Pacient s Parkinsonovou nemocí v datových zdrojích Národního zdravotnického informačního systému


Patient with Parkinson‘s disease in data sources of the National Health Information System

Aim: Parkinson’s disease (PD) is a neurodegenerative disease manifested by the triad of hypokinetic-rigid syndrome, postural instability and resting tremor. As a consequence of the aging of population, the incidence and prevalence of PD are increasing, and as the disease progresses, motor and autonomic symptoms and neuropsychiatric complications are increasing. Demographic description of the population in order to evaluate the reported hospitalization reasons and possible co-morbidities in a selected group of patients with the main diagnoses according to the International Classification of Diseases (ICD-10): G20 (Parkinson’s disease), G23.1, G23.2, G23.3 (Other degenerative diseases of basal ganglia) and G31.8 (Other specified degenerative diseases of the nervous system) was the aim of this study.

Methods: Retrospective data analysis using data from the National Health Information System (NZIS) and the National Register of Reimbursed Health Services (NRHZS). Analysis of epidemiological data to determine hospitalization reasons and possible co-morbidities in a selected group of patients with established diagnoses.

Results: A total of 78,453 cases were identified from the national registers in 2012–2018. From all hospitalizations of patients with follow-up diagnoses, the majority (58.1%) in 2017 were due to their main neurological diagnosis. From the other recurrent hospital admissions diagnosed upon admission, the most common were Other urinary tract diseases (N39) in 2.1% of patients. In 2012–2018, 39.5% of patients (N = 30,974) died because of the main follow-up diagnoses and, coronary heart disease was the most frequently reported cause of death in PD patients (20.4%).

Conclusion: According to available data from the NZIS register, hospitalization reasons and causes of death reported according to ICD-10 in patients with Parkinson’s disease were identified. In 2017, most (58.1%) patients were admitted with a major neurological diagnosis. The most frequently reported cause of death between 2012 and 2018 in patients with PD was coronary heart disease (20.4%).

Keywords:

mortality – incidence – prevalence – Parkinson‘s disease – atypical parkinsonian syndromes


Autoři: J. Búřil 1;  P. Búřilová 2,3;  A. Pokorná 2,3;  I. Kováčová 3;  M. Baláž 1
Působiště autorů: I. neurologická klinika, LF MU a FN u sv. Anny v Brně 1;  Katedra ošetřovatelství a porodní, asistence, LF MU, Brno 2;  Ústav zdravotnických informací, a statistiky ČR, Praha 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116(5): 550-554
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2020550

Souhrn

Cíl: Parkinsonova nemoc (PN) je neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje triádou hypokineticko-rigidního syndromu, posturální instability a klidového tremoru. Důsledkem stárnutí populace se incidence a prevalence PN zvyšuje a s postupujícím stavem onemocnění se zvyšují motorické a autonomní příznaky a neuropsychiatrické komplikace. Cílem studie byl demografický popis populace s cílem zhodnotit vykázané hospitalizační důvody a možné komorbidity u vybraného souboru pacientů s hlavními dia­gnózami dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10): G20 (Parkinsonova nemoc), G23.1, G23.2, G23.3 (Jiné degenerativní nemoci bazálních ganglií) a G31.8 (Jiné určené degenerativní nemoci nervové soustavy).

Metodika: Retrospektivní analýza dat s využitím dat z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) a Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). Analýza epidemiologických dat s cílem určit hospitalizační důvody a možné komorbidity u vybraného souboru pacientů se stanovenými dia­gnózami.

Výsledky: Z národních registrů bylo v letech 2012–2018 identifikováno celkem 78 453 případů. Ze všech hospitalizací pacientů se sledovanými dia­gnózami byla u většiny (58,1 %) v roce 2017 důvodem jejich hlavní neurologická dia­gnóza. Z jiných opakujících se vykazovaných hospitalizačních dia­gnóz při příjmu pacienta to byla nejčastěji Jiná onemocnění močové soustavy (N39) u 2,1 % pacientů. V letech 2012–2018 zemřelo na hlavní sledované dia­gnózy celkem 39,5 % pacientů (n = 30 974) a u pacientů s PN byla nejčastěji vykazovanou příčinou úmrtí ischemická choroba srdeční (20,4 %).

Závěr: Dle dostupných dat z NZIS byly identifikovány hospitalizační důvody a příčiny úmrtí vykázané dle MKN-10 u pacientů s Parkinsonovu nemocí. Nejvíce (58,1 %) pacientů bylo v roce 2017 přijato s vykázanou hlavní neurologickou dia­gnózou. U pacientů s PN byla v letech 2012–2018 nejčastěji vykazovanou příčinou úmrtí ischemická choroba srdeční (20,4 %).

Klíčová slova:

Parkinsonova nemoc – atypické parkinsonské syndromy – prevalence – incidence – mortalita

Úvod

Parkinsonova nemoc (PN) je neurodegenerativní onemocnění s četnými motorickými a nemotorickými příznaky, projevy hypokineticko-rigidního syndromu, posturální instability a klidovým tremorem. Dle posledních odhadů postihuje přibližně 4,5 milionu osob ve věku 50 a více let v nejlidnatějších zemích, vč. západní Evropy [1]. Důsledkem stárnutí populace se incidence a prevalence PN zvyšuje a s postupujícím stavem onemocnění se zvyšují motorické a autonomní příznaky a neuropsychiatrické komplikace [2]. Prevalence PN se odhaduje zhruba na 0,3 % obecné populace a na 1 % u osob starších 60 let, s drobnými odchylkami mezi zeměmi a studiemi [3]. Výsledky studie Global Burden of Disease z roku 2015 odhadují, že do roku 2040 se bude s PN léčit téměř 13 milionů lidí po celém světě [4].

U pacientů s PN jsou ve srovnání s běžnou populací v důsledku postupující progrese onemocnění pozorovány mírné zvýšení mortality a zvyšující se četnost přijetí do nemocnice, stejně jako náklady na zdravotní péči [5,6]. Demence a deprese jsou také spojovány se závažností tohoto onemocnění a mortalitou u pacientů s PN [7]. Případné hospitalizace vedou ke zvýšení nákladů na zdravotní péči [8]. Nejvyšší náklady na zdravotní péči spojené s PN představují náklady na léky a náklady spojené s hospitalizací [9,10]. Počet a délka hospitalizací je dále ovlivněna přítomností dalších komorbidit [5]. Nemoc jistě negativně stran spojených nákladů ovlivňuje i sociální systém, to však není předmětem našeho sdělení.

Metodika

Provedli jsme retrospektivní analýzu dat z Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) vč. Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS). Analýza epidemiologických dat byla realizována s cílem stanovit vykázané hospitalizační důvody a možné komorbidity u vybraného souboru pacientů s dia­gnózami dle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10): G20 (Parkinsonova nemoc), G23.1, G23.2, G23.3 (Jiné degenerativní nemoci bazálních ganglií) a G31.8 (Jiné určené degenerativní nemoci nervové soustavy). Data byla zpracována za období let 2012–2018, přičemž databáze neobsahovaly záznamy o pacientech s vykázanou dia­gnózou G23.3, a proto byla tato dia­gnóza z analýzy vyřazena. Atypické parkinsonské syndromy jsou do realizované observační studie zařazeny také z důvodu možné stejné klinické manifestace jako PN, vzhledem k faktu, že až s odstupem se rozvíjí další neurologická symptomatologie, díky které se odlišují od incipientní PN.

Výsledky

Z datových zdrojů národních zdravotnických registrů bylo v letech 2012–2018 identifikováno celkem 78 453 případů (obr. 1). Jako hlavní byly vykázány dia­gnózy G20, G23.1, G23.2 a G31.8 v 76,6 % případů u stanoveného souboru populace. V roce 2018 tvořili přibližně 50 % pacientů muži, 50 % ženy. Nejvíce pacientů bylo ve věku 70–84 let a průměrný věk mužů byl o 2 roky nižší než průměrný věk žen (74 vs. 76 let). Nejvíce pacientů bylo dia­gnostikováno ve věku 75–79 let tzn., že u nich byla sledovaná dia­gnóza poprvé vykázána do registru zdravotních pojišťoven. Vykázané hospitalizační důvody u pacientů s hlavními dia­gnózami G20, G23.1, G23.2, G31.8 byly podrobněji analyzovány za rok 2017, kdy z celkové počtu pacientů (n = 30 643) bylo hospitalizováno 6,6 % a důvodem hospitalizace u 58,1 % pacientů byla právě jejich hlavní neurologická dia­gnóza. Z jiných opakujících se vykazovaných hospitalizačních dia­gnóz při příjmu pacienta byla uváděna dia­gnóza N39 (Jiná onemocnění močové soustavy), která byla identifikována u 2,1 % pacientů. Mezi dalšími dia­gnózami s výskytem nad 1 % byla dia­gnóza Z50 (Péče s použitím rehabilitačních výkonů) u 2,0 % pacientů a dg. J18 (Pneumonie‚ původce NS) u 1,8 % pacientů. Obr. 2 prezentuje vykázané dia­gnózy při přijetí pacienta k hospitalizaci s dg. G20, G23.1, G23.2 a G31.8 (neuvádí dia­gnózy v zastoupení pod 0,5 %).

Počet identifi kovaných pacientů s hlavními diagnózami G20, G23.1, G23.2 a G31.8
v jednotlivých letech.<br>
Fig. 1. Number of patients identifi ed with a major diagnoses G20, G23.1, G23.2 and G31.8
in particulal years.
Obr. 1. Počet identifi kovaných pacientů s hlavními diagnózami G20, G23.1, G23.2 a G31.8 v jednotlivých letech.
Fig. 1. Number of patients identifi ed with a major diagnoses G20, G23.1, G23.2 and G31.8 in particulal years.

Důvody hospitalizace pacientů s hlavními diagnózami G20, G23.1, G23.3 a G31.8.<br>
Fig. 2. Reasons for hospitalization of patients with major diagnoses G20, G23.1, G23.3 and G31.8.
Obr. 2. Důvody hospitalizace pacientů s hlavními diagnózami G20, G23.1, G23.3 a G31.8.
Fig. 2. Reasons for hospitalization of patients with major diagnoses G20, G23.1, G23.3 and G31.8.

Analyzovány byly dále příčiny úmrtí u pacientů se stanovenými neurologickými dia­gnózami (G20, G23.1, G23.2 nebo G31.8), přičemž byly blíže identifikovány úmrtnostní vykázané dia­gnózy s procentuálním zastoupením > 2 % a počtem zemřelých > 1 %. Z analýzy byli vyřazeni pacienti s více jak jednou ze zmíněných dia­gnóz na pozici vedlejší dia­gnózy. V období let 2012–2018 bylo vykázáno úmrtí na stanové dia­gnózy celkem u 39,5 % pacientů (n = 30 974), z čehož 7,2 % pacientů mělo příčinu úmrtí vykázanou v souvislosti s ně­kte­rou z hlavních dia­gnóz. Z dalších mortalitních dia­gnóz byla u nejvíce pacientů vykázána dia­gnóza I25 (Chronická ischemická choroba srdeční), celkem 20,4 % pacientů z celkové počtu. Obr. 3 podrobně prezentuje vykázané příčiny úmrtí u jednotlivých hlavních neurologických dia­gnóz u pacientů.

Vykázané příčiny úmrtí pacientů s diagnózami G20, G23.1, G23.2 a G31.8.<br>
Fig. 3. Reported causes of death of patients with diagnoses G20, G23.1, G23.2 and G31.8.
Obr. 3. Vykázané příčiny úmrtí pacientů s diagnózami G20, G23.1, G23.2 a G31.8.
Fig. 3. Reported causes of death of patients with diagnoses G20, G23.1, G23.2 and G31.8.

n – počet
n – number

Diskuze

Na základě výsledků analýzy dat bylo od roku 2012 do roku 2018 identifikováno ročně v průměru 29 000 pacientů léčených pro parkinsonizmus, především pro PN. Z toho u 4,22 % pacientů byly vykázány dia­gnózy atypických parkinsonských syndromů (G23.1, G23.2, G23.3, G31.8).

Analýzou dat v ČR byl ověřen výskyt pacientů s PN za stanovené období, ve všeobecné rovině lze však konstatovat, že přibližně 10 % dia­gnostikovaných případů PN ve skutečnosti odpovídá atypickým parkinsonským syndromům [4]. Z uvedených důvodů mohou být tato onemocnění často chybně dia­gnostikována a podhodnocena. Nicméně v rámci onemocnění manifestujících se parkinsonským syndromem je na ně nutné myslet.

Dle dostupných zahraničních studií je nejčastěji vykazovanou dia­gnózou – mimo hlavní neurologické dia­gnózy (G20, G23.1, G23.2, G23.3, G31.8) – při přijetí pacienta k hospitalizaci dia­gnóza plicního onemocnění typu aspirační pneumonie [11]. Plicní onemocnění bylo vykázáno i v námi analyzovaném souboru u 1,8 % pacientů. Mezi dalšími dia­gnózami vykázanými při přijetí pacientů s PN jsou uváděna zranění vč. zlomenin, jejichž příčinou jsou pády [12]. Dia­gnózy typu traumat, do kterých se řadily nitrolební poranění (dg. S06) a zlomeniny (dg. S32 a S72), byly potvrzeny v námi analyzovaném souboru populace s výskytem pod 0,58 % pro každou z traumatických dia­gnóz S*. Zahraniční studie potvrzují významně vyšší výskyt zranění u osob mužského pohlaví [13]. V rámci námi realizované analýzy byla jednou z nejčastěji vykazovaných dia­gnóza Z50 Péče s použitím rehabilitačních výkonů (2,0 % pacientů), což může být konsekvencí k plánované rehabilitaci u pacientů s pozdními hybnými komplikacemi, nebo indikací rehabilitace z důvodu traumat. V zahraničních studiích jsou jako další vykázané dia­gnózy při přijetí u pacientů s PN zmiňovány nemoci oběhového systému [11], které se vyskytovaly ve vyšší míře rovněž v námi sledovaném souboru (obr. 2). Za zmínku stojí vykazování dia­gnózy I63 (Mozkový infarkt) v 1,3 % případů. Zahraniční studie poukazují na zvýšené riziko ischemického iktu u pacientů s PN. K prozkoumání mechanizmu vzniku je však nutná realizace dalších studií [14]. Celkově lze říci, že na základě realizovaných zahraničních studií byla u nemocných s PN prokázána vyšší míra komplikací souvisejících s hospitalizací a značné riziko zhoršení příznaků PN, a to nezávisle na důvodu přijetí k hospitalizaci [15,16]. Výskyt dia­gnózy N39 Jiná onemocnění močového soustavy (2,1 % pacientů) může být zapříčiněn sníženou mobilitou pacientů, která může mít za následek stresovou inkontinenci spojenou s případnou nedostatečnou hygienou. Z hlediska patofyziologických příčin se může jednat o narušení přímé dopaminové D1-GABAergické dráhy, která způsobuje poruchy močové soustavy, jejichž projevem je nadměrná aktivita močového měchýře [17]. Dysfunkce močové soustavy je jednou z nejčastějších autonomních poruch a její incidence je odhadována mezi 27–80 % u pacientů s PN [18,19].

Trend míry roční hospitalizace se u realizovaných zahraničních studií významně lišil v závislosti na tom, zda byla PN hlavní příčinou hospitalizace, nebo zda se jednalo o vedlejší dia­gnózu [20]. Míra hospitalizace a úmrtnost v souvislosti s hlavní dia­gnózou PN se s věkem výrazně zvýšila. Nejčastěji uváděnými příčinami úmrtí dle zahraničních studií byla dia­gnóza zápalu plic a kardiopulmonální zástava nebo vícečetné selhání orgánů jako důsledky komorbidit [21,22]. V námi analyzovaném souboru byly nejčastějšími vykazovanými příčinami úmrtí skupiny nemocí oběhové soustavy, tedy dia­gnózy I* (38,7 %).

V dostupných zahraničních studiích byly zjištěny vyšší riziko sebevraždy u pacientů s PN (přibližně 2× vyšší než u běžné populace), rozvoj psychických poruch a také souvislost s užíváním léčiv s dopaminergní aktivitou, která vyžadují vyšší ostražitost a péči s ohledem na možné suicidiální tendence [23,24]. Analýzou dostupných dat nebylo možné detailně identifikovat výskyt příčin úmrtí pacientů s dia­gnózami F* (Poruchy duševní a poruchy chování). Ve 41,7 % případech z celkového počtu vykázaných příčin úmrtí jsou uvedeny „jiné“ dia­gnózy a vzhledem k jejich nízkému jednotlivému výskytu (pod 1 %) je nebylo možné touto analýzou blíže identifikovat. Avšak dia­gnózy z kapitoly F* byly identifikovány jako vykázané příčiny hospitalizace u 1,4 % pacientů. Opakující se hospitalizace jsou rovněž v zahraničních zdrojích spojovány s pokročilejším stádiem nemoci, přítomností většího počtu komorbidit, sníženou pohyblivostí a následně nižší kvalitou života [24,25].

Závěr

Dle dostupných administrativních dat z NZIS vč. NRHZS byla zpracována podrobná analýza hospitalizačních případů pacientů s PN v ČR s identifikací hospitalizačních důvodů a příčin úmrtí vykázaných dia­gnóz dle MKN-10. Nejčastější uvedená a vykázaná příjmová dia­gnóza k hospitalizaci byla zároveň hlavní neurologická dia­gnóza (58,1 %). Nejčastěji vykázanou příčinou úmrtí z identifikovaných dia­gnóz byla ischemická choroba srdeční (20,4 %). Výsledky analýzy dat budou použity pro budoucí výzkumné a analytické aktivity a jako podklad k vytvoření klinického doporučeného postupu na národní úrovni u pacientů s PN.

Etické aspekty

Studie nepodléhá schválení etickou komisí.

Grantová podpora

Práce byla podpořena Agenturou pro zdravotnický výzkum České republiky – Projekt Klinické doporučené postupy, registrační číslo CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0008221.

Konflikt zájmů

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádný konflikt zájmů.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

MUDr. Jiří Búřil

I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny

Pekařská 664/53

656 91 Brno

e-mail: jiri.buril@fnusa.cz

Přijato k recenzi: 14. 4. 2020

Přijato do tisku: 1. 10. 2020


Zdroje

1. Gil-Prieto R, Pascual-Garcia R, San-Roman-Montero J et al. Measuring the burden ofhospitalization in patients with Parkinson’s Disease in Spain. PLoS ONE 2016; 11 (3): e0151563. doi: 10.1371/journal.pone.0151563.

2. Hirsch L, Jette N, Frolkis A et al. The incidence of Parkinson‘s disease: a systematic review and meta-analy­sis. Neuroepidemiology 2016; 46 (4): 292–300. doi: 10.1159/000445751.

3. Dodel RC, Singer M, Köhne-Volland R et al. The economic impact of Parkinson‘s disease. An estimation based on a 3-month prospective analysis. Pharmacoeconomics 1998; 14 (3): 299–312. doi: 10.2165/00019053-199814030-00006.

4. GBD. Parkinson’s Disease Collaborators. Global, regional, and national burden of Parkinson‘s disease, 1990–2016: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2016. Lancet Neurol 2018; 17 (11): 939–953. doi: 10.1016/S1474-4422 (18) 30295-3.

5. Leibson CL, Maraganore DM, Bower JH et al. Comorbid conditions associated with Parkinson‘s disease: a population-based study. Mov Disord 2006; 21 (4): 446–455. doi: 10.1002/mds.20685.

6. Kis B, Schrag A, Ben-Shlomo Y. Novel three-stage ascertainment method Prevalence of PD and parkinsonism in South Tyrol, Italy. Neurology 2002; 58 (12): 1820–1825. doi: 10.1212/wnl.58.12.1820.

7. Riedel O, Klotsche J, Wittchen HU et al. Motor impairment, depression, dementia: which forms the impression of disease severity in Parkinson‘s disease? Parkinsonism Relat Disord 2014; 20 (12): 1365–1370. doi: 10.1016/j.parkreldis.2014.09.025.

8. Keranen T, Kaakkola S, Sotaniemi K. Economic burden and quality of life impairment increase with severity of PD. Parkinsonism Relat Disord 2003; 9 (3): 163–168. doi: 10.1016/s1353-8020 (02) 00097-4.

9. Spottke AE, Reuter M, Machat O. Cost of illness and its predictors for Parkinson‘s disease in Germany. PharmacoEconomics 2005; 23 (8): 817–836. doi: 10.2165/00019053-200523080-00007.

10. Vossius C, Nilsen OB, Larsen JP. Parkinson‘s disease and hospital admissions: frequencies, dia­gnoses and costs. Acta Neurol Scand 2010; 121 (1): 38–43. doi: 10.1111/j.1600-0404.2009.01239.x.

11. Shahgholi L, De Jesus S, Wu SS. Hospitalization and rehospitalization in Parkinson disease patients: data from the National Parkinson Foundation Centers of Excellence. PLoS One 2017; 12 (7): e0180425. doi: 10.1371/journal.pone.0180425.

12. Huang YP, Chen LS, Yen MF. Parkinson‘s disease is related to an increased risk of ischemic stroke-a population-based propensity score-matched follow-up study. PLoS One 2013; 8 (9): e68314. doi: 10.1371/journal.pone.0068314.

13. Braga M, Pederzoli M, Antonini A et al. Reasons for hospitalization in Parkinson‘s disease: A case-control study. Parkinsonism Relat Disord 2014; 20 (5): 488–492. doi: 10.1016/j.parkreldis.2014.01.022.

14. Huang YF, Yeh CC, Chou YC et al. Stroke in Parkinson’s disease. QJM 2019; 112 (4): 269–274. doi: 10.1093/ qjmed/hcz015.

15. Woodford H, Walker R. Emergency hospital admissions in idiopathic Parkinson‘s disease. Mov Disord 2005; 20 (9): 1104–1108. doi: 10.1002/mds.20485.

16. Guttman M, Slaughter PM, Theriault ME et al. Parkinsonism in Ontario: comorbidity associated with hospitalization in a large cohort. Mov Disord 2004; 19 (1): 49–53. doi: 10.1002/mds.10648.

17. McDonald C, Winge K, Burn DJ. Lower urinary tract symptoms in Parkinson‘s disease: prevalence, aetiology and management. Parkinsonism Relat Disord 2017; 35: 8–16. doi: 10.1016/j.parkreldis.2016.10.024.

18. Winge K, Nielsen KK. Bladder dysfunction in advanced Parkinson‘s disease. Neurourol Urodyn 2012; 31 (8): 1279–1283. doi: 10.1002/nau.22237.

19. Sakakibara R, Panicker J, Finazzi-Agro E et al. A guideline for the management of bladder dysfunction in Parkinson‘s disease and other gait disorders. Neurourol Urodynam 2016; 35 (5): 551–563. doi: 10.1002/nau.22764.

20. Gil-Prieto R, Pascual-Garcia R, San-Roman-Montero J et al. Measuring the burden of hospitalization in patients with Parkinson’s disease in Spain. PLoS One 2016; 11 (3): e0151563. doi: 10.1371/journal.pone.0151563.

21. Fall PA, Saleh A, Fredrickson M et al. Survival time, mortality, and cause of death in elderly patients with Parkinson‘s disease. A 9-year follow-up. Mov Disord 2003; 18 (11): 1312–1316. doi: 10.1002/mds.10537.

22. Auffret M, Morel V, Robert G et al. Modes of death of hospitalized patients with Parkinson’s disease: a 12-yearretrospective analysis (P2.6-051). Neurology 2019; 92 (15 Suppl): P2.6-051.

23. Taeyeop L, Hochang BL, Ahn MH et al. Increased suicide risk and clinical correlates of suicide among patients with Parkinson‘s disease. Parkinsonism Relat Disord 2016; 32: 102–107. doi: 10.1016/j.parkreldis.2016.09.006.

24. Myslobodsky M, Lalonde FM, Hicks L. Are patients with Parkinson’s disease suicidal? J Geriatr Psychiatry Neurol 2001; 14 (3): 120–124. doi: 10.1177/089198870101400304.

25. Gerlach OH, Broen MP, van Domburg PH et al. Deterioration of Parkinson‘s disease during hospitalization: survey of 684 patients. BMC Neurol 2012; 12 (1): 13. doi: 10.1186/1471-2377-12-13.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 5

2020 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se