Význam kolaterální cirkulace u akutní okluze arteria basilaris


The importance of col­lateral circulation in acute basilar artery occlusion

Aim: We evaluated the prognostic value of a radiological Basilar Artery on Computed Tomography Angiography (BATMAN) score in patients with acute arterial basilaris occlusion (BAO).

Methods: We retrospectively analyzed clinical and imag­­ing data of consecutive endovascular ther­apy-treated patients with BAO in our stroke unit between 2006– 2018. The dia­gnosis of BAO was made on CTA. BATMAN score is a 10-point CTA-based grad­­ing system. Good outcome was defined as a modified Rankin Scale score of 0– 3 within 3 months.

Results: We included 67 patients (37 men) with BAO treated with endovascular ther­apy (mechanical thrombectomy): mean age 63 years (range 31– 82 years), median National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) 16; and interquartile range 2– 36. Succesful recanalization modified as Thrombolysis in Cerebral Infarction (TICI) 2b-3 was achieved in 91% (61/ 67) of patients. Multivariate logistic regres­sion analysis identified BATMAN score ≤ 7 (OR 27.59; 95% CI 5.78– 131.81; P = 0.001) and initial NIHSS ≥ 10 (OR 9.62; 95% CI 1.47– 63.10; P = 0.0183) as independent predictors of poor outcome.

Conclusion: The BATMAN score demonstrated its ability to predict severe disability and death after BAO despite endovascular reperfusion ther­apies.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

Přijato k recenzi: 19. 7. 2019

Přijato do tisku: 21. 8. 2019


侧支循环在急性基底动脉阻塞中的重要性

目的:我们评估了放射基底动脉对急性基底动脉阻塞(BAO)患者的ct血管成像(BATMAN)评分的预后价值。

方法:我们回顾性分析了2006 - 2018年期间在我们卒中单元连续进行血管内治疗的BAO患者的临床和影像学资料。BAO的诊断是在CTA上做出的。BATMAN 分数是一个基于cta的10分制评分系统。好结果定义为3个月内修改Rankin评分0 - 3分。

结果:我们纳入67例(37名男性)鲍接受血管内治疗(机械血栓切除术)的患者:平均年龄63岁(范围31 - 82岁),中位国家卫生研究院卒中量表(NIHSS) 16;四分位数范围为2 - 36。脑梗死(TICI) 2b-3再通改良溶栓成功91%(61/ 67)。多元逻辑回归分析确定BATMAN得分≤7(OR 27.59; 95%CI 5.78– 131.81; P = 0.001)和初始NIHSS≥10(OR 9.62; 95%CI 1.47– 63.10; P = 0.0183)作为不良结果的独立预测因子。

结论:尽管进行了血管内再灌注治疗,BATMAN评分也证明了其能够预测BAO后严重残疾和死亡的能力。

关键词:基底动脉闭塞–侧支循环–血管内治疗– BATMAN评分

Keywords:

basilar artery occlusion – collateral circulation – endovascular therapy – BATMAN score


Autoři: M. Tinková 1;  P. Malý 1;  H. Parobkova 2;  O. Bradáč 1
Působiště autorů: Ústav klinických neurooborů, Komplexní cerebrovaskulární centrum, – neurologické a neurochirurgické, oddělení, ÚVN a VFN, Praha ;  Radiodiagnostické oddělení, ÚVN a VFN, Praha 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(5): 518-525
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019518

Souhrn

Cíl: Cílem naší práce je posoudit prognostickou hodnotu radiologického Basilar Artery on Computed Tomography Angiography (BATMAN) skóre u akutního uzávěru arteria basilaris (AB).

Soubor a metodika: Retrospektivně byl analyzován soubor pa­cientů s akutním uzávěrem AB léčených na iktové jednotce ÚVN v Praze v letech 2006– 2018. Uzávěr AB byl vždy verifikovan podle CTA. BATMAN skóre je 10stupňové hodnocení zahrnující lokalizaci uzávěru AB a přítomnost kolaterál. Výsledný klinický stav byl posuzován s odstupem 90 dnů podle modifikované Rankinovy škály (mRS) a hodnocen jako dobrý při mRS 0– 3.

Výsledky: Soubor zahrnoval 67 pa­cientů (37 mužů) průměrného věku 63 (31– 82) let. Průměrné National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS) bylo 16; v rozmezí 2– 36. Úspěšné rekanalizace Thrombolysis in Cerebral Infarction (TICI) 2b-3 bylo dosaženo u 91 % (61/ 67) pa­cientů. Multivarietní regresní analýza prokázala BATMAN skóre ≤ 7 (OR 27,59; 95% CI 5,78– 131,81; p = 0,001) a vstupní NIHSS ≥ 10 (OR 9,62; 95% CI 1,47– 63,10; p = 0,0183) jako nezávislé prediktory špatného výsledného klinického stavu.

Závěr: Hodnocení BATMAN skóre umožňuje predikovat špatný výsledný klinický stav u pa­cientů s akutním uzávěrem AB léčených mechanickou trombektomií.

Klíčová slova:

okluze arteria basilaris – kolaterální cirkulace – endovaskulární terapie – BATMAN skóre

Úvod

Akutní okluze arteria basilaris (AB) je devastující onemocnění [1– 6], při konvenční an­ti­trom­botické léčbě dosahovala úmrtnost 90– 100 % [7– 18]. Intravenózní trombolýza (IVT) vedla k signifikantně lepším výsledkům, mortalita klesla na 40– 60 % [15,16,19]. V současnosti je doporučovanou formou léčby IVT v kombinaci s endovaskulární terapií –  mechanickou trombektomií [5,20– 23].

Příčinou akutního uzávěru AB může být lokální trombóza nebo artery-to-artery tromboembolizmus aterosklerotické etiologie, dále embolizace při fibrilaci síní nebo z dominantní arteria vertebralis [6,24,25]. U mladších nemocných je etiologicky nutno pomýšlet na disekci arteria vertebralis, která může přecházet na AB [24,26,27]. U disekce je typickým průvodným příznakem silná bolest krční páteře. Příznaky bývají fluktující, měnlivé, pomalu progredující i po více dnů. V anamnéze těchto nemocných je často úraz krku nebo chiropraktická manipulace.

Klinický obraz akutního uzávěru AB je neobyčejně pestrý a mnohotvárný s plurifokalitou a bilateralitou příznaků v důsledku uzávěru paramediálních větví bazilární tepny zásobujících struktury mozkového kmene oboustran­ně podél střední čáry [28]. Podle klinického průběhu a začátku onemocnění lze uzávěr AB rozdělit na tři typy [6,25]:

  1. Náhlý začátek s těžkou motorickou a bulbární symp­tomatologií, kvadruplegií, oftalmoplegií a poruchou vědomí. Stavy vedoucí ke kómatu během prvních hodin mají 85– 100% mortalitu [24,28]. Příčina je většinou kardioembolická a je postižen spíše střední a distální úsek AB [6].
  2. Postupně progredující nebo kolísavý průběh se symp­tomy ze zadní cirkulace: dysartrie, vertigo, nauzea, zvracení, parestezie končetin, okohybné poruchy a motorické výpadky ve smyslu přechodné hemiparézy s vývojem do kvadruparézy, která je téměř vždy asymetrická. Etiologie je častěji aterotrombotická [6,29].
  3. Tranzitorní prodromy (diplopie, dysartrie, vertigo, parestezie) několik dní až týdnů před následným monofazickým průběhem uzávěru AB. Etiologie rovněž spíše aterotrombotická [29].

U akutních uzávěrů ve vertebrobazilárním povodí je terapeutické okno výrazně delší (není přesně časově vymezeno) než v přední cirkulaci [6,30– 32], může být 24– 72 h od začátku příznaků, pokud jde o postupnou progresi nálezu a pokud koma netrvá déle než 2 h [24]. IVT lze podat i po 4,5 h od vzniku iktu, podle odborného konsenzu může být zvažována až do 24 h [33,34]. Endovaskulární léčba zahrnuje intraarteriální trombolýzu, mechanickou trombektomii a stenting. Mechanická intervence má nejvyšší šanci na úspěšnou rekanalizaci, dobrého klinického výsledku bývá dosaženo podle různých studií v 35– 45 % případů [33].

Zásadní roli pro dosažení dobrého výsledného klinického stavu má kolaterální cirkulace, zejména obě zadní komunikanty, které při akutním uzávěru AB přivádějí krev z karotického řečiště. Tzv. tektální plexus tvoří anastomózy na úrovni tentoria mezi zadní komunikantou a horními mozečkovými tepnami [35,36]. Jedno- nebo oboustran­­ná absence arteria com­municans posterior (PCOMA) je považována za nejsilnější prediktor špatného výsledného klinického stavu (OR 6,8; 95% CI 2– 21; p = 0,001) [1].

Na význam kolaterální cirkulace při akutním iktu upozornila řada studií zabývající se problematikou akutního uzávěru v předním karotickém povodí [6,7,15,35– 40]. Dobrá kolaterální cirkulace významně prodlužuje terapeutické okno a činí viabilní oblast penumbry, na jejíž záchranu se zaměřují všechny rekanalizační výkony. V současnosti je zachovalá kolaterální cirkulace považována za zásadní prognostický faktor pro výsledný dobrý klinický stav [7,15,37,38,41– 46]. Tito pa­cienti mají rovněž menší riziko hemoragických komplikací [47– 49]. Rozsah kolaterální cirkulace může být významným faktorem při rozhodování o způsobu léčby, špatný kolaterální oběh definuje pa­cienty, kteří pravděpodobně nebudou profitovat z revaskularizační terapie [41,44] a u kterých dochází k ireverzibilním ischemickým změnám časněji [50].

Při vzniku ischemie ve vertebrobazilárním povodí jsou pro život nemocného důležité kromě výše zmíněných zadních komunikant i kolaterály mezi horními a dolními mozečkovými tepnami a penetrující pontin­ní větve AB [35]. Někdy se mohou plnit zadní mozkové a horní mozečkové tepny přes terminální části ně­kte­ré z větví arteria cerebri media [6,25]. Pomalu narůstající trombózy působí stimulačně na otevírání kolaterál, naopak embolie i do intaktních tepen má obvykle horší průběh, protože kompenzační oběhy se nestačí otevřít [38]. Na význam kolaterální cirkulace při akutním uzávěru AB upozornil již Tobias Brandt z Heidelbergu v roce 1996. Kolateralizační skóre bylo hodnoceno ve čtyřech kategoriích: 0 –  žádné; 1 –  minimální (chabé plnění anterográdně i retrográdně); 2 –  anterográdní nebo retrográdní plnění obou arteriae cerebel­lares superiores; 3 –  kompletní anterográdní a retrográdní kolateralizace [37].

V současnosti existuje několik skórovacích systémů na hodnocení kolaterální cirkulace v zadním povodí:

  1. Posterior circulation col­lateral score [51]. Jedná se o 10bodové skóre, které z CTA hodnotí přítomnost posterior inferior cerebel­lar artery, anterior inferior cerebel­lar arteries (AICAs), superior cerebel­lar arteries (SCAs) a PCOMAs. Byla nalezena signifikantní asociace mezi dobrým stavem kolaterální cirkulace (zejm. přítomností PCOMAs) a výsledným dobrým klinickým stavem.
  2. Posterior circulation CTA score [13], které definuje kolaterální cirkulaci takto: 0 –  nepřítomnost PCOMA; 1 –  pouze jednostran­ná PCOMA; 2 –  oboustran­ná přítomnost PCOMAs. Pa­cienti s oboustran­ně přítomnými zadními komunikantami měli méně závažný iktus ve srovnání s těmi, kteří měli pouze jednu nebo žádnou PCOMA (median National Institutes of Health Stroke Scale [NIHSS] 18 vs. 27 bodů; p = 0,261). Funkční nezávislost dle modifikované Rankinovy škály (mRS) 0– 3 byla u pa­cientů s dobrým kolaterálem 72 vs. 0 % (p = 0,001).
  3. Basilar Artery on Computed Tomography Angiography (BATMAN) score.

Studie autorů Alemseged et al [1] zahrnovala soubor 83 pa­cientů léčených v letech 2005– 2016 v Melbourne, který byl validován se souborem 41 pa­cientů léčených v Newcastlu a v Římě. Hodnocena byla přítomnost arteria vertebralis, proximálního, středního a distálního úseku AB, obou arterií cerebri posteriores a obou zadních komunikant. Přítomnost obou PCOMA je hodnocena čtyřmi body, přítomnost obou nebo jedné arterie vertebralis pouze jedním bodem (obr. 1). Skóre takto odráží důležitost jednotlivých tepen v kolaterálním zásobení. Maximální dosažená hodnota, tj. zachovalý průtok celým zadním řečištěm, je 10 bodů. Pa­cienti s nízkou hodnotou BATMAN mají menší pravděpodobnost dosažení dobrého výsledného klinického stavu, a to i v případě úspěšné rekanalizace. Pa­cienti s vysokými hodnotami mohou dopadnout dobře, a to i v případě, že jsou rekanalizováni v delším časovém intervalu od vzniku symp­tomů, tj. po 6 a více hodinách. Obráceně, nepříznivé BATMAN skóre ≤ 7 identifikuje pa­cienty, kteří pravděpodobně nebudou profitovat z reperfuzní terapie.

Obr. 1. Basilar Artery on Computed Tomography Angiography (BATMAN) skóre, které zahrnuje důležitost daného segmentu. Podle Alemseged et al [1]. AICA – arteria cerebelli inferior anterior; AB – arteria basilaris (3 b); PCA – arteria cerebri posterior (2 b); PCom – arteria communicans posterior (4 b); SCA – arteria cerebelli superior; VA – arteria vertebralis (1 b)
Fig. 1. Basilar Artery on Computed Tomography Angiography (BATMAN) score that includes the importance of the segment. According to Alemseged et al. [1]. AICA – anterior inferior cerebellar artery; AB – basilar artery (3 p); PCA – posterior cerebral artery (2 p); PCom – posterior communicating artery (4 p); SCA – superior cerebellar artery; VA – vertebral artery (1 p)
Basilar Artery on Computed Tomography
Angiography (BATMAN) skóre,
které zahrnuje důležitost daného segmentu.
Podle Alemseged et al [1].
AICA – arteria cerebelli inferior anterior; AB –
arteria basilaris (3 b); PCA – arteria cerebri
posterior (2 b); PCom – arteria communicans
posterior (4 b); SCA – arteria cerebelli superior;
VA – arteria vertebralis (1 b)<br>
Fig. 1. Basilar Artery on Computed Tomography
Angiography (BATMAN) score that
includes the importance of the segment.
According to Alemseged et al. [1].
AICA – anterior inferior cerebellar artery;
AB – basilar artery (3 p); PCA – posterior cerebral
artery (2 p); PCom – posterior communicating
artery (4 p); SCA – superior cerebellar
artery; VA – vertebral artery (1 p)

Tato skórovací schémata mají význam jako prediktory funkčního výsledku a jsou nápomocná při selekci pa­cientů vhodných pro endovaskulární terapii [25].

Cílem naší studie je ověření prognostické validity BATMAN skóre u pa­cientů s akutním uzávěrem AB.

Soubor a metodika

V období od ledna 2006 do prosince 2018 bylo na neurologickém oddělení ÚVN v Praze endovaskulárně řešeno 72 pa­cientů s akutním uzávěrem AB (s příznaky trvajícími do 24 h). Do hodnoceného souboru nebylo zařazeno pět pa­cientů: u čtyř došlo k závažným periprocedurálním komplikacím s masivním subarachnoidálním a intracerebrálním krvácením a následnou mozkovou smrtí. U jednoho pa­cienta s příznivými vstupními faktory (Glasgow Coma Scale [GCS] 15, úspěšná rekanalizace) bylo komplikací výkonu hyperperfuzní krvácení v důsledku současného stentingu okludované AB a stenotické arteria carotis interna. Hodnocený soubor zahrnoval celkem 67 nemocných (37 mužů) průměrného věku 63 roku (31– 80 let). Průměrné NIHSS bylo 16; v rozmezí 2– 36. U pa­cientů léčených do roku 2009 bylo použito Merci retriever (Concentric Medical, Mountain View, CA, USA) stentů, v následujících letech stentů Solitare (Covidien, Mansfield, MA, USA).

Tabulka 1 ukazuje demografické faktory: věk, pohlaví, rizikové faktory CMP (hypertenze, diabetes mel­litus, fibrilace síní, ischemická choroba srdeční, kouření, hyperlipidemie, anamnéza tranzitorní ischemické ataky nebo CMP), subtyp ischemické CMP podle The Trial of org 10172 in Acute Stroke Treatment clas­sification (TOAST), vstupní NIHSS, GCS, glykemii a krevní tlak. Jako komatózní při příjmu byli označeni pa­cienti se vstupním GCS 3– 7.

Tab. 1. Charakteristika souboru – demografi cké a rizikové faktory, vstupní hodnoty (NIHSS, glykémie, GCS) a TOAST klasifikace.
Charakteristika souboru – demografi cké a rizikové faktory, vstupní hodnoty
(NIHSS, glykémie, GCS) a TOAST klasifikace.
AS – aterosklerotická; GCS – Glasgow Coma Scale; ICHS – ischemická choroba srdeční; mRS – modifikovaná Rankinova škála; n – počet; NIHSS – National Institutes of Health Stroke Scale; TIA – tranzitorní ischemická ataka, TOAST – Trial of Org 10172 in Acute Stroke Treatment; SD – směrodatná odchylka

Tabulka 2 ukazuje způsob léčby –  IVT, mechanická trombektomie, stenting, provedení výkonu v celkové nebo lokální anestezii, čas od vzniku obtíží do výsledné rekanalizace, komplikace typu parenchymového hematomu typ 1 a 2, BATMAN skóre. Výsledná rekanalizace hodnocena pomocí Thrombolysis in Cerebral Infarction (TICI) klasifikace, TICI 2b-3 hodnoceno jako úspěšná rekanalizace [52]. Parenchymový hematom hodnocen podle Europeran Cooperative Acute Stroke Study (ECASS) II. [53] následovně: parenchymové krvácení (PH)-1 jako hematom ≤ 30 % infarktového ložiska s mírným expanzivním chováním; PH-2 definován jako hematom > 30 % oblasti infarktu s mass efektem na kontrolním CT provedeném do 24 h po výkonu. Výsledný klinický stav byl posuzován s odstupem 90 dnů a hodnocen jako dobrý při mRS 0– 3.

Tab. 2. Způsob léčby, výsledná rekanalizace TICI 2b-3, čas od vzniku obtíží do rekanalizace, typ narkózy, BATMAN skóre u pacientů s dobrým a špatným klinickým výsledkem.
Způsob léčby, výsledná rekanalizace TICI 2b-3, čas od vzniku obtíží do rekanalizace,
typ narkózy, BATMAN skóre u pacientů s dobrým a špatným klinickým
výsledkem.
BATMAN – Basilar Artery on Computed Tomography Angiography; HPS – hyperperfuzní syndrom; IAT – intraarteriální trombolýza; IVT – intravenózní trombolýza; mRS – modifikovaná Rankinova škála; MT – mechanická trombektomie; n – počet; PH – parenchymový hematom; TICI – Thrombolysis in Cerebral Infarction

Zobrazovací analýza

Kolaterální cirkulace byla hodnocena pomocí BATMAN skóre na CTA. Vertebrobazilární povodí je rozděleno do 6 segmentů:

  1. 1 bod pro arterii vertebralis;
  2. 1 bod pro každý segment AB: proximální od vertebrobazilární junkce po začátek AICA, střední od začátku AICA do SCA a distální, od začátku SCA do vrcholu AB;
  3. 1 bod pro každou pro každý P1 segment PCOMA (obr. 2).

Obr. 2. Pacient s Basilar Artery on Computed Tomography Angiography skóre = 9. (A) přítomna distální okluze arteria basilaris; (B) jsou přítomny obě arteria communicans posterior. Ve snímku označené „2“ (2 body). Pacient s Basilar Artery on Computed Tomography Angiography skóre = 0. (C) rozsáhlá okluze arteria basilaris; (D) nepřítomnost obou arteria communicans posterior [1].
Fig. 2. Patient with Basilar Artery on Computed Tomography Angiography score = 9. (A) distal occlusion of basilar artery; (B) both posterior communicating arteries are present. Marked “2” in the image (2 points). Patient with Basilar Artery on Computed Tomography Angiography score = 0. (C) extensive occlusion of basilar artery; (D) absence of both posterior communicating arteries [1].
Pacient s Basilar Artery on Computed Tomography Angiography skóre = 9. (A) přítomna
distální okluze arteria basilaris; (B) jsou přítomny obě arteria communicans posterior.
Ve snímku označené „2“ (2 body). Pacient s Basilar Artery on Computed Tomography
Angiography skóre = 0. (C) rozsáhlá okluze arteria basilaris; (D) nepřítomnost obou arteria
communicans posterior [1].<br>
Fig. 2. Patient with Basilar Artery on Computed Tomography Angiography score = 9. (A)
distal occlusion of basilar artery; (B) both posterior communicating arteries are present.
Marked “2” in the image (2 points). Patient with Basilar Artery on Computed Tomography
Angiography score = 0. (C) extensive occlusion of basilar artery; (D) absence of both posterior
communicating arteries [1].

Skóre BATMAN 8– 10 bylo hodnoceno jako dobrá kolaterální cirkulace, BATMAN ≤ 7 jako špatná kolaterální cirkulace.

Statistická analýza

Skupinová srovnání byla provedena pomocí chí-kvadrát či Fisherova testu v případě kategoriálních proměn­ných. Spojité proměn­né byly srovnávány pomocí oboustran­ného dvouvýběrového t-testu. Ve všech případech byla za statistické signifikance považována p-hodnota 0,05. Multivarietní analýza byla provedena pomocí modelů logistické regrese, k identifikaci nezávislých proměn­ných byla použita metoda nejlepší podmnožiny. Do modelu byly přijaty všechny proměn­né z univarietní analýzy s p-hodnotou < 0,15, v modelu byly ponechány pouze proměn­né s p-hodnotou < 0,05. Ke statistickému zpracování byl použit program STATISTICA 13 (StatSoft, Praha, ČR).

Výsledky

Celkem bylo hodnoceno 67 pa­cientů léčených mechanickou trombektomií pro akutní uzávěr AB v letech 2006– 2018. Průměrný věk byl 63 (rozmezí 31– 82) let, median NIHSS 16 (rozmezí 2– 36). IVT předcházela endovaskulárnímu výkonu u 38 (56,7 %) pa­cientů.

Výsledné rekanalizace TICI 2b-3 dosaženo u 61 (91 %) pa­cientů, kompletní rekanalizace TICI 3 u 49 (73,1 %). K PH typu 1 došlo u pěti (7,5 %), typu 2 u čtyř (5,9 %) pa­cientů. Procento periprocedurálních komplikací v našem souboru (7,1 %) odpovídá literárním údajům [8]. Pozdní komplikace charakteru perforator stroke v souvislosti se zavedením stentu se objevila u jednoho pa­cienta (1,5 %), tj. frekvence menší než literárně udávaná (5,1 %) [54].

Dobrého klinického stavu mRS 0– 3 bylo dosaženo u 35 (52,2 %) pa­cientů. Medián BATMAN skóre této skupiny je 8,1 (6– 9). Špatný výsledný stav mRS 4– 6 byl u 32 (47,8 %) pa­cientů, průměrné BATMAN skóre 6,0 (4– 9), viz obr. 3. Mezi oběma skupinami nebyl prokázán statisticky významný rozdíl v zastoupení jednotlivých rizikových faktorů (hypertenze, diabetes mel­litus, fibrilace síní, ICHS, hyperlipidemie, kouření). Zemřelo 16 (23,9 %) pa­cientů.

Obr. 3. Distribuce modifi kované mRS po 90 dnech u BATMAN skóre 0–7 a 8–10. BATMAN – Basilar Artery on Computed Tomography Angiography; mRS – modifikovaná Rankinova stupnice; N – počet
Fig. 4. Distribution of mRS at 3 months according to BATMAN score 0–7 and 8–10. BATMAN – Basilar Artery on Computed Tomography Angiography score; mRS – modified Rankin scale; N – number
Distribuce modifi kované mRS po 90 dnech u BATMAN skóre 0–7 a 8–10.
BATMAN – Basilar Artery on Computed Tomography Angiography; mRS – modifikovaná Rankinova stupnice; N – počet<br>
Fig. 4. Distribution of mRS at 3 months according to BATMAN score 0–7 and 8–10.
BATMAN – Basilar Artery on Computed Tomography Angiography score; mRS – modified Rankin scale; N – number

V univarietní analýze se prokázaly jako prediktory výsledného špatného stavu: vyšší hodnota NIHSS, GCS 4– 7, nedosažení rekanalizace (TICI 0-2a) a provedení výkonu v celkové anestezii. Multivarietní regresní analýza ukázala BATMAN skóre ≤ 7 (OR 27,59; 95% CI 5,78– 131,81; p = 0,001) a vstupní NIHSS ≥ 10 (OR 9,62; 95% CI 1,47– 63,10; p = 0,0183) jako nezávislé prediktory špatného výsledného klinického stavu.

Diskuze

Akutní uzávěr AB je závažné onemocnění s vysokou úmrtností. V současnosti je doporučovanou léčbou mechanická trombektomie pomocí stent-retrieverů v kombinaci s IVT. I přes úspěšnou trombektomii hodnocenou TICI 2b-3 zůstává mortalita vysoká. V souboru autorů Gory et al [55] byla u pa­cientů s úspěšnou rekanalizací nižší mortalita (32,9 vs. 74,4 %; p < 0,001).

Významným faktorem ovlivňujícím výsledný klinický stav je zachovalá kolaterální cirkulace. BATMAN skóre posuzuje nejen přítomnost zadních komunikant, které mají zásadní význam k udržení perfuze ischemické penumbry při akutním uzávěru AB, ale rovněž hodnotí rozsah uzávěru –  tzv. thrombus burden.

Kromě výše uvedené studie autorů Alemseged et al stojí za zmínku článek „Response to late-window endovascular revascularisation is as­sociated with col­lateral status in basilar artery occlusion“ v červnovém vydání časopisu Stroke z roku 2019 [2]. Tato multicentrická studie ze čtyř států (Itálie, Německo, Holandsko, Austrálie) zahrnovala 172 pa­cientů léčených mechanickou trombektomií pro akutní uzávěr AB v letech 2009– 2017. Pa­cienti s dobrým kolaterálem a méně extenzivní okluzí AB profitovali z výkonu i za časovou hranicí 6 h; obráceně, u pa­cientů se špatným kolaterálem a rozsáhlou okluzí byl dobrý výsledek významně závislý na časné revaskularizaci. Autoři uzavírají, že posouzení kolaterálního oběhu má význam jako selekční kritérium pro indikaci rekanalizační terapie v pozdějším časovém oknu.

Dosažení rekanalizace je obecně považováno za nejdůležitější prognostický faktor [3,6,30]. Embolické okluze rekanalizují lépe, vyskytují se spíše v distální porci AB [56]. Přítomnost hyperdense basilar artery sign na nativním CT je popsána jako prediktor úspěšné rekanalizace [7]. Důležitá je doba do dosažení rekanalizace. Čas od začátku ischemie mozkové tkáně do obnovy perfuze je zásadním faktorem ovlivnujícím klinický výsledek a mortalitu, důraz je proto kladen na časnou rekanalizaci, a to zejména u pa­cientů se špatnou kolaterální cirkulací [3,6,10,57]. Časový faktor je nejnaléhavější v případě náhlého vzniku těžké klinické symp­tomatologie na rozdíl od postupně progredujícího nebo kolísavého průběhu [6,18].

Naše práce potvrdila prognostickou hodnotu BATMAN skóre; tj. pa­cienti s nízkou hodnotou ≤ 7 mají menší pravděpodobnost dosažení dobrého výsledného klinického stavu, a to i v případě úspěšné rekanalizace. U těchto pa­cientů je třeba klást větší důraz na časnou rekanalizaci, nejlépe do 6 h od vzniku symp­tomů. Logicky u těchto nemocných dochází k časné ischemii, klinicky se jedná o závažný stav vyjádřený hodnotou NIHSS a poruchou vědomí dle GCS. Autoři Arnold et al [7] považují NIHSS > 20 jako prediktor špatného výsledku, Gory et al NIHSS ≥ 13 [55]. Nízké NIHSS je prediktorem dobrého výsledku [3,6,56,58– 63].

U pa­cientů, kteří se iniciálně nacházejí v kómatu, je mortalita udávána 95– 100 % [3,6,56,59– 63]. Jako komatózní se špatnou prognózou jsou označováni pa­cienti s GCS ≤ 8 [7,31,56,64,65]. Vyšší GCS (9– 15) je prognosticky spojeno s lepšími klinickými výsledky [55,66]. Podstatná je doba trvání poruchy vědomí. V prospektivní observační studii Basilar Artery International Cooperation Study (BASICS) bylo 27 pa­cientů léčeno pouze konzervativně, neboť byli buď v kómatu (n = 26) nebo tetraplegičtí (n = 1) [61]. V našem souboru bylo 15 pa­cientů s GCS 3– 4, z toho 11 zemřelo, tři měli výsledné mRS 5 a jeden mRS 4. U 11 z 15 zemřelých se jednalo o úspěšnou rekanalizaci TICI 2b-3. Opačně: ve skupině pa­cientů s dobrým výsledkem mRS 0– 3 měli pouze dva pa­cienti nejnižší vstupní GCS 5; z toho jeden měl výstupní mRS 3 (BATMAN 7) a druhý mRS 1 (BATMAN 8), tj. dobrou kolaterální cirkulaci. U posledního pa­cienta byl čas od vzniku symp­tomů do výsledné rekanalizace 180 min.

V souhlase s literárními údaji [32,67– 69] dosáhli naši pa­cienti léčení v analgosedaci lepší funkční nezávislosti mRS 0– 3 oproti nemocným léčených v celkové narkóze. Hlavní nevýhodou celkové narkózy je až extrémní pokles krevního tlaku škodlivě působící zejména na oblast penumbry [70– 72] a kolísání tlaků (systolického a středního arteriálního) během výkonu. Nepříznivě působí intraprocedurální hypotenze i u pa­cientů řešených v analgosedaci.

Zavedení nové generace stent-retrieverů bývá obvykle spojováno s dosažením vyššího stupně rekanalizace [11]. To se v naší studii nepotvrdilo; u výkonů provedených v letech 2006– 2012 bylo dosaženo úspěšné rekanalizace TICI 2b-3 v 90 %.

K parenchymovému krvácení PH-2 došlo u čtyř (5,9 %) pa­cientů. Tři nemocní byli ventilováni, zhoršení se projevilo prudkým vzestupem tlaku (ze 160/ 100 až na 240/ 140 m­m Hg), u čtvrté ženy došlo k progresi neurologické symp­tomatologie NIHSS ≥ 4. Kromě mechanické trombektomie byl zároveň proveden i stent­­ing stenotické AB. Stav hodnotíme jako reperfusion injury [73], ke kterému dochází i v případě úspěšné rekanalizace. Pa­cienti splňovali kritéria hyperperfuzního syndromu [74– 78]. Intravenózní nebo intraarteriální léčba, která vede k rekanalizaci do již ir­reverzibilně poškozené mozkové tkáně, je riziková.

Indikace k rekanalizaci akutní okluze AB

Rekanalizační léčba (IVT a mechanická trombektomie) je u pa­cientů s akutní okluzí AB považována za život zachraňující. V současnosti nejsou k dispozici výsledky randomizovaných klinických studií se statisticky významnými výsledky, ani jasné indikace a kontraindikace k endovaskulární rekanalizaci, tak jak tomu je u akutních uzávěrů v předním karotickém povodí, tj. neexistují podrobnější obecně uznávané algoritmy dia­gnostického a terapeutického postupu [21,33,79,80]. Multicentrické BATMAN studie [1,2,11] prokazují, že pa­cienti s dobrou kolateralizací mohou profitovat z léčby i po 6 h od vzniku příznaků. Podle autorů Raphaeli et al [15] má být rekanalizační léčba indikována u všech pa­cientů s akutní bazilární okluzí, kteří nejsou v kómatu, nehledě na čas uplynulý od začátku příznaků. Zmiňovaní autoři považovali jako hluboké koma hodnotu GCS 3– 4. Terapeutické okno může být 24– 72 h od začátku příznaků, pokud jde o postupnou progresi nálezu a pokud kóma netrvá déle než 2 h [24]. Podle American Heart As­sociation/ American Stroke As­sociation (AHA/ ASA) guidelines je mechanická trombektomie rozumným řešením u pečlivě selektovaných pa­cientů do 6 h od vzniku symp­tomů (třída IIb, úroveň evidence C) [81]. Vzhledem ke špatné prognóze u neléčené akutní okluze AB je celosvětově běžné provádět rekanalizační terapii až do 12– 24 h od vzniku symp­tomů [25]. Podle českých doporučení [22] je u akutního uzávěru AB mechanická trombektomie akceptovaná i po 6 h od začátku příznaků jako život zachraňující výkon.

Domníváme se, že posouzení kolaterální cirkulace podle BATMAN skóre může mít význam při rozhodování o endovaskulární terapii v mezních situacích, jako je např. několik hodin trvající kóma s vyhaslými kmenovými reflexy. Tato úvaha je v souladu s konceptem „marné rekanalizace“ (futile recanalization), kterému je v naší literatuře, na rozdíl od zahraniční [79,82-86], věnováno málo pozornosti. V případě akutního uzávěru AB je marná rekanalizace definována jako výsledné mRS 4– 6 (90 dní od vzniku iktu) i přes úspěšnou rekanalizaci [79]. Předpovědní faktory marné rekanalizace jsou: kóma trvající > 3 h, tetraplegie > 6 h, oboustran­ná mydriáza a vyhaslé kmenové reflexy > 1 h a extenzivní známky infarktu na zobrazovacích metodách [85– 88].

Naše práce má řadu limitací. Předně se jedná o retrospektivně hodnocenou monocentrickou studii s nevelkým počtem pa­cientů. Protokol léčby nebyl u všech pa­cientů jednotný, přestože všichni byli léčení mechanickou trombektomií. U všech pa­cientů nebylo provedeno CT mozku bezprostředně před výkonem.

Závěr

U akutního uzávěru AB je zachovalá kolaterální cirkulace zásadním prediktorem dobrého výsledného klinického stavu. Pa­cienti s nízkou hodnotou BATMAN skóre mají menší pravděpodobnost dosažení dobrého výsledného klinického stavu, a to i v případě úspěšné rekanalizace. Multivarietní regresní analýza prokázala BATMAN skóre ≤ 7 a vstupní NIHSS ≥ 10 jako nezávislé prediktory špatného výsledného klinického stavu.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

MUDr. Marie Tinková

Ústav klinických neurooborů

Komplexní cerebrovaskulární centrum

Neurologické oddělení

ÚVN a VFN

U Vojenské nemocnice 1200

169 02 Praha

e-mail: marie.tinkova@uvn.cz

Přijato k recenzi: 19. 7. 2019

Přijato do tisku: 21. 8. 2019


Zdroje

1. Alemseged F, Shah DG, Diomedi M et al. The basilar artey on computed tomography angiography prognostic score for basilar artery occlusion. Stroke 2017; 48(3): 631– 637. doi: 10.1161/ STROKEAHA.116.015492.

2. Alemseged F, Van der Hoeven E, Di Giul­liano F et al. Response to late-window endovascular revascularisation is as­sociated with col­lateral status in basilar artery occlusion. Stroke 2019; 50: 1415– 1422. doi: 10.1161/ STROKEAHA.118.023361.

3. Cho TH, Nighoghos­sian N, Tahon F et al. Brain stem Dif­fusion-weighted imag­­ing lesion score: a potential marker of outcome in acute basilar artery occlusion. AJNR 2009; 30(1): 194– 198. doi: 10.3174/ ajnr. A1278.

4. Goldmakher GV, Camargo EC, Furie KL et al. Hyperdense basilar artery sign on unenhanced CT pedicts thrombus ando oucome in acute posterior circulation stroke. Stroke 2009; 40(1): 134– 139. doi: 10.1161/ STROKE AHA.108.516690.

5. Kayan Y, Meyers PD, Prestigiacomo CJ et al. Cur­rent endovascular strategies for posterior circulation large ves­sel occlusion stroke: report on the Society of neurointerventional surgery standards and guidelines com­mittee. J Neurointervent Surg 2019. pii: neurintsurg-2019-014873. doi: 10.1136/ neurintsurg-2019-014873.

6. Roth C, Mileke A, Siekmann R et al. First experiences with a new device for mechanical thrombectomy in acute basilar artery occlusion. Cerebrovasc Dis 2011; 32(1): 28– 34. doi: 10.1159/ 00324948.

7. Arnold M, Nedeltchev K, Schroth G et al. Clinical and radiological predictors of recanalisation and outcome of 40 patients with acute basilar artery occlusion treated with intra-arterial thrombolysis. J Neurol Neurosurg Psych 2004; 75(6): 857– 862. doi: 10.1136/ jn­np. 2003.020479.

8. Baek JM, Yoon W, Kim SK et al. Acute basilar artery occlusion: outcome of mechanical thrombectomy with Solitaire stent within 8 hours of stroke onset. AJNR 2014; 35(5): 989– 993. doi: org/ 10.3174/ ajnr.A3813.

9. Bose A, Henkes H, Alfke K et al. The Penumbra system: a mechanical device for the treatment of acute stroke due to thromboembolism. AJNR 2008; 29(7): 1409– 1413. doi: 10.3174/ ajnr.A1110.

10. Berg-Dam­mer E, Felber SR, Henkes H et al. Long-term outcome after local intra-arterial fibrinolysis of basilar artery thrombosis. Cerebrovasc Dis 2000; 10(3): 183– 188. doi: 10.1159/ 000016054.

11. Dumont AS, Ford GA. Delayed revascularisation in patients with basilar artery occlusion. Stroke 2019; 50(6): 1327– 1328. doi: 10.1161/ STROKEAHA.119.025499.

12. Eckert B, Koch CH, Thomal­la G et al. Aggres­sive ther­apy with intravenous abciximab and intra-arterial rtPA and additional PTA/ stent­­ing improves clinical outcome in acute vertebrobasilar occlusion. Stroke 2005; 36(6): 1160– 1165. doi: 10.1161/ 01.STR.000165918.80812.

13. Goyal N, Tsivgoulis G, Nickele C et al. Posterior circulation CT angiography col­laterals predict outcome of endovascular acute ischemic stroke ther­apy for basilar artery occlusion. J Neurointerv Surg 2016; 8(8):783– 786. doi:10.1136/ neurintsurg-2015-011883.

14. Ostrem JL, Saver JL, Alger JR et al. Acute basilar artery occlusion –  dif­fusion-perfusion MRI characterisation of tis­sue salvage in patients receiv­­ing intra-arterial stroke ther­apies. Stroke 2004; 35(2): e30– e34. doi: 10.1161/ 01.STR.0000113783.45745.BE.

15. Sairanen T, Strbian D, Soin­ne L et al. Intravenous thrombolysis of basilar artery occlusion. Stroke 2011; 42(8): 2175– 2179. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.605584.

16. Schulte-Altedorneburg G, Bruckmann H, Hamann GF et al. Ischemic and hemor­rhagic complications after intra-arterial fibrinolysis in vertebrobasilar occlusion. AJNR 2007; 28(2): 378– 381.

17. Puetz V, Sylaja PN, Hill MD et al. CT Angiography source images predicts final infarct extent in patients with basilar artery occlusion. AJNR 2009; 30(10): 1877– 1883. doi: 10.3174/ ajnr.A1723.

18. Yu W, Konstanian V, Fischer M: Endovascular recanalisation of basilar artery occlusion 80 days after symp­tom onset. Stroke 2007; 38(4): 1387– 1389. doi: 10.1161/ 01.STR.0000260186.93667.a2.

19. Tountopoulou A, Ahl B, Weis­senborn K et al. Intra-arterial thrombolysis us­­ing rt-PA in patients with acute stroke due to ves­sel occlusin of anterior and/ or posterior cerebral circulation. Neuroradiology 2008; 50(1): 75– 83. doi: 10.1007/ s00234-007-0306-1.

20. Dias FA, Ales­sio-Alvez FF, Castro-Alfonzo LHet al. Clinical outcomes of patients with acute basilar artery occlusion in Brazil: an observational study. J Stroke Cerebrovasc Dis 2017; 26(10): 2191– 2198. doi. org/ 10. 1016/ jstrokecerebrovascdis.

21. Mordasini P, Brekenfeld C, Byrne JV et al. Technical feasibility and application of mechanical thrombectomy with the Solitaire FR revascularisation device in acute basilar artery occlusion. AJNR 2013; 34(1): 159– 163. doi: org/ 10.3174/ ajnr.A3168.

22. Tomek A et al. Neurointenzivní péče. 3. vyd. Praha: Mladá fronta a. s. 2018.

23. Uno J, Kameda K, Otsuji R et al. Mechanical thrombectomy for acute basilar artery occlusion in early therapeutic time window. Cerebrovasc Dis 2017; 44(3– 4): 217– 224.doi: 10.1159/ 000479939.

24. Kalina M. Akutní neurologie –  intenzivní péče v neurologii. Praha: Triton 2000.

25. Sparaco M. Basilar artery occlusion: clinical management and ther­apy. Clin Management Is­sues 2018; 12(1): 67– 76. doi: 10.7175/ cmi.v12i1.1363.

26. Goldemund D, Brichta J, Vaníček J et al. Spontán­ní disekce a. basilaris jako vzácná příčina mozkového infarktu. Neurol praxi 2012; 13(5): 292– 294.

27. Mrklovský M, Klzo L, Geier P. Disekce bazilární tepny jako příčina ischemické cévní příhody. Ces Radiol 2008; 62(1): 92– 96.

28. Drábek P. Trombóza arteria basilaris imitující temporální konus. Cesk Slov Neurol N 1988; 51: 148– 150.

29. Ferbert A, Bruckmann H, Drum­men E. Clinical features of proven basilar artery occlusion. Stroke 1990; 21(8): 1135– 1142. doi: 10.1161/ 01.str.21.8.1135.

30. Bergui M, Stura G, Daniele D et al. Mechanical thrombolysis in ischemic stroke attributable to basilar artery occlusion as first-line treatment. Stroke 2006; 37(1): 145– 150. doi: 10.1161/ 01.STR.0000195178.20019.dc.

31. Hankey GJ. The BASICS of treat­­ing symp­tomatic basilar artery thrombosis. Lancet Neurol 2009; 8(8): 695– 697. doi: 10.1016/ S1474-4422(09)70152-8.

32. Školoudík D, Šaňák D et al. Rekanalizační terapie akutní ischemické cévní mozkové příhody. Praha: Maxdorf 2013.

33. Škoda O. Dia­gnostika a léčba ischemických CMP ve vertebrobazilárním povodí. CMP Journal 2019; 1: 9– 15.

34. Škoda O, Herzig R, Mikulík R et al. Klinický standard pro dia­gnostiku a léčbu pa­cientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Cesk Slov Neurol N 2016; 79/ 112(3): 351– 363. doi: 10.14735/ amcsn­n2016351.

35. Liebeskind D. Col­lateral circulation. Stroke 2003; 34(9): 2279– 2284. doi: 10.1161/ 01.STR.0000086465.41263.06.

36. Volný O, Mikulík R. Kolaterální cirkulace mozku –  potencionální cíl terapie mozkových infarktů. Cesk Slov Neurol N 2013; 76/ 109(3): 307– 314.

37. Brandt T, von Kum­mer R, Mul­ler-Kuppers M et al. Thrombolytic ther­apy of acute basilar artery occlusion: variables af­fect­­ing recanalisation and outcome. Stroke 1996; 27(5): 875– 881. doi: 10.1161/ 01.STR.27.5.875.

38. Nekula J, Vlachová I, Chudoba V. Dynamika uzávěru bazilární tepny v DSA a MR obraze. Ces Radiol 1995; 49(2): 93– 96.

39. Maas MB, Lev MH, Ay H et al. Col­lateral ves­sels on CT Angiography predict outcome in acute ischemic stroke. Stroke 2009; 40(9): 3001– 3005. doi: 10.1161/ STROKEAHA.109.552513.

40. Nambiar V, Sohn SI, Almekhlafi MA et al. CTA col­lateral status and response to recanalisation in patients with acute ischemic stroke. AJNR 2014; 35(5): 884– 890. doi: 10.3174/ ajnr.A3817.

41. Souza LC, Yoo AJ, Chaudhry ZA et al. Malignant CTA col­lateral profile is highly specific for large admis­sion DWI infarct core and poor outcome in acute stroke. AJNR 2012; 33(7): 1331– 1336. doi: 10.3174/ ajnr.A2985.

42. Tan IY, Demchuk AM, Hopyan J et al. CT angiography clot burden score and col­lateral score: cor­relation with clinical and radiologic outcomes in acute middle cerebral artery infarct. AJNR 2009; 30(3): 525– 531. doi: 10.3174/ ajnr.A1408.

43. Vagal A, Aviv R, Sucharew H et al. Col­lateral clock is more important than time clock for tis­sue fate. Stroke 2018; 49(9): 2102– 2107. doi: 10.1161/ STROKEAHA.118.021484.

44. Bang OY, Saver JL, Kim SJ et al. Col­lateral flow predicts response to endovascular ther­apy for acute ischemic stroke. Stroke 2011; 42(3): 693– 699. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.595256.

45. Lau AY, Wong EH, Wong A et al. Significance of good col­lateral compensation in symp­tomatic intracranial atherosclerosis. Cerebrovasc Dis 2012; 33(6): 517– 524. doi: 10.1159/ 000337332.

46. Sal­lustio F, Motta C, Pizzuto S et al. CT angiography-based col­lateral flow and time to reperfusion are strong predictors of outcome in endovascular treatment of patients with stroke. J Neurointervent Surg 2017; 9(10): 940– 943. doi: org/ 10.1136/ neurintsurg-2016-012628.

47. Brun­ner F, Tomandl B, Hanken K et al. Impact of col­lateral circulation on early outcome and risk of hemor­rhagic complications after systemic thrombolysis. Int J Stroke 2014; 9(8): 992– 998. doi: 10.1111/ j.1747-4949. 2012.00922.x.

48. Shuaib A, Butcher K, Moham­mad AA et al. Col­lateral blood ves­sels in acute ischaemic stroke: a potential thera­peutic target. Lancet Neurol 2011; 10(10): 909– 921. doi: 10.1016/ S1474-4422(11)70195-8.

49. Bang OY, Saver JL, Kim SJ et al. Col­lateral flow averts hemor­rhagic transformation after endovascular ther­apy for acute ischemic stroke. Stroke 2011; 42(8): 2235– 2239. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.604603.

50. Angermaier A, Langner S, Kirsch M et al. CT-angiographic col­lateralisation predicts final infarct volume after intra-arterial thrombolysis for acute anterior circulation ischemic stroke. Cerebrovasc Dis 2011; 31(2): 177– 184. doi: 10.1159/ 000321868.

51. van der Hoeven EJ, McVer­ry F, Vos JA et al. BASICS Registry Investigators. Col­lateral flow predicts outcome after basilar artery occlusions: the posterior circulation col­lateral score. Int J Stroke 2016; 11(7): 768– 775. doi: 10.1177/ 1747493016641951.

52. Singer OC, Berkefeld J, Nolte CH et al. ENDOSTROKE study Group. Mechanical recanalisation in basilar artery occlusion: the ENDOSTROKE Study. Ann Neurol 2015; 77(3): 415– 424. doi: 10.1002/ ana.2436.

53. Hacke W, Kaste M. Fieschi C et al. Randomized double-blind placebo-control­led trial of thrombolytic ther­a­­py with intravenous altepase in acute ischaemic stroke (ECASS II). Lancet 1998; 352(9136): 1245– 1251.

54. Baixue J, Liebeskind DS, N­­ing M et al. Factors as­sociated with perforator stroke after selective basilar artery angioplasty or stenting. J Neurointerv Surg 2017; 9(8): 738– 742. doi: 10.1136/ neurintsurg-2016-012329.

55. Gory B, Mazighi M, Laubreuche J et al. Predictors for mortality after mechanical thrombectomy of acute basilar artery occlusion. Cerebrovasc Dis 2018; 45(1– 2): 61– 67. doi: 10.1159/ 000486690.

56. Renard D, Landragin N, Robinson A et al. MRI-Based Score for acute basilar artery thrombosis. Cerebrovasc Dis 2008; 25(6): 511– 516. doi: 10.1159/ 00013668.

57. Krajina A, Krajíčková D, Lojík M et al. Endovaskulární rekanalizace při léčbě akutních uzávěrů mozkových tepen. Ces Slov Neurol N 2010; 73/ 106(6): 678– 684.

58. Vergouwen MD, Compter A, Tan­ne D et al. Outcomes of basilar artery occlusion in patients aged 75 years or older on the Basilar Artery International Coopera­tion Study. J Neurol 2012; 259(11): 2341– 2346. doi: 10.1007/ s00415-012-6498-2.

59. Dorňák T, Herzig R, Krajina A et al. Endovascular treatment of acute basilar artery occlusion: time to treatment is crucial. Clin Radiol 2015; 70(5): e20– e27. doi: org/ 10.1016/ j.crad.2015.01.008.

60. Jung S, Mono ML, Fischer U et al. Three-month and longterm outcomes and their predictors in acute basilar artery occlusion treated with intra-arterial thrombolysis. Stroke 2011; 42(7): 1946– 1951. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.606038.

61. Schonewil­le WJ, Algra A, Serena J et al. Outcome in patients with basilar artery occlusion treated conventional­ly. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2005; 76(9): 1238– 1241. doi: 10.1136/ jn­np.049924.

62. Bouslama M, Haus­sen DC, Aghaebrahim A et al. Predictors of good outcome after endovascular ther­apy for vertebrobasilar occlusion stroke. Stroke 2017; 48(12): 3252– 3257. doi: 10.1161/ STROKEAHA.117.018270.

63. Yoon W, Kim SK, Heo TW et al. Predictors of good outcome after stent retriever thrombectomy in acute basilar artery occlusion. Stroke 2015; 46(10): 2972– 2975. doi: 10.1161/ STROKEAHA.115.010840.

64. Voetsch B, DeWitt D, Pes­sin MS et al. Basilar artery occlusive dis­ease in the New England Medical Center Posterior Circulation Registry. Arch Neurol 2004; 61(4): 496– 504. doi: 10.1001/ archneur.61.4.496.

65. Ottomeyer C, Zel­ler J, Fesl G et al. Multimodal recanalisation ther­apy in acute basilar artery occlusion. Stroke 2012; 43(8): 2130– 2135. doi: 10.1161/ STROKEAHA.112.651281.

66. Tsao JW, Hemphill JC, Johnston C et al. Glasgow Coma Scale Score predicts outcome fol­low­­ing thrombolysis for posterior circulation stroke. Arch Neurol 2005; 62(7): 1126– 1129. doi: 10.1001/ archneur.62.7.1126.

67. Powers CJ, Dornbos D, Mlynash M et al. Thrombectomy with conscious sedation compared with general anesthesia: a DEFUSE 3 analysis. AJNR 2019; 40(6): 1001– 1005. doi: 10.3174/ ajnr.A6059.

68. Goyal N, Malhotra K, Ishfaq MF et al. Cur­rent evidence for anesthesia management dur­­ing endovascular stroke ther­apy: updated systematic review and meta-analysis. J Neurointerv Surg 2019; 11(2): 107– 113. doi: 10.1136/ neurintsurg-2018-013916.

69. Jagani M, Brinjikji W, Rabinstein AA et al. Hemodynamics dur­­ing anestesia for intra-arterial ther­apy of acute ischemic stroke. Neurointervent Surg 2016; 8(9): 883– 888. doi: 10.1136-neurintsurg-2015-011867.

70. Lowhagen Hendén P, Rentzos A, Karls­son JE et al. Hypotension dur­­ing endovascular treatment of ischemic stroke is a risk factor for poor neurological outcome. Stroke 2015; 46(9): 2678– 2680. doi: 10.1161/ STROKE AHA.115.009808.

71. Molina CA, Selim MH. General ol local anesthesia dur­­ing endovascular procedures. Stroke 2010; 41(11): 2720– 2721. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.595447.

72. Abou Chebl A, Lin R, Hus­sain MS et al. Conscious sedation versus general anesthesia dur­­ing endovascular ther­apy for acute anterior circulation stroke. Stroke 2010; 41(6): 1175– 1179. doi: 10.1161/ STROKEAHA.115.008761.

73. Lansberg MG, Albers GW, Wijman CA. Symp­tomatic intracerebral hemor­rhage fol­low­­ing thrombolytic ther­a­­py for acute ischemic stroke: a review of the risk factors. Cerebrovasc Dis 2007; 24(1): 1– 10. doi: 10.1159/ 000103110.

74. Liu S, Jung JH, Kim SM et al. Simultaneous bilateral carotid stent­­ing in high risk patients. AJNR 2010; 31(6): 1113– 1117. doi: 10.3174/ ajnr.A1970.

75. Liu AY, Do HM, Albers GW et al. Hyperperfusion syndrome with hemor­rhage after angioplasty for middle cerebral artery stenosis. AJNR 2001; 22(8): 1597– 1601.

76. Coutts SB, Hill MD, Sutherland G et al. Hyperperfusion syndrome: toward a stricter definition. Neurosurgery 2003; 53(5): 1053– 1060. doi: 10.1227/ 01.NEU.0000088738.80838.74.

77. Krajíčková D. Komplikace chirurgické a endovaskulární léčby onemocnění magistrálních mozkových tepen. Neurol praxi 2003; 3: 133– 136.

78. Mraček J, Choc M, Richtr P et al. Hyperperfuzní syndrom. Cesk Slov Neurol N 2005; 3: 192– 197.

79. Meinel TR, Kaesmacher J, Panos L et al. Mechanical thrombectomy for basilar artery occlusion: ef­ficacy, outcomes, and futile recanalisation in comparison with the anterior circulation. J Neurointerv Surg 2019. pii: neurintsurg-2018-014516. doi: 10.1136-neuintsurg-2018-014516.

80. Turc G, Bhogal P, Fischer U et al. European Stroke Organisation (ESO) –  European Society for minimal­ly invasive neurological ther­apy (ESMINT) guidelines on mechani­cal thrombectomy in acute ischemic stroke. J Neurointerv Surg 2019; 11(6): 535– 538. doi:10.1136/ neurintsurg-2018-014569.

81. Powers WS, Rabinstein AA, Ackerson T et al. American Heart As­sociation Stroke Council. 2018 Guidelines for the early management of patients with acute ischemic stroke. Stroke 2018; 49(3): e46– e110. doi: 10.1161/ STR. 00000000000000158.

82. Becktepe JS, You SJ, Berkefeld J et al. Clinical outcome after mechanical recanalisation as mono- or adjunctive ther­apy in acute stroke: importance of time to recanalisation. Cerebrovasc Dis 2011; 32(3): 211– 218. doi: 10.1159/ 00328814.

83. Hus­sein HM, Georgiadis AL, Vazquez G et al. Occurence and predictors of futile recanalisation fol­low­­ing endovascular treatment among patients with acute ischemic stroke: a multicenter study. AJNR 2010; 31(3): 454– 458. doi 10.3174/ ajnr.A2006.

84. Molina CA. Futile recanalisation in mechanical embolectomy trials. A call to improve selection of patients for revascularisation. Stroke 2010; 41(5): 842– 843. doi: 10.1161/ STROKEAHA.110.580266.

85. Nagel S, Herweh CH, Kohrmann M et al. MRI in patients with acute basilar artery occlusion-DWI lesion scor­­ing is and independent predictor of outcome. Int J Stroke 2012; 7(4): 282– 288. doi/ 10.1111/ ijs.2012.7.is­sue-4/ is­suetoc.

86. Nie X, Pu Y, Zhang Z et al. Futile recanalisation after endo­vascular ther­apy in acute ischemic stroke. Biomed Res Int 2018; 2018: 5879548. doi: 10.1155/ 2018/ 5879548.

87. Mourand I, Machi P, Nogué E et al. Dif­fusion--weighted imag­­ing score of the brainstem: a predictor of outcome in acute basilar artery occlusion treated with Solitaire FR Device. AJNR 2014; 35(6): 1117– 1123. doi: 10.3174/ ajnr.A3870.

88. Noufal M, Schmidley JW, Erdem E et al. Basilar artery occlusion treated with mechanical thrombectomy beyond eight hours with succesful recanalisation and good functional outcomes. Cerebrovasc Dis 2009; 27(6): 614– 615. doi: 10.1159/ 000218072.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2019 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se