Rizikové faktory u pacientů s dekubity na chirurgickém oddělení


Autoři: L. Veverková 1;  M. Reška 1;  P. Vlček 1;  I. Čapov 1;  J. Habr 1;  J. Konečný 1;  P. Doležal 2
Působiště autorů: Ist Surgical Department, Medical Faculty of Masaryk University and St. Anne University Hospital of Brno, Czech Republic 1;  Consulting s. r. o., Czech Republic 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(Supplementum 1): 60-65
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2019S60

Souhrn

Cíl: Naše studie retrospektivně analyzuje data a odhaluje možné rizikové faktory vzniku dekubitů u pacientů podstupujících operaci v letech 2017–2018.

Metody: Použili jsme administrativní data z nemocničního informačního systému a z databáze (I-hojeni.cz). Statistická analýza byla provedena pomocí Pearsonova chí-kvadrátu na hladině významnosti 0,05 a zahrnula tyto faktory: věk, Body Mass Index (BMI), počet a stupeň dekubitů, výskyt komorbidit onemocnění kardiovaskulárního aparátu, diabetes mellitus, chronické renální selhání, neurologické onemocnění a onkologická dia­gnóza v anamnéze.

Výsledky: V 2017–2018 z celkového počtu 6 419 hospitalizovaných pacientů podstoupila většina nemocných operační výkon (n = 5 851, 91,15 %). Nově se vytvořil dekubitus u 86 pacientů, t.j. 1,46 %. Průměrný věk pacientů byl 79,85 let, poměr mužů a žen byl 40:46. BMI byl průměrně 24,13. Mezi BMI a vznikem dekubitů nebyl statisticky významný vztah. Doba mezi přijetím nemocného do operace trvala v průměrů 2,79 dne (0–16 dní) a nebyl to rozhodující faktor. Neurologické onemocnění v anamnéze (u 56 nemocných t.j. 65,11 %), je predikujícím faktorem, neprokázali jsme statistickou významnost, podobně jako u onkologických onemocnění (u 30 pacientů, 24,41 %).

Závěr: V námi provedené jedinečné analýze se jeví určité faktory jako rizikové, ale vzhledem k malému počtu takto nemocných, resp. chybě malých čísel nelze toto jednoznačně stanovit.

Klíčová slova:

dekubitus – proleženina – rizikové faktory – incidence – chirurgický pacient – věk – pohlaví


Zdroje

1. Nixon J, Brown J, McElvenny D et al. Prognostic factors associated with pressure sore development in the immediate post-operative period. Int J Nurs Stud 2000; 37(4): 279–289. doi: 10.1016/ S0020-7489(99)00059-0.

2. Vonlanthen R, Slankamenac K, Breitenstein S et al. The impact of complications on costs of major surgical procedures: a cost analysis of 1,200 patients. Ann Surg 2011; 254(6): 907–913. doi: 10.1097/ SLA.0b013e31821d4a43.

3. Archer S, Pinto A, Vuik S et al. Surgery, complications, and quality of life: a longitudinal cohort study exploring the role of psychosocial factors. Ann Surg 2019; 270(1): 95–101. doi: 10.1097/ SLA.0000000000002745.

4. Pinto A, Faiz O, Davis R et al. Surgical complications and their impact on patients’ psychosocial well-being: a systematic review and meta-analysis. BMJ Open 2016; 6(2): e007224. doi: 10.1136/ bmjopen-2014- 007224.

5. Padula WV, Mishra MK, Makic MB et al. Improving the quality of pressure ulcer care with prevention: a cost-effectiveness analysis. Med Care 2011; 49(4): 385–392. doi: 10.1097/ MLR.0b013e31820292b3.

6. Coleman S, Gorecki C, Nelson EA et al. Patient risk factors for pressure ulcer development: systematic review. Int J Nurs Stud 2013; 50(7): 974–1003. doi: 10.1016/ j.ijnurstu.2012.11.019.

7. Moda Vitoriano Budri A, Moore Z. The relationship between risk factors, risk assessment, and the pathology of pressure ulcer development. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): 25–28. doi: 10.14735/ amcsnn2017S25.

8. Boyko TV, Longaker MT, Yang GP. Review of the current management of pressure ulcers. Adv Wound Care (New Rochelle) 2018; 7(2): 57–67. doi: 10.1089/ wound.2016.0697.

9. Lindgren M, Unosson M, Fredrikson M et al. Immobility – a major risk factor for development of pressure ulcers among adult hospitalized patients: a prospective study. Scan J Caring Sci 2004; 18(1): 57–64. doi: 10.1046/ j.0283-9318.2003.00250.x.

10. Romanelli M, Clark M, Gefen A (eds). Science and practice of pressure ulcer management. London: Springer-Verlag 2018.

11. Lumbley JL, Ali SA, Tchokouani LS. Retrospective review of predisposing factors for intraoperative pressure ulcer development. J Clin Anesth 2014; 26(5): 368–374. doi: 10.1016/ j.jclinane.2014.01.012.

12. Aronovitch AS. Intraoperatively acquired pres­-sure ulcer prevalence: a national study. J Wound Os­tomyContinence Nurs 1999; 26(3): 130–136. doi: 10.13140/ RG.2.1.4253.5765.

13. Allman RM, Goode PS, Patrick MM et al. Pressure ulcer risk factors among hospitalized patients with activity limitation. JAMA 1995; 273(11): 865–870. doi: 10.1001/ jama.1995.03520350047027.

14. Perneger TV, Rae AC, Gaspoz JM et al. Screening for pressure ulcer risk in an acute care hospital: devel­opment of a brief bedside scale. J Clin Epidemiol 2002; 55(5): 498–504. doi: 10.1016/ S0895-4356(01)00514-5.

15. Lockhart DG. The legal implications of pressure ulcers in acute care. Critical Care Nursing Quarterly 2002; 25(1): 63–68.

16. Primiano M, Friend M, McClure C et al. Pressure ulcer prevalence and risk factors during prolonged surgical procedures. AORN J 2011; 94(6): 555–566. doi: 10.1016/ j.aorn.2011.03.014.

17. Lahmann NA, Kottner J, Dassen T et al. Higher pres­sure ulcer risk on intensive care? Comparison between general wards and intensive care units. J Clin Nurs 2012; 21(3–4): 354–361. doi: 10.1111/ j.1365-2702.2010.03550.x.

18. Sukharamwala P, Thoens J, Szuchmacher M et al. Advanced age is a risk factor for post-operative complications and mortality after a pancreaticoduodenectomy: a meta-analysis and systematic review. HPB (Oxford) 2012; 14(10): 649–657. doi: 10.1111/ j.1477-2574.2012.00506.x.

19. Divo MJ, Martinez CH, Mannino DM. Ageing and the epidemiology of multimorbidity. Eur Respir J 2014; 44(4): 1055–1068. doi: 10.1183/ 09031936.00059814.

20. Kennedy S, Batchelor-Murphy M, Yap T. Clinical insights: understanding the link between nutrition and pres­sure ulcer prevention. Geriatr Nurs 2015; 36(6): 477–481. doi: 10.1016/ j.gerinurse.2015.10.007.

21. Siang Choo T, Hayter M, Watson R. The effectiveness of nutritional intervention(s) and the treatment of pressure ulcers – a systematic literature review. Int J Nurs Pract 2013; 19 (Suppl 1): 19–27. doi: 10.1111/ ijn.12019.

22. Veverkova L, Krejsova K, Reska M et al. Pressure ulcers represents a constant nightmare for me. Cesk Slov Neurol N 2017; 80/ 113 (Suppl 1): 61–64. doi: 10.14735/ amcsnn2017S61.

23. Sternal D, Wilczyński K, Szewieczek J. Pressure ulcers in palliative ward patients: hyponatremia and low blood pressure as indicators of risk. Clin Interv Ageing 2017; 12: 37–44. doi: 10.2147/ CIA.S122464.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo Supplementum 1

2019 Číslo Supplementum 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se