjmenovat všechny publikace, účasti na výzkumech, mezinárodní pozvání a domácí a mezinárodní ocenění a funkce jubilanta. V České republice je čestným členem Pediatrické a Neurochirurgické společnosti, Společnosti pro neurovědy, jejímž je místopředsedou. Je čestným prezidentem skupiny baze lební a čestným členem ČLS JEP. Spoluzakládal fond Euro-Neuro Charty 77 umožňující stáže mladých neurovědců v zahraničí. V roce 2011 se stal členem ČLA. Mezinárodně se v roce 1992 podílel na vzniku World Federation of Skull Base Societies, byl členem výboru European Skull Base Society a je členem Skull Base Surgery Committee, světové World Federation of Neurosurgical Society. V roce 1971 byl jako pokladník 4. evropského neurochirurgického kongresu při vzniku Evropské asociace neurochirurgických společností (EANS). V roce 1998 spoluzakládal Central European Neurosurgical Society (CENS), jejímž se stal tajemníkem, čestným členem a od roku 2010 prezidentem. Byl též prezidentem jejího 7. kongresu 2012 v Praze. Má dvě dcery, pět vnoučat a pravnouče. Je vyznavačem životní radosti a adrenalinové rekreace v lyžování, raftingu, parašutizmu a lovu, které absolvoval v České republice, Asii, Austrálii, na Novém Zélandu, v Africe i v obou Amerikách. Osobně si velmi cením a vážím nasazení, s jakým se prof. Zvěřina v průběhu života zajímal o obor neurochirurgie v celém jeho rozsahu. I přes přibývající léta je jubilant velmi aktivní a nadále se zapojuje do výuky mladých adeptů neurochirurgie, kterým ve službách asistuje i u složitějších neurochirurgických operací.

Za spolupracovníky a jistě za mnoho dalších prof. Zvěřinovi přejeme do nadcházejících let mnoho zdraví a dalších úspěchů v osobním a rodinném životě a samozřejmě také při práci ve prospěch neurochirurgie.

prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc.

přednosta Neurochirurgické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady


Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 2

2017 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se