Prof. MUDr. Hana Krejčová, DrSc. 90letá


Autoři: MUDr. Rudolf Černý, CSc.
Působiště autorů: Neurologická klinika ;  2. LF UK a FN Motol, Praha
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(4): 420-421
Kategorie: Personalia

Dne 21. 7. 2021 se dožila neuvěřitelných 90 let jedna z velkých osobností české neurologie, prof. MUDr. Hana Krejčová, DrSc.

Přestože je prof. Krejčová všeobecně známá jako zakladatelka neurootologie v českých zemích, chtěla se původně věnovat oboru gynekologie a porodnictví. Po dokončení studia na lékařské fakultě Univerzity Karlovy proto v roce 1956 nastoupila na gynekologicko-porodnické oddělení v Jičíně, kde pracovala dva roky. Vedla zde více než 250 porodů. Shodou okolností, které dnes můžeme považovat za šťastné, nezískala profesorka Krejčová vytoužené místo na gynekologii v Praze a v roce 1958 nastoupila jako sekundářka na neurologické oddělení nemocnice Na Františku, vedené primářem Lvem Poláčkem. Ten prý tehdy prohlásil: „Paní doktorko, zklamáni jsme oba, vy jste chtěla pracovat na gynekologii a já jsem si přál atestovaného neurologa“. Obapolné zklamání ale rychle vystřídala vzájemná úcta a primář Poláček se později mladé kolegyni za nevlídné přijetí omluvil. Přes probíhající těhotenství se profesorka Krejčová Na Františku rychle odborně vyvíjela a v roce 1961 složila první atestaci z neurologie. Po atestaci nastoupila na neurologickou kliniku k akademikovi Hennerovi, kde v letech 1962–1970 pracovala jako sekundární lékařka. Prof. Henner podporoval na klinice rozvoj moderní neurologie v celé šíři, vč. intersciplinárních subspecializací. Nově založenou vestibulární laboratoř vedl v té době ORL specialista, a nová kolegyně proto dostala dia­gnostiku poruch rovnováhy z neurologického hlediska za svůj hlavní úkol. Od počátku se prof. Krejčová věnovala této problematice s pro ni typickou pílí a nasazením. Neuro- otologii pak zůstala věrná do současnosti. Pro další profesní vývoj prof. Krejčové měly velký význam zahraniční studijní pobyty. V roce 1966 měla příležitost půl roku pracovat v laboratoři pro výzkum očních pohybů a optokinetického nystagmu u prof. Junga ve Freiburgu v Německu. Prof. Jung patřil v té době k předním světovým neurologům, podílel se na vývoji elektroencefalografie a patřil k vynálezcům elektronystagmografie. Po návratu z této stáže zahájila profesorka Krejčová rozsáhlou mezioborovou spolupráci (v té době v Československu ojedinělou) s bratislavskou optokinetickou laboratoří na psychiatrické klinice prof. Guensbergera, s ORL klinikou Ústřední vojenské nemocnice prof. Černého a s oční klinikou prof. Kurze. Všechny zkušenosti zúročila vydáním své první monografie „Oční pohyby, jejich fyziologie a patologie s rozborem možností vyšetření vestibulárního aparátu“.

Prof. Krejčová složila druhou atestaci z neurologie v roce 1968. Současně v témže roce obhájila práci „Elektrofyziologická studie cílených fixačních horizontálních pohybů očních“ a získala titulu kandidáta věd. Oponenty byli prof. Klimková-Deutschová a doc. Drechsler.

V letech 1968–1970 měla příležitost pracovat v laboratoři pro výzkum vestibulookulárních poruch u prof. Cohena na Mount Sinai Medical School v New Yorku. Toto pracoviště bylo součástí Neurologické kliniky vedené prof. Benderem. Stejně jako dnes šlo tehdy o výzkumné centrum světového významu, které se může pochlubit řadou prioritních objevů, jež jsou dnes již považovány za klasické (objev vestibulárního integrátoru v mozkovém kmeni, matematické modelování očních pohybů, objev magnetoeletrické metody registrace očních pohybů ad.). Pro toto pracoviště je typická kombinace klinického a základního výzkumu – experimenty na primátech a interpretace nálezů vyšetření pacientů s vestibulárními a okohybnými poruchami. Prof. Krejčová prováděla experimenty na primátech od behaviorálních měření až po histologickou identifikaci experimentálních lézí v mozkovém kmeni a mozečku.

V roce 1972 přešla na neurologické oddělení ve Fakultní nemocnici v Motole. Na tomto oddělení se v roce 1976 habilitovala jako docentka neurologie s prací „Fyziologie a patologie očních pohybů“. Již v následujícím roce 1977 obhájila titul doktora věd s prací „Příspěvek k dia­gnostice poruch zrakové části vestibulookulárního reflexního okruhu“. V roce 1979 se neurologické oddělení mění na neurologickou kliniku – tehdy byla doc. Krejčová jmenována její přednostkou a zároveň se stává vedoucí katedry neurologie a psychiatrie Fakulty dětského lékařství Univerzity Karlovy. Profesorkou byla jmenována v roce 1980.

Za vrchol odborné kariéry lze považovat devadesátá léta, která byla spojena s významným rozšířením již dříve založené vestibulární laboratoře neurologické kliniky po stránce přístrojové i personální. Položila tím základ dodnes existující mezioborové péče o pacienty s poruchami rovnováhy a kmenovými poruchami ve Fakultní nemocnici v Motole. Za jejího působení na klinice v Motole pět lékařů obhájilo titul kandidáta věd, jedna kolegyně se habilitovala jako docentka v oboru neurologie. Vypracovala množství oponentských posudků disertačních prací a účastnila se habilitačních a profesorských řízení. Prof. Krejčová se podílela na organizaci 17 multicentrických farmakologických a elektrofyziologických studií. V této oblasti patřila k pionýrům klinických studií v naší zemi. Na mezinárodních i tuzemských kongresech a sympoziích přednesla bezpočet příspěvků z oboru neurootologie, ale i farmakoterapie neurologických onemocnění.

Prof. Krejčová je členkou Bárányho společnosti pro výzkum vestibulárního aparátu se sídlem v Uppsale už od jejího založení v roce 1960. V roce 1990 byla zvolena víceprezidentkou Bárányho společnosti a v roce 1992 se jí podařilo realizovat XVII. meeting Bárányho společnosti. Až do současné doby se jedná o jediný kongres, který byl uspořádán v zemi bývalého socialistického bloku. Konference proběhla na zámku v Dobříši a byla hodnocena po všech stránkách jako velmi úspěšná, o čemž svědčí řada děkovných dopisů, které následně zaslala řada předních členů této vědecké komunity. Dlouhou dobu byla též členkou ediční rady časopisu Bárányho společnosti – Journal of Vestibular Research.

Profesorka Krejčová publikovala 175 vědeckých prací a publikací. Za monografii „The influence of sports load on central nervous system“ dostala v roce 1988 cenu Československé neurologické společnosti. Za dlouholetou práci ve vestibulologii jí byla roku 1984 udělena cena prezidia Československé lékařské společnosti.

Mezinárodní uznání si získal výukový film „Okulomotorické poruchy“ z roku 1988, který v době svého vzniku představoval zcela novou koncepci prezentace odborného materiálu. Ani dnes tento film neztrácí svou výukovou hodnotu.

Prof. Krejčová je uznávanou členkou české i mezinárodní vědecké komunity. Pracovala v komisi pro obhajoby kandidátských prací, byla členkou otoneurologické sekce České ORL společnosti, deset let pracovala jako sekretářka Československé, posléze České neurologické společnosti, členka výboru Dunajských sympozií neurologických věd. Kromě Bárányho společnosti je též členkou mezinárodní společnosti Neurootological and Equilibriometric Society se sídlem v Bad Kissingen (Německo).

Měl jsem tu čest pracovat pod vedením paní profesorky od svého příchodu na motolskou kliniku v roce 1982 až do jejího odchodu z kliniky v roce 1992. O její duševní svěžesti svědčí i skutečnost, že se ve své ambulanci věnuje pacientům dodnes.

Poznal jsem ji jako osobnost mimořádně vzdělanou, pracovitou a zcela oddanou jejímu hlavnímu vědeckému zájmu – neurootologii. Je vynikající dia­gnostičkou „klasické“ neurologie a skutečnou expertkou v oboru poruch rovnováhy a očních pohybů. Vždy jsem obdivoval její nasazení v péči o pacientky, všeobecný rozhled a lidský přístup ke všem pacientům bez rozdílu. V tomto ohledu je oslavenkyně stálým vzorem nejen pro nás, kteří jí známe osobně, ale nepochybně i pro nastupující generaci neurologů a neurootologů.

Přeji Vám, vážená paní profesorko, k Vašemu jubileu mnoho zdraví a spokojenosti a děkuji za školu neurologie i života, kterou jsem pod Vaším vedením získal!

MUDr. Rudolf Černý, CSc.
Neurologická klinika
2. LF UK a FN Motol, Praha


Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 4

2021 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se