Pilotní analýza počtu dekubitů –  celostátní data v centrálním systému hlášení nežádoucích událostí


Autoři: A. Pokorná 1;  M. Pospíšil 1,2;  J. Mužík 2,3;  J. Kučerová 2;  V. Štrombachová 2;  D. Dolanová 1,2;  P. Búřilová 1,2;  L. Cetlová 4
Působiště autorů: Department of Nursing and Midwifery, Faculty od Medicine, Masaryk University, Brno 1;  Institute of Health Information and Statistics, Department of quality of care evaluation, Prague 2;  Institute of Biostatistics and Analyses, Facolty of Medicine, Masaryk University, Brno 3;  Department of Healthcare studies, College of Polytechnics, Jihlava 4
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 8-14
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2019S8

Souhrn

Cíl: Analyzovat národní data o prevalenci hlášených dekubitálních lézích z centrálního systému hlášení nežádoucích událostí u poskytovatelů lůžkové péče v ČR za rok 2018.

Soubor a metodika: V rámci centrálního systému hlášení nežádoucích událostí byla analyzována data o počtu dekubitálních lézí za rok 2018 od 408 poskytovatelů lůžkové péče. Statistická analýza dat byla provedena pomocí SPSS (IBM Corp., Armonk, NY, USA) verze 22 na hladině významnosti p ≤ 0,05.

Výsledky: Dekubity jsou v centrálním systému hlášeny jako nejčastější nežádoucí události (celkový počet sledovaných hospitalizovaných pa­cientů za rok 2018 byl 2 693 008). Počty hlášených událostí se liší u jednotlivých typů poskytovatelů zdravotních služeb. Místo vzniku dekubitů sleduje 249 poskytovatelů péče, u nichž bylo nahlášeno celkem 45 994 nežádoucích událostí dekubitus (z nich 36,7 % vzniklých za hospitalizace a 63,3 % před hospitalizací). Ověřeny byly rozdíly v nahlášených počtech nežádoucích událostí dekubitus v závislosti na počtu zdravotnického personálu na počet pa­cientů, počtu pa­cientů na lůžko a podílu zdravotnického personálu na lůžko.

Závěr: Dekubity jsou hlášeny jako nejčastější nežádoucí události v centrálním systému hlášení, který je povin­ný pro všechny poskytovatele lůžkové péče v ČR. Hlášení je realizováno na základě jednotné metodiky.

Klíčová slova:

dekubitus – nežádoucí událost – prevalence – sledování – centrální systém hlášení


Zdroje

1. Pokorná A, Jarkovský J, Mužík J et al. A new online software tool for pres­sure ulcer monitor­­ing as an educational instrument for unified nurs­­ing as­ses­sment in clinical settings. Mefanet J 2016; 4(1): 26– 32.

2. Gun­ningberg L, Hom­mel A, Bååth C et al. The first national pres­sure ulcer prevalence survey in county council and municipality settings in Sweden. J Eval Clin Pract 2013; 19(5): 862– 867. doi: 10.1111/ j.1365-2753.2012.01865.x.

3. Balas EA, Boren SA. Manag­­ing clinical knowledge for healthcare improvements. In: Bem­mel J, McCray AT (eds). Yearbook of medical informatics 2000: patient-centered systems. Stuttgart: Schattauer Verlagsgesel­lschaft 2000: 65– 70.

4. Rogers E. Dif­fusion of In­novations. 5th ed. New York: Simon and Schuster 2003.

5. Pokorná A, Saibertová S, Vasmanská S et al. Registers of pres­sure ulcers in an international context. Cent Eur J Nurs Midw 2016; 7(2): 444– 452. doi: 10.15452/  CEJNM.2016.07.0013.

6. Col­lier M. Pres­sure ulcer incidence: the development and benefits of 10 year’s-experience with an electronic monitor­­ing tool (PUNT) in a UK Hospital Trust. EWMA J 2015; 15(2): 15– 20.

7. Pokorná A, Mužík J, Búřilová P et al. Pres­sure lesion monitoring –  data set validation after second pilot data col­lection. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/ 114 (Suppl 1): 6– 12. doi: 10.14735/ amcsn­n2018S6.

8. Pokorná A, Štrombachová V, Mužík J et al. Národní portál Systém hlášení nežádoucích událostí. Praha: Ústav zdravotnických informací ČR 2016. [online]. Available from URL: https: / / shnu.uzis.cz.

9. Koivunen M, Hjerppe A, Luotola E et al. Risks and prevalence of pres­sure ulcers among patients in an acute hospital in Finland. J Wound Care 2018; 27 (Suppl 2): S4– S10. doi: 10.12968/ jowc.2018.27.Sup2.S4.

10. Bereded DT, Salih MH, Abebe AE. Prevalence and risk factors of pres­sure ulcer in hospitalized adult patients; a single center study from Ethiopia. BMC Res Notes 2018; 11(1): 847. doi: 10.1186/ s13104-018-3948-7.

11. Chiari P, Forni C, Guberti M et al. Predictive factors for pres­sure ulcers in an older adult population hospitalized for hip fractures: a prognostic cohort study. PLoS One 2017; 12(1): e0169909. doi: 10.1371/ journal.pone.0169909.

12. Forni C, D‘Ales­sandro F, Genco R et al. Prospective prog­nostic cohort study of pres­sure injuries in older adult patients with hip fractures. Adv Skin Wound Care 2018; 31(5): 218– 224. doi: 10.1097/ 01.ASW.0000530685.39114.98.

13. Richardson A, Peart J, Wright SE et al. Reduc­­ing the incidence of pres­sure ulcers in critical care units: a 4-year quality improvement. Int J Qual Health Care 2017; 29(3): 433– 439. doi: 10.1093/ intqhc/ mzx040.

14. Akbari Sari A, Doshmanghir L, Neghahban Z et al. Rate of pres­sure ulcers in intensive units and general wards of iranian hospitals and methods for their detection. Iran J Public Health 2014; 43(6): 787– 792.

15. White-Chu EF, Flock P, Struck B et al. Pres­sure ulcers in long-term care. Clin Geriatr Med 2011; 27(2): 241– 258. doi: 10.1016/ j.cger.2011.02.001.

16. Pham Ba‘, Stern A, Chen W et al. Prevent­­ing pres­sure ulcers in long-term care a cost-ef­fectiveness analysis. Arch Intern Med 2011; 171(20): 1839– 1847. doi: 10.1001/ archinternmed.2011.473.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2019 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se