Diferenciální diagnostika dekubitů a dekubity vznikající v souvislosti s přístrojovou technikou


Autoři: P. Alves 1–3;  T. Eberhardt 4;  R. Soares 4;  M. Pinto 5;  C. Pinto 5;  L. Vales 3,5;  J. Morais 6;  I. Oliveira 2
Působiště autorů: Centre for Interdisciplinary Research in Health, Catholic University of Portugal Porto, Portugal 1;  Catholic University of Portugal – Institute of Health Sciences, Porto Portugal 2;  Portuguese Wound Management Association APTFeridas, Porto, Portugal 3;  Universidade Federal de Santa Maria Santa Maria, Brazil 4;  Centro Hospitalar São João, Serviço Urgência Adultos, São João, Portugal 5;  Centro Hospitalar Vila Nova de Gaia/ Espinho, Vila Nova de Gaia, Portugal 6
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2017; 80(Supplementum 1): 29-35
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2017S29

Souhrn

Východiska:
Dekubity jsou považovány za nežádoucí událost, představují výzvu pro zdravotnické pracovníky a instituce.

Cíl:
Zhodnotit prevalenci a incidenci dekubitů na pracovišti intenzivní péče a obtíže při klasifikaci dekubitů u kriticky nemocných z pohledu všeobecných sester.

Soubor a metody:
Retrospektivní kohortová analýza elektronických zdravotnických záznamů pacientů (2012– 2013). Dotazník k hodnocení bariér klasifikace dekubitů u ošetřujícího personálu.

Výsledky:
Epidemiologická studie (n = 600) záznamů a diferenciální diagnostická studie u 27 všeobecných sester. U 98 pacientů byl záznam s alespoň jedním dekubitem za hospitalizace (prevalence 16,3 %). Z nich u 40,8 % dekubitus při přijetí, u 59,2 % vznikl dekubitus po 24 hod od přijetí (n = 58), incidence 11,4 %. Zjištěná kategorizace dekubitů: nejčastější druhý stupeň (36,1 %), následně čtvrtý (35,4 %), první (13,1 %) a třetí stupeň (10,8 %). Uváděné bariéry diferenciální diagnostiky: 77,7 % hodnocení dekubitů u pacientů s periferním arteriálním onemocněním; 92,5 % hodnocení prvního stupně na tmavé kůži; 81,5 % charakteristika dekubitů na sliznici; 40,7 % v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Vzdělávání jako cestu ovlivnění subjektivity hodnocení uvedla většina všeobecných sester (96,3 %).

Závěr:
Prevence dekubitů v intenzivní péči vyžaduje speciální pozornost. Incidence dekubitů je vyšší v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Prevence zahrnuje více strategií (vzdělávání a sdílení zkušeností) k redukci subjektivizace diferenciální diagnostiky.

Klíčová slova:
incidence – prevalence – ošetřovatelské hodnocení – intenzivní péče – Portugalsko – dekubitus – hodnocení rizika

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Emily Haesler, ed. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, European Pres­sure Ulcer Advisory Panel and Pan Pacific Pres­sure Injury Al­liance. Prevention and Treatment of Pres­sure Ulcers: Quick Reference Guide. Cambridge Media: Osborne Park, Western Australia 2014.

2. Dealey C, Brindle CT, Black J, et al. Chal­lenges in pres­sure ulcer prevention. Int Wound J 2015;12:309– 12. doi: 10.1111/ iwj.12107.

3. Coleman S, Nixon J, Keen J, et al. A new pres­sure ulcer conceptual framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2222– 34. doi: 10.1111/ jan.12405.

4. Cox J. Predictors of pres­sure ulcers in critical care patients. AM J Crit Care 2011;20(5):364– 75. doi: 10.4037/ ajcc2011934.

5. Coleman S, Nelson EA, Keen J, et al. Develop­ing a pres­sure ulcer risk factor minimum data set and risk as­ses­sment framework. J Adv Nurs 2014;70(10):2339– 52. doi: 10.1111/ jan.12444.

6. Coleman S, Smith IL, Nixon J, et al. Pres­sure ulcer and wounds report­ing in NHS hospitals in England part 2: Survey of monitor­ing systems. J Tis­sue Viability 2016;25(1):16– 25. doi: 10.1016/ j.jtv.2015.11.002.

7. Pini L, Alves P. Prevalência, risco e prevenção de úlcerade pres­são em unidades de cuidados de longa duração. Tese de Mestrado em Evidência e Decisão em Saúde-Faculdade Medicina da Universidade do Porto 2012;47– 73.

8. Pokorná A, Benešová K, Jarkovský J, et al. Pres­sureInjuries in Inpatient Care Facilities in the Czech Republic:Analysis of a National Electronic Database. J Wound Ostomy Continence Nurs 2017;44(4):331– 5. doi: 10.1097/ WON.0000000000000344.

9. Suriadi, Sanada H, Sugama J, et al. Development of a new risk as­sesment scale for predict­ing pres­sure ulcers in an intensive care unit. Nursi Crit Care 2008;13(1):34– 43. doi: 10.1111/ j.1478-5153.2007.00250.x.

10. Cuddigan J. Critical care. In: Pieper B, ed. National Pres­sure Ulcer Advisory Panel, editors. Pres­sure ulcers: prevalence, incidence, and implications for the future. Washington, DC: NPUAP 2012.

11. Dealey C. The care of wounds. A guide for nurses. USA: Wiley-Blackwell 2006:127– 48.

12. Glover D. Let’s own up to the real cost of pres­sure ulcers. J Wound Care 2003;12(2):43.

13. Flanagan M. Wound Hea­ing and Skin Integrity: Principles and Practice. Oxford: Jonh Wiley & Sons 2013:119– 33.

14. Briggs SL. How accurate are RGNs in grad­ing pres­sure ulcers? Br J Nurs 2006;15(22):1230– 4.

15. Beeckmann D, Schoonhoven L, Fletcher J, et al. EPUAP clas­sification system for pres­sure ulcers: European reliability study. J Adv Nurs 2007;60(6):682– 91.

16. Lloyd-Jones M. Is it time to review the way we categorise pres­sure? Wounds 2011;7(3):92– 8.

17. Moore Z. Pres­sure ulcer grading. Nurs Stand 2005; 19(52):56– 64.

18. Alves P, Mota F, Ramos P, et al. Epidemiologia das úlceras de pres­são: Interpretar dados epidemiológicos como indicador de qualidade. Revista Servir 2013;58(1– 2):10– 8.

19. Defloor T, Schoonhoven L. Inter-rater reliability of the EPUAP pres­sure ulcer clas­sification system us­ing photographs. J Clin Nurs 2004;13(8):952– 9.

20. Black JM, Brindle CT, Honaker JS. Dif­ferential dia­g­nosis of suspected deep tis­sue injury. Int WoundJ 2016;13(4):531– 9. doi: 10.1111/ iwj.12471.

21. Smith IL, Nixon J, Brown S, et al. Pres­sure ulcer and wounds report­ing in NHS hospitals in England part 1: Audit of monitor­ing systems. J Tis­sue Viability 2016;25(1):3– 15. doi: 10.1016/ j.jtv.2015.11.001.

22. Pestana M, Gageiro J. Análise de Dados para Ciências Sociais: a Complementariedade do SPSS. Lisboa. 6th ed. Lisboa: Edições Sílabo 2014:81– 134.

23. Maroco, J. Análise estatística –  Com utilização do SPSS. 3th ed. Lisboa: Edições Sílabo 2003:81– 143.

24. Slowikowski G, Marjorie F. Factors As­sociated WithPres­sure in a Surgical Intensive Care Unit. J WoundOstomy Continence Nurs 2010;37(6):619– 26. doi: 10.1097/ WON.0b013e3181f90a34.

25. Lahmann N, Kottner J, Das­sen, T, et al. Higher pres­sure ulcer risk on intensive care? –  Comparison between general wards and intensive care units. J Clin Nurs 2011:21(2– 4):354– 61,354– 61. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2010.03550.x.

26. Compton F, Hof­fmann F, Hortig T, et al. Pres­sure ulcers pretictors in ICU patients: nurs­ing skin as­ses­sments versus objetive parameters. J Wound Care 2010;10:417– 20.

27. Sayar S, Turgut S, Dogan H, et al. Incidence of pres­sure ulcers in intensive care unit patients at risk accord­ing to the Waterlow scale and factors influenc­ing the develop­ment of pres­sure ulcers. J Clin Nurs 2008;18(5):765– 74.

28. Tschan­nen D, Bates O, Talsma A, et al. Patient-specific and surgical characteristics in the development of pres­sure ulcers. Am J Crit Care 2012;21(2):116– 25. doi: 10.4037/ ajcc2012716.

29. Shahin E, Das­sen T, Halfens R. Incidence, prevention ant treatment of pres­sure ulcers in intensive care patients: a longitudinal study. Int J Nurs Stud 2009;46(4):413– 21. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2008.02.011.

30. Pokorná A, Saibertová S, Velichová R, et al. Sor­rorigen­ní rány, jejich identifikace a průběh péče. Cesk Slov Neurol N 2016;79/ 112(Suppl 1):S31– 6. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S31.

31. Ahtiala M, Soppi E, Wiksten A, et al. Occur­rence of pres­sure ulcers and risk factors in a mixed medical-surgical ICU –  a cohort study. JICS 2014;15(4):340– 3. doi: 10.1177/ 175114371401500415.

32. Beeckmann D. Incontinence-as­sociated dermatitis –  cur­rent knowledge on etiology, dia­gnosis, and prevention. Cesk Slov Neurol 2016;79/ 112(Suppl 1):S28– 30. doi: 10.14735/ amcsn­n2016S28.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2017 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se