Znalosti sester v oblasti specifické prevence a léčby tlakových poranění pat


Autoři: S. Saibertová 1;  P. Kůřil 1,2;  A. Menšíková 1,2;  P. Búřilová 1,2;  A. Pokorná 1
Působiště autorů: Department of Health Sciences, Faculty of Medicine, Masaryk, University, Brno 1;  Department of Public Health, Faculty, of Medicine, Masaryk University, Brno 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2022; 85(Supplementum 1): 38-42
doi: 10.48095/cccsnn2022S38

Souhrn

Cíl: Cílem studie bylo posoudit úroveň vědomostí všeobecných sester pracujících na jednotkách intenzivní péče v oblasti prevence a obecných znalostí o dekubitech na patách. Soubor a metodika: Dotazníkový průzkum byl realizován online formou prostřednictvím profesních webových portálů. Analýza dat byla provedena pomocí Shapiro-Wilkova testu, Mann-Whitneyho U testu na hladině významnosti 0,05. Výsledky: V průzkumu bylo zařazeno 105 všeobecných sester pracujících na odděleních intenzivní péče. Celkový průměr správných odpovědí v oblasti znalosti prevence dekubitů na patách byl pouze 63,4 %. Čím vyšší byl deklarovaný věk sester, tím byla vyšší úroveň vědomostí (p = 0,034). V rámci zkoumání vlivu pracovních charakteristik bylo zjištěno, že délka praxe (p = 0,08) a specializační vzdělání (p = 0,3) nesouvisí s úrovní znalostí respondentů o preventivních ošetřovatelských intervencích, kdežto typ pracoviště určitý vliv na znalosti v oblasti prevence vykazuje. Respondenti z anesteziologicko-resuscitačního oddělení mají větší znalosti v prevenci dekubitů na patách než respondenti z jednotek intenzivní péče (p = 0,03). V oblasti obecných znalostí o dekubitech na patách byl celkový průměr správných odpovědí 76,6 %, přičemž nebyl prokázán vliv pohlaví, věku, vzdělání, ani dalších pracovních charakteristik (p < 0,05). Závěr: Znalosti v prevenci i obecné znalosti o dekubitech na patách byly vyhodnoceny jako nedostatečné ve vybraném souboru. Všeobecné sestry inklinují v praxi zažitým stereotypům.

Klíčová slova:

prevence – znalosti všeobecných sester – tlaková poranění na patách


Zdroje

1. Vanderwee K, Clark M, Dealy C et al. Pressure ulcer prevalence in Europe: a pilot study. J Eval Clin Pract 2007; 13 (2): 227–232. doi: 10.1111/j.1365-2753.2006.00684.x.

2. Dube A, Sidambe V, Verdon A et al. Risk factors associated with heel pressure ulcer development in adult population: a systematic literature review. J Tissue Viability 2022; 31 (1): 84–103. doi: 10.1016/j.jtv.2021.10.007.

3. Delmore B, Ayello EA, Smith D et al. Refining heel pressure injury risk factors in the hospitalized patient. Adv Skin Wound Care 2019; 32 (11): 512–519. doi: 10.1097/01.ASW.0000579704.28027.d2.

4. Luboz V, Perrier A, Bucki M et al. Influence of the calcaneus shape on the risk of posterior heel ulcer using 3D patient-specific bio­mechanical modeling. Ann Biomed Eng 2015; 43 (2): 325–335. doi: 10.1007/s10439-014-11 82-6.

5. Donnelly J, Winder J, Kernohan WG et al. An RCT to determine the effect of a heel elevation device in pressure ulcer prevention post-hip fracture. J Wound Care 2011; 20 (7): 309. doi: 10.12968/jowc.2011.20.7.309.

6. Bååth C, Engström M, Gunningberg L et al. Prevention of heel pressure ulcers among older patients – from ambulance care to hospital discharge: a multi-centre randomized controlled trial. Appl Nurs Res 2016; 30: 170–175. doi: 10.1016/j.apnr.2015.10.003.

7. Haesler E. European Pressure Ulcer Advisory Panel, National Injury Advisory panel and Pan Pacific Pressure Injury Alliance. Prevention and Treatment of Pressure Ulcers/Injuries: Quick Reference Guide. 2019. [online]. Available from URL: file: ///C: /Users/156459/Downloads/ggg-quick-reference-guide-version04dec2019-secured.pdf.

8. Rivolo M, Dionisi S, Olivari D et al. Heel pressure injuries: consensus-based recommendations for assessment and management. Adv Skin Wound Care (New Rochelle) 2020; 9 (6): 332–347. doi: 10.1089/wound.2019.1042.

9. Saibertová S, Pokorná A. Nurses knowledge in presure ulcers management related to the monitoring of the incidence and prevalence of pressure ulcers: a questionnaire survey. Prakt Lék 2021; 101 (Suppl 1, díl 2): 27–31.

10. Kambová V, Pokorná A, Saibertová S. The knowledge and practises of nurses in the prevention of medical devices related injuries in intensive care – questionnaire survey. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (Suppl 1): S19–S22. doi: 10.14735/amcsnn2019S19.

11. Ebi WE, Hirko GF, Mijena DA. Nurses‘ knowledge to pressure ulcer prevention in public hospitals in Wollega: a cross-sectional study design. BMC Nursing 2019; 20: 18. doi: 10.1186/s12912-019-0346-y.

12. Dalvand S, Ebadi A, Gheshlagh RG. Nurses‘ knowledge on pressure injury prevention: a systematic review and meta-analysis based on the Pressure Ulcer Knowledge Assessment Tool. Clin Cosmet Investig Dermatol 2018; 11: 613–620. doi: 10.2147/CCID.S186381.

13. Charalambous C, Koulouri A, Roupa Z et al. Knowledge and attitudes of nurses in a major public hospital in Cyprus towards pressure ulcer prevention. J Tissue Viability 2019; 28 (1): 40–45. doi: 10.1016/j.jtv.2018.10. 005.

14. Gul A, Andsoy II, Ozkaya B et al. A descriptive, cross-sectional survey of Turkish nurses‘ knowledge of pressure ulcer risk, prevention, and staging. Ostomy Wound Manage 2017; 63 (6): 40–46.

15. Tallier PC, Reineke PR, Asadoorian K et al. Perioperative registered nurses knowledge, attitudes, behaviors, and barriers regarding pressure ulcer prevention in perioperative patients. Appl Nurs Res 2017; 36: 106–110. doi: 10.1016/j.apnr.2017.06.009.

16. Fulbrook P, Lawrence P, Miles S. Australian nurses‘ knowledge of pressure injury prevention and management: a cross-sectional survey. J Wound Ostomy Continence Nurs 2019; 46 (2): 106–112. doi: 10.1097/WON.000 0000000000508.

17. Ciprandi G, Crucianelli S. Top tips: preventing pressure ulcers in premature babies and neonates. Wounds International 2015, 6 (4): 5–9.

18. Levine JM, Zulkowski KM. Secondary analysis of office of inspector general’s pressure ulcer data: incidence, avoidability, and level of harm. Adv Skin Wound Care 2015; 28 (9): 420–428. doi: 10.1097/01.ASW.0000470070.23694.f3.

19. Rivolo M, Dionisi S, Olivari D et al. Heel pressure injuries: consensus-based recommendations for assessment and management. Adv Wound Care (New Rochelle) 2020; 9 (6): 332–347. doi: 10.1089/wound.2019.1042.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2022 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se