Standardizace slovinské verze škály Alzheimer’s Disease Assessment Scale – kognitivní subškála (ADAS-Cog)


Autoři: J. Ulbl;  M. Rakusa
Působiště autorů: Department of Neurology, University ;  Medical Centre Maribor, Slovenia
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(4): 381-387
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/cccsnn2021381

Souhrn

Cíl: Počet pacientů s Alzheimerovou chorobou se na celém světě rychle zvyšuje. Škála Alzheimer`s Disease Assessment Scale – cognitive subscale (ADAS-Cog) je screeningový nástroj sestávající z jedenácti položek vyvinutý pro časnou detekci kognitivních změn v důsledku Alzheimerovy choroby. Na škále ADAS-Cog je možné získat 0–70 bodů, přičemž nižší číslo znamená lepší výsledek. Vyšší celkové skóre tedy koreluje se závažnější poruchou kognitivních funkcí. Cílem naší studie bylo škálu ADAS-Cog standardizovat pro slovinskou populaci. Metody: Do studie bylo zařazeno 84 osob bez poruchy kognitivních funkcí (57 % byly ženy), u nichž byla provedena administrace slovinské verze škály ADAS-Cog. Pro analýzu demografických údajů, celkových skóre ADAS-Cog a skóre jednotlivých úkolů byly použity metody deskriptivní statistiky. Střední hodnoty pro jednotlivé úkoly a celkových skóre byly porovnány mezi pohlavími a osobami mladšími či staršími 65 let. Na závěr byl vytvořen lineární model pro celkové skóre ADAS-Cog a pohlaví, věk a délku vzdělávání v letech. Výsledky: Rozmezí věku bylo 40–87 (střední věk byl 67,3 [SD 11,1]) let, rozmezí délky vzdělávání bylo 8–18 (střední délka vzdělávání byla 12,5 [SD 2,8]) let a střední celkové skóre bylo 7,4 (SD 2,3) bodů. Mezi pohlavími nebyly v demografických údajích nebo ve skóre ADAS-Cog rozdíly na úrovni jednotlivých úkolů nebo celkového skóre. Významný rozdíl byl zaznamenán v celkovém skóre mezi mladší a staršími účastníky (6,0 [SD 1,7] vs. 8,2 [SD 2,3] bodů). Pomocí lineární regrese bylo zjištěno, že celkové skóre bylo významně ovlivněno věkem (B = 0,138; p < 0,001) a délkou vzdělávání v letech (B = –0,236; p = 0,018). Závěr: Škála ADAS-Cog byla standardizována pro slovinskou populaci. Celkové skóre pro jedince bez poruchy kognitivních funkcí je relativně nízké a může být ovlivněno věkem a vzděláváním. U starších osob s nižším vzděláním může být dosaženo vyššího skóre než u zbytku populace.

Klíčová slova:

Alzheimerova choroba – mírná kognitivní porucha – skríningový test – standartizace – psychologické hodnocení


Zdroje

1. Rabinovici GD. Late-onset Alzheimer disease. Continuum (Minneap Minn) 2019; 25 (1): 14–33. doi: 10.1212/ CON.0000000000000700.

2. Žakelj N, Menih M, Rakuša M. Cognitive impairment and Parkinson’s disease dementia. Zdr Vestn 2020; 89 (9–10): 539–551. doi: 10.6016/ZdravVestn.3003.

3. Ovčar Štante K, Potočnik J, Rakuša M. Vascular cognitive impairment and vascular dementia. Zdr Vestn 2017; 86 (7–8): 330–344. doi: 10.6016/ZdravVestn.1543.

4. Cavazzoni P. FDA’s decision to approve new treatment for Alzheimer’s disease. [online]. Available from URL: https: //www.fda.gov/drugs/news-events-human-drugs/fdas-decision-approve-new-treatment-alzheimers-disease.

5. Bartoš A, Smětáková M, Nosková L et al. Možnosti stanovení likvorového tripletu tau proteinů a b-amy­loidu 42 metodami ELISA a orientační normativní vodítka. Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (5): 533–540. doi: 10.14735/amcsnn2019533.

6. Rakuša M, Modric E. Validation and optimisation of cerebro-spinal fluid (CSF) bio­­markers for Alzheimer’s disease. Neurodegener Dis 2017; 17 (Suppl 1): 998.

7. McKhann GM, Knopman DS, Chertkow H et al. The dia­g­- nosis of dementia due to Alzheimer’s disease: recommendations from the National Institute on Aging-Alzheimer’s Association workgroups on dia­gnostic guidelines for Alzheimer’s disease. Alzheimers Dement 2011; 7 (3): 263–269. doi: 10.1016/j.jalz.2011.03.005.

8. Rakusa M, Jensterle J, Mlakar J. Clock drawing test: a simple scoring system for the accurate screening of cognitive impairment in patients with mild cognitive impairment and dementia. Dement Geriatr Cogn Disord 2018; 45 (5–6): 326–334. doi: 10.1159/000490381.

9. Bartoš A, Raisová M. Test mince v ruce k detekci předstírání oslabeného paměťového výkonu ve srovnání s mírnou kognitivní poruchou a s mírnou demencí u Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2019; 115 (3): 316–321. doi: 10.14735/amcsnn2019316.

10. Bartoš A. Test gest (TEGEST) k rychlému vyšetření epizodické paměti u mírné kognitivní poruchy. Cesk Slov Neurol N 2018; 81/114 (1): 37–44. doi: 10.14735/amcsnn201837.

11. Bartoš A, Polanská H. Správná a chybná pojme­nování obrázků pro náročnější test písemného Pojmenování obrázků a jejich vybavení (dveřní POBAV). Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117 (2): 151–163. doi: 10.48095/cccsnn2021151.

12. Bartoš A. Dvě původní české zkoušky k vyšetření paměti za tři minuty – Amensia Light and Brief Assessment (ALBA). Cesk Slov Neurol N 2019; 82/115 (4): 420–429. doi: 10.14735/amcsnn2019420.

13. Bartoš A, Diondet S. Test Amnesia Light and Brief Assessment (ALBA) – druhá verze a opakovaná vyšetření.Cesk Slov Neurol N 2020; 83/116 (5): 535–543. doi: 10.14735/amcsnn2020535.

14. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. Mini-mental state. J Psychiatr Res 1975; 12: 189–198. doi: 10.1016/0022-3956 (75) 90026-6.

15. Nasreddine Z, Phillips N, Bédirian V et al. The Montreal Cognitive Assessment, MoCA: a brief screening tool for mild cognitive impairment. J Am Geriatr Soc 2005; 53 (4): 695–699. doi: 10.1111/j.1532-5415.2005.53 221.x.

16. Bartos A, Fayette D. Validation of the Czech Montreal cognitive assessment for mild cognitive impairment due to Alzheimer disease and Czech norms in 1,552 elderly persons. Dement Geriatr Cogn Disord 2018; 46 (5–6): 335–345. doi: 10.1159/000494489.

17. Bartos A, Raisova M. The mini-mental state examination: Czech norms and cutoffs for mild dementia and mild cognitive impairment due to Alzheimer’s disease. Dement Geriatr Cogn Disord 2016; 42 (1–2): 50–57. doi: 10.1159/000446426.

18. Rakuša M, Granda G, Kogoj A et al. Mini-mental state examination: standardisation and validation for the elderly Slovenian population. Eur J Neurol 2006; 13 (2): 141–145. doi: 10.1111/j.1468-1331.2006.01185.x.

19. Potocnik J, Ovcar Stante K, Rakusa M. The validity of the Montreal cognitive assessment (MoCA) for the screening of vascular cognitive impairment after ischemic stroke. Acta Neurol Belg 2020; 120 (3): 681–685. doi: 10.1007/s13760-020-01330-5.

20. Gil L, Ruiz de Sánchez C, Gil F et al. Validation of the Montreal cognitive assessment (MoCA) in Spanish as a screening tool for mild cognitive impairment and mild dementia in patients over 65 years old in Bogotá, Colombia. Int J Geriatr Psychiatry 2015; 30 (6): 655–662. doi: 10.1002/gps.4199.

21. Lifshitz M, Dwolatzky T, Press Y. Validation of the Hebrew version of the MoCA test as a screening instrument for the early detection of mild cognitive impairment in elderly individuals. J Geriatr Psychiatry Neurol 2012; 25 (3): 155–161. doi: 10.1177/0891988712457047.

22. Rosen WG, Mohs RC, Davis KL. A new rating scale for Alzheimer’s disease. Am J Psychiatry 1984; 141 (11): 1356–1364. doi: 10.1176/ajp.141.11.1356.

23. Kueper JK, Speechley M, Montero-Odasso M. The Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale (ADAS-Cog): modifications and responsiveness in pre-dementia populations. A narrative review. J Alzheimers Dis 2018; 63 (2): 423–444. doi: 10.3233/JAD-170 991.

24. Kolibáš E, Kořínková V, Novotný V et al. ADAS-cog (Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale) – validation of the Slovak version. Bratisl Lek Listy 2000; 101 (11): 598–602. doi: 10.1016/S0924-9338 (00) 94850-8.

25. Monllau A, Pena-Casanova J, Blesa R et al. Dia­gnostic value and functional correlations of the ADAS-Cog scale in Alzheimer’s disease: data on NORMACODEM project. Neurologia 2007; 22 (8): 493–501.

26. Nogueira J, Freitas S, Duro D et al. Validation study of the Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale (ADAS-Cog) for the Portuguese patients with mild cognitive impairment and Alzheimer‘s disease. Clin Neuropsychol 2018; 32 (Suppl1): 46–59. doi: 10.1080/13854046.2018.1454511.

27. Pákáski M, Drótos G, Janka Z et al. Validation of the Hungarian version of Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale. Orv Hetil 2012; 153 (12): 461–466. doi: 10.1556/OH.2012.29332.

28. Tsolaki M, Fountoulakis K, Nakopoulou E et al. Alzheimer’s disease assessment scale: the validation of the scale in Greece in elderly demented patients and normal subjects. Dement Geriatr Cogn Disord 1997; 8 (5): 273–280. doi: 10.1159/000106644.

29. Mavioglu H, Gedizlioglu M, Akyel S et al. The validity and reliability of the Turkish version of Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale (ADAS-Cog) in patients with mild and moderate Alzheimer’s disease and normal subjects. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 21 (3): 259–265. doi: 10.1002/gps.1457.

30. Ben Jemaa S, Attia Romdhane N, Bahri-Mrabet A et al. An Arabic version of the cognitive subscale of the Alzheimer’s disease assessment scale (ADAS-Cog): reliability, validity, and normative data. J Alzheimers Dis 2017; 60: 11–21. doi: 10.3233/JAD-170222.

31. Yang H, Cheng Z, Li Z et al. Validation study of the Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale for people with mild cognitive impairment and Alzheimer’s disease in Chinese communities. Int J Geriatr Psychiatry 2019; 34 (11): 1658–1666. doi: 10.1002/gps.5179.

32. Youn JC, Lee DY, Kim KW et al. Development of the Korean version of Alzheimer’s disease assessment scale (ADAS-K). Int J Geriatr Psychiatry 2002; 17 (9): 797–803. doi: 10.1002/gps.699.

33. Zainal NH, Silva E, Lim LLH et al. Psychometric properties of Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale for mild cognitive impairment and mild Alzheimer’s disease patients in an Asian context. Ann Acad Med Singap 2016; 45 (7): 273–283.

34. Schafer K, Aisen P, Böhm P et al. Administration and scoring manual Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive (ADAS-cog). New York: The Mount Sinai School of Medicine 2012.

35. Zec RF, Landreth ES, Vicari SK et al. Alzheimer disease assessment scale. Alzheimer Dis Assoc Disord 1992; 6 (3): 164–181. doi: 10.1097/00002093-199206030-00004.

36. Weyer G, Erzigkeit H, Kanowski S et al. Alzheimer’s disease assessment scale: reliability and validity in a multicenter clinical trial. Int Psychogeriatrics 1997; 9 (2): 123–138. doi: 10.1017/S1041610297004298.

37. Graham DP, Cully JA, Snow AL et al. The Alzheimer’s disease assessment scale-cognitive subscale: normative data for older adult controls. Alzheimer Dis Assoc Disord 2004; 18 (4): 236–240.

38. Liu H-C, Lee Teng E, Chuang Y-Y et al. The Alzheimer’s disease assessment scale: findings from a low-education population. Dement Geriatr Cogn Disord 2002; 13 (1): 21–26. doi: 10.1159/000048629.

39. Doraiswamy PM, Krishen A, Stallone F et al. Cognitive performance on the Alzheimer’s disease assessment scale: effect of education. Neurology 1995; 45 (11): 1980–1984. doi: 10.1212/WNL.45.11.1980.

40. Ulbl J, Rakusa M. Validation of Slovenian version of ADAS-Cog for patients with mild cognitive impairment and Alzheimer’s disease. Acta Neurol Belg 2021 [ahead of print]. doi: 10.1007/s13760-021-01780-5.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 4

2021 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se