Neurochirurgické předatestační vzdělávání v ČR


Autoři: D. Netuka 1;  M. N. Stienen 2;  F. Ringel 3;  J. Gempt 4;  A. K. Demetriades 5;  K. Schaller
Působiště autorů: Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN - VFN Praha 1;  Department of Neurosurgery, University Hospital Zurich, Switzerland 2;  Department of Neurosurgery, Universitätsmedizin der Johannes Gutenberg-Universität Mainz, Germany 3;  Department of Neurosurgery, Klinikum Rechts der Isar, Technical University Munich, Germany 4;  Department of Neurosurgery, Western General Hospital, Edinburgh, United Kingdom 5;  Department of Neurosurgery and Faculté de Médicine, University Hospital of Geneva, Switzerland 6
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(1): 66-72
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn201866

Souhrn

Úvod:
Předatestační vzdělávání je zásadní k získání kvalitních znalostí a schopností pro následnou lékařskou praxi. Tradiční vzdělávání je v posledních letech ovlivněno zákony omezujícími počet hodin, které lékař smí pracovat. Zaměřili jsme se na současnou situaci lékařů v neurochirurgické přípravě v ČR.

Metodika:
V období od 06/ 2014 do 03/ 2015 proběhl elektronický průzkum mezi neurochirurgickými rezidenty v Evropě. Odpovědi mladých lékařů z ČR byly porovnány s lékaři ostatních evropských zemí. Regresní model byl použit k analýze efektu velikosti souboru a výsledků průzkumu (např. spokojenost, odpracované hodiny atd.)

Výsledky:
Celkem bylo k dispozici 532 odpovědí, z ČR 22 (4,14 %). V multivariantní analýze byli lékaři z ČR stejně spokojeni jako ostatní evropští lékaři s klinickým vzděláváním (OR 1,84; 95% CI 0,77– 4,43; p = 0,170). Spokojenost s výkony a časem stráveným na operačnímu sále byla nesignifikantně vyšší než ve zbytku Evropy (OR 3,22; 0,72– 14.39; p = 0,125). Všichni lékaři v ČR a 88,7 % lékařů z Evropy provedli jako hlavní operatéři nějakou operaci během prvního roku předatestačního vzdělávání (Pearsonův Chi2 test 2,28; p = 0,131). Lékaři z ČR přibližně 4× častěji provedli jako hlavní operatéři intrakraniální operaci během prvních 36 měsíců vzdělávání (OR 3,69; 1,04– 13.07; p = 0,042). Lékaři z ČR 52× častěji prováděli ≥ 4 výkony na periferních nervech/ měsíc (OR 52,05; 11,46– 236,31; p < 0,001), méně často prováděli ≥ 10 trepanačních návrtů (OR 0,13; 0,02– 0,97; p = 0,047). Přístup ke kraniálním a spinálním výkonům byl u nich vyrovnaný. Asi Celkem 72 % českých lékařů dodržuje 48h týdenní pracovní limit („European Working Time Directive 2003/ 88/ EC”), což je častěji než ve zbytku Evropy (OR 0,26; 0,09– 0,75; p = 0,013).

Závěry:
Většina teoretických i praktických aspektů neurochirurgického vzdělávání je hodnocena lékaři z ČR stejně jako lékaři ze zbytku Evropy. Mladí lékaři z ČR častěji dodržují 48h pracovní týden.

Klíčová slova:
předatestační vzdělávání – chirurgické vzdělávání – neurochirurgie – European Working Time Directive – budoucí vývoj – podmínky vzdělávání – spokojenost – kraniotomie – spinální chirurgie – pracovní doba – Česká republika

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Burkhardt JK, Zinn PO, Bozinov O et al. Neurosurgical education in Europe and the United States of America. Neurosurg Rev 2010; 33(4): 409–417. doi: 10.1007/ s10143-010-0257-6.

2. Izquierdo JM. A program­me of neurosurgical education. Acta Neurochir (Wien) 1990; 107(3-4): 171–178.

3. Long DM, European Union of Medical S. The ideal neurosurgical train­­ing cur­riculum. Acta Neurochir Suppl 2004; 90: 21–31.

4. Omerhodzic I, Tonge M, Matos B et al. Neurosurgical train­­ing program­me in selected European countries: from the young neurosurgeons‘ point of view. Turk Neurosurg 2012; 22(3): 286–293. doi: 10.5137/ 1019–5149.

5. Stienen MN, Netuka D, Demetriades AK et al. Neurosurgical resident education in Europe-results of a multinational survey. Acta Neurochir (Wien) 2016; 158(1): 3–15. doi: 10.1007/ s00701-015-2632-0.

6. Stienen MN, Netuka D, Demetriades AK et al. Work­­ing time of neurosurgical residents in Europe – results of a multinational survey. Acta Neurochir (Wien) 2016; 158(1): 17–25. doi: 10.1007/ s00701-015-2633-z.

7. Stienen MN, Gempt J, Gautschi OP et al. Neurosurgical resident train­­ing in Germany. J Neurol Surg A Cent Eur Neurosurg 2017; 78(4): 337–343. doi: 10.1055/s-0036-1594012.

8. Bren­num J. European neurosurgical education – the next generation. Acta Neurochir (Wien) 2000; 142(10): 1081–1087.

9. Stienen MN, Netuka D, Demetriades AK et al. Residency program trainee-satisfaction cor­relate with results of the European board examination in neurosurgery. Acta Neurochir (Wien) 2016; 158(10): 1823–1830. doi: 10.1007/ s00701-016-2917-y.

10. Schal­ler K. Neurosurgical train­­ing under European law. Acta Neurochir (Wien) 2013; 155(3): 547. doi: 10.1007/ s00701-012-1579-7.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 1

2018 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se