Migréna

Migraine

Migraine is one of the primary forms of he adache. Migraine affects a significant part of the populati on; in adult age more women than men suffer from migraine. Migraine is not a life thre atening dise ase, but it can significantly disturb pati ents’ lives as an attack can unexpectedly restrict all daily life activiti es. The definiti on of migraine types can be fo und in the IHS (Internati onal He adache Soci ety) classificati on. The ca usality of migraine is not yet completely understo od, a dispositi on for migraine is probably genetically given. The progressi on of a migraine attack is fuelled by hypersensitivity of the trigeminovascular system, which contributes to the development of sterile inflammati on aro und small arteri oles. A nociceptive signalisati on spre ads from this regi on to sub‑cortical and cortical brain centres, where appreci ati on of pain happens. Nowadays, we can achi eve go od tre atment results in migraine pati ents. We can not only influence an acute migraine attack but also decre ase the frequency and intensity of migraine attacks by prophylactic tre atment. Analgetics, non‑stero idal anti‑inflammatory drugs, ergotamine derivates and triptans are the most frequently used drugs for acute tre atment. In prophylactic tre atment, anti epileptics, antidepressants, beta blockers, calci um channel blockers and magnesi um can be used. The go al of the prophylaxis is at le ast a 50% reducti on in the intensity and frequency of attacks. A change in lifestyle/ life regimen can in some cases bring reli ef for migraine pati ents.

Key words:
migraine – menstru al migraine – classificati on – pathophysi ology – di agnosis – therapy

Authors: J. Marková
Authors‘ workplace: Neurologická klinika IPVZ a FTNsP, Praha
Published in: Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105(3): 207-215
Category: Minimonography

Overview

Migréna patří mezi primární bolesti hlavy. Toto onemocnění postihuje nezanedbatelno u část populace, v dospělém věku více žen než mužů. Migréna ne ohrožuje život paci entů, může jej však značně znepříjemnit tím, že záchvat ne očekávaně omezí všechny běžné denní aktivity. Definice typů migrény je uvedena v klasifikaci podle IHS (Internati onal He adache Soci ety). Příčina migrény není ještě do všech podrobností vysvětlena. Dispozice pro migrénu je pravděpodobně geneticky podmíněna. Na rozvoji migrenózního záchvatu se podílí hypersenzitivita trigeminovaskulárního systému, který zprostředkuje rozvoj sterilního zánětu kolem drobných arteri ol. Z těchto struktur jde signalizace o nocicepci do podkorových a korových center mozku, kde dochází k uvědomění si bolesti. Migréna se v so učasné době dá uspokojivě léčit. Můžeme jak léčit akutní migrenózní záchvat, tak ovlivnit i frekvenci a intenzitu záchvatů migrény profylakticko u léčbo u. V terapii akutního záchvatu figurují analgetika, nestero idní antirevmatika, deriváty ergotaminu a triptany. V profylaktické terapii se užívají anti epileptika, antidepresiva, betablokátory, blokátory kalci ových kanálků i magnezi um. Cílem profylaktické léčby je redukce počtu záchvatů i intenzity záchvatů na méně než 50 %. Ke zvládnutí onemocnění moho u přispět i režimová opatření.

Klíčová slova:
migréna – menstru ační migréna – klasifikace – patofyzi ologi e – di agnostika – léčba

Vědomostní test

1. Která z následujících tvrzení o auře jsou pravdivá:

a) aura je jakýkoliv cerebrální fokální neurologický symptom, který předchází bolesti hlavy v době od 5 do 60 min
b) aura je součástí většiny migrenózních záchvatů
c) aura je projevem šířící se deprese korové aktivity (CSD)
d) aura je většinou bolestivá

2. Šířící se deprese korové aktivity (CSD):

a) má pravděpodobně nociceptivní úlohu v patofyziologii migrény
b) má protektivní význam v patofyziologii migrény
c) odpovídá za projevy zrakové aury
d) aktivuje trigeminovaskulární systém

3. V patofyziologii migrény se z mediátorů zásadně uplatňuje:

a) dopamin
b) acetylcholin
c) Calcitonin‑Gene Related Peptide (CGRP), substance P, NO
d) melatonin

4. „Generátor migrény“:

a) je lokalizován do oblasti nucleus raphe dorsalis, locus coeruleus, periaqueduktální šedi
b) se aktivizuje v začátku záchvatu migrény (identifikace děje pomocí PET)
c) je lokalizován do okcipitální korové oblasti
d) hyperaktivita „generátoru migrény“ vede k aktivaci trigeminovaskulárního systému

5. Které podtypy serotoninových receptorů se účastní v patofyziologii migrény:

a) 5-HT 1a
b) 5-HT 1b
c) 5-HT 1d
d) 5-HT 1f

6. Pro záchvat migrény je charakteristická:

a) pulzující bolest poloviny hlavy či celé hlavy
b) přítomnost fotofobie, fonofobie
c) tupá tlaková bolest ve frontální oblasti
d) nepřítomnost nauzey

7. Vyvolávajícím faktorem záchvatu migrény je často:

a) stres
b) změna počasí
c) začátek menstruace
d) fyzické šetření

8. Mezi periodické syndromy v dětském věku patří dle klasifikace IHS:

a) cyklické zvracení
b) polohové vertigo
c) abdominální migréna
d) dětská migréna

9. Abdominální migréna:

a) je charakterizována záchvatovitými bolestmi břicha
b) vyskytuje se často i u dospělých
c) bolest je doprovázena nechutenstvím, nevolností a zvracením
d) přejde v dospělosti do klasické migrény

10. Benigní paroxysmální vertigo je charakterizované:

a) rekurentními krátkými periodami vertiga objevujícího se bez předchozích prodromů
b) pocity nevolnosti i mezi záchvaty
c) výsledky vyšetření audiometrických i vestibulárních funkcí jsou v normě
d) vertigem, kdy se jako doprovodný příznak může objevit i bolest hlavy

11. Ke komorbiditám migrény patří:

a) epilepsie
b) atopický ekzém
c) hepatopatie
d) deprese, anxieta

12. Mezi komplikace migrény řadíme:

a) menstruační migrénu
b) status migrenosus
c) chronickou migrénu
d) migrenózní infarkt

13. Které z následujících tvrzení o nálezech na pomocných vyšetřeních je pravdivé:

a) nálezy na CT jsou pro migrénu charakteristické
b) při migréně vždy nacházíme na MR zobrazení drobné léze v bílé hmotě
c) při migréně někdy nacházíme na MR zobrazení drobné léze v bílé i šedé hmotě
d) drobné léze na MR zobrazení jsou specifické pro migrénu

14. Triptany:

a) jsou specifičtí agonisté podtypů serotoninových receptorů 5-HT 1b a 5-HT 1d
b) nejsou účinné na receptorech v nervových zakončeních trigeminu v jeho centrální části
c) mají vazokonstrikční účinek a blokují kaskádu změn při migrenózním záchvatu
d) jsou účinné na receptorech ve stěnách meningeálních cév

15. Které z následujících jevů bývají vedlejším účinkem léčby triptany:

a) pocity tepla na krku a v obličeji
b) bolesti v akrech horních a dolních končetin
c) parestezie v oblasti krku a hlavy
d) pocity tlaku na prsou, celková malátnost

16. K léčbě těžkého migrenózního záchvatu je doporučeno:

a) podat intravenózně kortikoidy
b) užít triptany ve formě injekce nebo nosního spreje
c) užít triptany v tabletách i opakovaně při neúčinnosti prvé dávky
d) podat intravenózně kyselinu valproovou

17. Která z následujících tvrzení jsou pravdivá:

a) eletriptan patří mezi tzv. rychlé triptany s razantním účinkem
b) naratriptan patří mezi rychlé triptany s vyšším počtem nežádoucích účinků
c) frovatriptan má nejdelší poločas a má minimum vedlejších účinků
d) sumatriptan je dostupný ve všech formách (tableta, nosní sprej, injekce)

18. Kontraindikací léčby triptany je:

a) ischemická choroba DK
b) ortostatická hypotenze
c) dekompenzovaná hypertenze
d) stav po hemoragické cévní příhodě mozkové

19. Profylaktická léčba:

a) je doporučena při více než třech těžkých migrenózních záchvatech do měsíce
b) není doporučena u pacientů s hemiplegickou migrénou
c) se má užívat jen kratší dobu (do tří měsíců)
d) má za cíl omezit počet i intenzitu záchvatů

20. Která z následujících tvrzení o profylaktické léčbě jsou pravdivá:

a) valproáty jsou účinné, ale mohou způsobit přírůstek na váze
b) betablokátory doporučíme pro profylaktickou léčbu migrény u pacienta s hypotenzí
c) topiramat u pacientů s nadváhou nedoporučíme
d) u pacientů s anxietou doporučíme jako první volbu tricyklika nebo léky ze skupiny SSRI

prim. MUDr. Jolana Marková (1953)

Jolana Marková maturovala v roce 1972 na Gymnáziu Nad Štolou v Praze 7. Lékařství studovala na Fakultě všeobecného lékařství UK (nyní 1. LF UK) v Praze. Od promoce v roce 1978 pracovala na neurologickém oddělení Nemocnice Kladno, zpočátku jako sekundární lékařka, v roce 1982 složila atestaci z neurologie I. stupně, absolvovala kurz elektromyografie a kurz EP v ILF. V roce 1978 složila atestaci II. stupně a věnovala se práci v elektromyografické laboratoři. Od roku 1991 do roku 2004 pracovala ve funkci primářky neurologického oddělení Nemocnice Kladno. V roce 1991 se angažovala při založení sekce ČNS pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy (CHS), založila regionální centrum pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy a pracovala ve výboru sekce jako člen výboru, vědecký sekretář a od roku 2005 jako předsedkyně sekce. O tématu bolesti hlavy přednáší pro neurology i praktické lékaře, napsala řadu článků i kapitoly do učebnice a repetitoria. V roce 1992 byla zvolena členkou výboru České neurologické společnosti ČLS JEP a pracovala zde po čtyři funkční období do roku 2008. Je členkou výboru neurofarmakologické sekce ČNS od roku 2002 dosud. Nyní je českým zástupcem v International Headache Society (IHS). Od roku 2005 pracuje na Neurologické klinice IPVZ a FTNsP v Praze ve funkci primářky kliniky.

Sources

1. Edme ads J. The tre atment of he adache: a historical perspective. In: Gallagher RM (ed). Drug therapy for He adache. New York: Marcel Dekker 1990: 1– 8.

2. Lance JW. Mechanisms and Management of He adache. 4th ed. London: Butterworth Sci entific 1982: 1– 6.

3. Silberstein SD, Lipton RB, Go adsby PJ. He adache in clinical Practice. 1st ed. Oxford: ISIS Medical Medi a 1998: 219.

4. Graham JR, Wolff HG. Mechanism of migraine he adache and acti on of ergotamine tartrate. Arch Ne urol Psychi atr 1938; 39: 737– 763.

5. He adache Classificati on Committee of the IHS. Classificati on and di agnostic criteri a for he adache disorders, crani al ne uralgi a and faci al pain. Cephalalgi a 1988; 8 (Suppl 7): 1– 96.

6. He adache Classificati on Subcommittee of the Internati onal He adache Soci ety. The Internati onal Classificati on and di agnostic criteri a of he adache disorders. 2nd ed. Cephalalgi a, 2004; 24 (Suppl 1): 1– 160.

7. Opavský J, Keller O, Kotas R, Mastík J, Marková J, Rejda J et al. Česká verze revidované mezinárodní klasifikace bolestí hlavy (ICHD- II) navržené a předložené Mezinárodní společností pro bolesti hlavy. Cesk Slov Ne urol N 2005; 68/ 101(2): 133– 138.

8. Rasmussen BK, Jensen R, Schroll M, Olesen J. Epidemi ology of he adache in a general populati on – a prevalence study. J Clin Epidemi ol 1991; 44(11): 1147– 1157.

9. Stewart WF, Linet MS, Celentano DD, Van Natta M, Zi egler D. Age and sex specific incidence rates of migraine with and witho ut a ura. Am J Epidemi ol 1990; 134(10): 1111– 1120.

10. Lipton RB, Bigal ME. Ten lessons on the epidemi ology of migraine. He adache 2007; 47 (Suppl 1): S2– S9.

11. Jette N, Patten S, Willi ams J, Becker W, Wi ebe S. Comorbidity of migraine and psychi atric disorders – a nati onal populati on‑based study. He adache 2008; 48(4): 501– 516.

12. Kors EE, Vanmolkot KR, Haan J, Frants RR, van den Maagdenberg AM, Ferrari MD. Recent findings in he adache genetics. Curr Opin Ne urol 2004; 17(3): 283– 288.

13. Olesen J, Friberg L, Olsen TS, Iversen HK, Lassen NA, Andersen AR et al. Timing and topography of cerebral blo od flow a ura and he adache during migraine attacks. Ann Ne urol 1990; 28(6): 791– 798.

14. Moskowitz MA. Pathofysi ology of he adache – past and present. He adache 2007; 47 (Suppl 1): S58– S63.

15. Moskowitz MA. Defining a pathway to discovery from bench to bedside: the trigeminovascular system and sensitizati on. He adache 2008; 48(5): 688– 690.

16. Bolay H, Re uter U, Dunn AK, Hu ang Z, Bo as DA, Moskowitz MA. Intrinsic brain activity triggers trigeminal meninge al afferents in a migraine model. Nat Med 2002; 8(2): 136– 142.

17. Edvinsson L, Alm R, Shaw D, Rutledge RZ, Koblan KS, Longmore J et al. Effect of the CGRP receptor antagonist BIBN4096BS in human cerebral, coronary and omental arteri es and in SK- N- MC cells. Eur J Pharmacol 2002; 434(1– 2): 49– 53.

18. Go adsby PJ, Classey JD. Evidence for 5- HT1B, 5- HT1D and 5- HT1F receptor inhibitory effects on trigeminal ne urons with crani ovascular input. Ne urosci ence 2003; 122(2): 491– 498.

19. Weiller C, May A, Limmroth V, Jüptner M, Ka ube H, Schayck RV et al. Brain stem activati on in spontane o us human migraine attacks. Nat Med 1995; 1(7): 658– 660.

20. Moskowitz MA. The visceral organ brain: implicati ons for the pathophysi ology of vascular he ad pain. Ne urology 1991; 41(2): 182– 186.

21. Rothrock J, North J, Madden K, Lyden P, Fleck P, Dittrich H. Migraine and migraino us stroke: risk factors and prognosis. Ne urology 1993; 43(12): 2473– 2476.

22. Cady RK. The convergence hypothesis. He adache 2007; 47 (Suppl 1): S44– S51.

23. Dolezil D, Mrazkova M, Jezkova I. Menstru al and premenstru al migraine – o ur clinical experi ence. Cephalalgi a 2003; 23(7): 706.

24. Marková J, Linhartová A. Žena a migréna. Postgradu ální medicina 2008; 10: 831– 836.

25. Loder EW. Menstru al migraine: pathofysi ology, di agnosis and impact. He adache 2006; 46 (Suppl 2): S55– S60.

26. Herzog AG. Ne uro active properti es of reproductive stero ids. He adache 2007; 47 (Suppl 2): S68– S75.

27. Cutrer FM, Black DF. Imaging findings of migraine. He adache 2006; 46(7): 1095– 1107.

28. Géra ud G, Keywo od C, Senard JM. Migraine he adache recurrence: relati onship to clinical, pharmacological and farmacokinetic properti es of triptans. He adache 2003; 43(4): 376– 388.

29. Waberzinek G, Markova J, Mastik J. Safety and efficacy of intraveno us sodi um valpro ate in the tre atment of acute migraine attack. J Ne urol Sci 2005; 238(1): 492.

30. Pharmindex brevíř 2008. 17th ed. Praha: Medical Tribune 2007.

31. Doležil D. Nové možnosti terapi e migrény – zolmitriptan ve formě rychle rozpustné tablety. Ne urol pro praxi 2003; 6: 330– 331.

32. Jhee SS, Shi ovitz T, Crawford AW, Cutler NR. Pharmacokinetics and pharmakodynamics of the triptan antimigraine agents: a comparative revi ew. Clin Pharmacokinet 2001; 40(3): 189– 205.

33. Buchan P, Wade A, Ward C, Oliver SD, Steward AJ, Freestone S et al. Frovatriptan: A revi ew of drug‑drug interacti ons. He adache 2002; 42 (Suppl 2): S63– S73.

34. Ewans EW, Lorber KC. Use of 5- HT agonists in pregnancy. Ann Pharmacoter 2008; 42(4): 543– 549.

35. Go adsby PJ, Lipton RB, Ferrari MD. Migraine – current undestanding and tre atment. N Engl J Med 2002; 346(4): 257– 270.

36. Loder E, Bi ondi D. General principles of migraine management: the changing role of preventi on. He adache 2005; 45 (Suppl): S33– S47.

37. Solomon S. Major therape utic advances in the past 25 ye ars. He adache 2007; 47 (Suppl 1): S20– S22.

38. Dolezil D, Mastik J, Kotas R, Novotna I. Efficacy of topiramate in profylactic tre atment of migreines: first, open label, multicenter, study in Czech Republic. Cephalalgi a 2003; 23(7): 717.

39. Evans RW, Rizzoli P, Loder E, Bana D. Beta‑blockers for migraine. He adache 2008; 48(3): 455– 460.

40. Silberstein SD. Practise parameter: evidence‑based guidelines for migraine he adache (an evidence‑based revi ew): report of the Qu ality Standards Subcommittee of the American Academy of Ne urology. Ne urology 2000; 55(6): 754– 762.

41. Maggi oni F, Ruffatti S, Dainese F, Mainardi F, Zanchin G. Weight vari ati ons in the prophylactic therapy of primary he adaches: 6months follow‑up. He adache Pain 2005; 6(4): 322– 324.