Vestibulární rehabilitace u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu


Autoři: M. Bonaventurová 1;  Z. Čada 2 ;  V. Koucky 1;  V. Bandurová 1;  V. Svobodová 1;  K. Červený 1;  P. Hermann 2 ;  O. Čakrt 3;  Z. Fík 1;  J. Plzák 1;  Z. Balatková 1
Působiště autorů: Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, 1st Faculty of Medicine Charles University in Prague and University Hospital Motol, Czech Republic 1;  Department of Otorhinolaryngology and Head and Neck Surgery, 2nd Faculty of Medicine Charles University in Prague and University Hospital Motol, Czech Republic 2;  Department of Rehabilitation and Sports Medicine, 2nd Medical Faculty, Charles University and University Hospital Motol, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2023; 86(2): 114-119
Kategorie: Přehledný referát
doi: https://doi.org/10.48095/cccsnn2023114

Souhrn

Cílem práce je podat přehled o současných možnostech vestibulární rehabilitace u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. Resekce nádoru vede obvykle ke vzniku jednostranné akutní periferní či kombinované vestibulární léze způsobené přerušením větví vestibulárního nervu a případně i poškozením mozečku. Léze se projevuje u pacientů poruchami stability, závratí, oscilopsií a vegetativním doprovodem. Lidský organizmus na tuto situaci reaguje zahájením mechanizmu centrální kompenzace, v níž hraje zásadní úlohu mozeček. Cílem vestibulární rehabilitace je tyto mechanizmy posílit a rekonvalescenci pacientů nejen zrychlit, ale zároveň dosáhnout i lepších funkčních výsledků, neboť ne všichni pacienti jsou schopni lézi dostatečně zkompenzovat. Vestibulární rehabilitace v sobě v současné době zahrnuje kromě specifických vestibulárních cvičení také možnosti využití prehabituace a virtuální reality. Díky prehabituaci, tedy předoperační chemické labyrintektomii pomocí intratympanálně podaného gentamicinu, dochází k časovému oddělení vzniku vestibulární léze od vlastního chirurgického výkonu a tím možnosti dosažení vestibulární kompenzace ještě před samotnou resekcí vestibulárního schwannomu. V poslední dekádě se nástroje pro využití virtuální reality stávají cenově dostupné, a tím pádem i v širší praxi použitelné. Prostřednictvím virtuální reality mohou být pacienti vystavováni scénám, které posilují 3D optokinetickou stimulaci, čímž se rozšiřují možnosti posilování centrálních kompenzačních mechanizmů a tím dochází ke zlepšení kvality života pacientů.


Zdroje

1. Roosli C, Linthicum FH, Cureoglu S et al. What is the site of origin of cochleovestibular schwannomas? Audiol Neurootol 2012; 17 (2): 121–125. doi: 10.1159/000 331394.

2. Propp JM, McCarthy BJ, Davis FG et al. Descriptive epidemiology of vestibular schwannomas. Neuro Oncol 2006; 8 (1): 1–11. doi: 10.1215/S1522851704001 097.

3. Matthies C, Samii M. Management of 1000 vestibular schwannomas (acoustic neuromas): clinical presentation. Neurosurgery 1997; 40 (1): 1–10. doi: 10.1097/0006 123-199701000-00001.

4. Torres Maldonado S, Naples JG, Fathy R et al. Recent trends in vestibular schwannoma management: an 11-year analysis of the National Cancer Database. Otolaryngol Head Neck Surg 2019; 161 (1): 137–143. doi: 10.1177/0194599819835495.

5. Arthurs BJ, Fairbanks RK, Demakas JJ et al. A review of treatment modalities for vestibular schwannoma. Neurosurg Rev 2011; 34 (3): 265–279. doi: 10.1007/s10143-011-0307-8.

6. Nellis JC, Sharon JD, Pross SE et al. Multifactor influences of shared decision-making in acoustic neuroma treatment. Otol Neurotol 2017; 38 (3): 392–399. doi: 10.1097/MAO.0000000000001292.

7. Betka J, Zverina E, Lisy J et al. Vestibular schwannoma. Otorhinolaryngol Foniatr 2008; 57 (4): 221–225.

8. Lui F, Foris LA, Willner K et al. Central vertigo. J Int Comm Radiat Units Meas 2022; 14 (2): 1–160.

9. Deveze A, Bernard-Demanze L, Xavier F et al. Vestibular compensation and vestibular rehabilitation. Current concepts and new trends. Neurophysiol Clin 2014; 44 (1): 49–57. doi: 10.1016/j.neucli.2013.10.138.

10. Vidal PP, De Waele C, Vibert N et al. Vestibular compensation revisited. Otolaryngol Head Neck Surg 1998; 119 (1): 34–42. doi: 10.1016/S0194-5998 (98) 701 71-8.

11. Cullen KE, Minor LB, Beraneck M et al. Neural substrates underlying vestibular compensation: contribution of peripheral versus central processing. J Vestib Res 2009; 19 (5–6): 171–182. doi: 10.3233/VES- 2009-0357.

12. Balatková Z. Faktory ovlivňující vestibulární kompenzaci u pacientů po operaci vestibulárního schwannomu. [online]. Available from: https: //dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/109342.

13. Černý R, Balatková Z, Hrubá S et al. Residual vestibular function after vestibular schwannoma surgery. Neurochirurgie 2020; 66 (2): 80–84. doi: 10.1016/j.neuchi.2019.10.008.

14. Cooksey S. Rehabilitation in vestibular injuries. In: Brock S (ed). Injuries of skull, brain and spinal cord. Baltimore: The Williams & Wilkins Co. 1943.

15. Čada Z, Černý R, Čakrt O. Vestibulární rehabilitace. In: Závratě. Havlíčkův Brod: Tobiáš 2017: 168–171.

16. Schuknecht HF. Ablation therapy in the management of Menière’s disease. Acta Otolaryngol Suppl 1957; 132: 1–42.

17. Salt AN, Gill RM, Plontke SK. Dependence of hearing changes on the dose of intratympanically applied gentamicin: a meta-analysis using mathematical simulations of clinical drug delivery protocols. Laryngoscope 2008; 118 (10): 1793–1800. doi: 10.1097/MLG.0b013e31817d 01cd.

18. Nedzelski JM, Schessel DA, Bryce GE et al. Chemical labyrinthectomy: local application of gentamicin for the treatment of unilateral Menière‘s disease. Am J Otol 1992; 13 (1): 18–22.

19. Ödkvist LM, Bergenius J, Möller C et al. When and how to use gentamicin in the treatment of Meniere’s disease. Acta Otolaryngol 1997; 526: 54–57. doi: 10.3109/000 16489709124023.

20. Čada Z, Balatková Z, Chovanec M et al. Vertigo perception and quality of life in patients after surgical treatment of vestibular schwannoma with pretreatment prehabituation by chemical vestibular ablation. Biomed Res Int 2016; 2016: 6767216. doi: 10.1155/2016/6767216.

21. Tarnutzer AA, Bockisch CJ, Buffone E et al. Pre-habilitation before vestibular schwannoma surgery – impact of intratympanal gentamicin application on the vestibulo-ocular reflex. Front Neurol 2021; 12: 633356. doi: 10.3389/fneur.2021.633356.

22. Magnusson M, Kahlon B, Karlberg M et al. Vestibular “pREHAB.” Ann N Y Acad Sci 2009; 1164: 257–262. doi: 10.1111/j.1749-6632.2009.03778.x.

23. Tjernström F, Fransson PA, Kahlon B et al. PREHAB vs. REHAB – presurgical treatment in vestibular schwannoma surgery enhances recovery of postural control better than postoperative rehabilitation: retrospective case series. J Vestib Res 2018; 27 (5–6): 313–325. doi: 10.3233/VES-170626.

24. Tjernström F, Fransson P-A, Kahlon B et al. Vestibular PREHAB and gentamicin before schwannoma surgery may improve long-term postural function. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2009; 80 (11): 1254–1260. doi: 10.1136/JNNP.2008.170878.

25. Van Gompel JJ, Agazzi S, Carlson ML et al. Congress of neurological surgeons systematic review and evidence-based guidelines on emerging therapies for the treatment of patients with vestibular schwannomas. Neurosurgery 2018; 82 (2): E52–E54. doi: 10.1093/neuros/nyx516.

26. Yang J, Jia H, Li G et al. Intratympanic gentamicin for small vestibular schwannomas with intractable vertigo. Otol Neurotol 2018; 39 (8): E699–E703. doi: 10.1097/MAO. 0000000000001899.

27. Balatkova Z, Cada Z, Hruba S et al. Assessment of visual sensation, psychiatric profile and quality of life following vestibular schwannoma surgery in patients prehabituated by chemical vestibular ablation. Biomed Pap 2020; 164 (4): 444–453. doi: 10.5507/bp.2019. 056.

28. Monzani D, Marchioni D, Bonetti S et al. Anxiety affects vestibulospinal function of labyrinthine-defective patients during horizontal optokinetic stimulation. Acta Otorhinolaryngol Ital 2004; 24 (3): 117–124.

29. Huang H, Wolf SL, He J. Recent developments in biofeedback for neuromotor rehabilitation. J Neuroeng Rehabil 2006; 3 (1): 1–12. doi: 10.1186/1743-0003- 3-11.

30. O’Connor KW, Loughlin PJ, Redfern MS et al. Postural adaptations to repeated optic flow stimulation in older adults. Gait Posture 2008; 28 (3): 385–391. doi: 10.1016/ j.gaitpost.2008.01.010.

31. Dunlap PM, Holmberg JM, Whitney SL. Vestibular rehabilitation: advances in peripheral and central vestibular disorders. Curr Opin Neurol 2019; 32 (1): 137–144. doi: 10.1097/WCO.0000000000000632.

32. Pavlou M, Kanegaonkar RG, Swapp D et al. The effect of virtual reality on visual vertigo symptoms in patients with peripheral vestibular dysfunction: a pilot study. J Vestib Res 2012; 22 (5–6): 273–281. doi: 10.3233/VES-120462.

33. Hillier SL, Hollohan V. Vestibular rehabilitation for unilateral peripheral vestibular dysfunction. Cochrane Database Syst Rev 2007; 4: CD005397. doi: 10.1002/14651858.CD005397.pub2.

34. Rose FD, Attree EA, Brooks BM et al. Training in virtual environments: transfer to real world tasks and equivalence to real task training. Ergonomics 2000; 43 (4): 494–511. doi: 10.1080/001401300184378.

35. Feng H, Li C, Liu J et al. Virtual reality rehabilitation versus conventional physical therapy for improving balance and gait in Parkinson’s disease patients: a randomized controlled trial. Med Sci Monit 2019; 25: 4186–4192. doi: 10.12659/MSM.916455.

36. Maples-Keller JL, Bunnell BE, Kim SJ et al. The use of virtual reality technology in the treatment of anxiety and other psychiatric disorders. Harv Rev Psychiatry 2017; 25 (3): 103–113. doi: 10.1097/HRP.0000000000000 138.

37. Ip HHS, Wong SWL, Chan DFY et al. Enhance emotional and social adaptation skills for children with autism spectrum disorder: a virtual reality enabled approach. Comput Educ 2018; 117: 1–15. doi: 10.1016/ j.compedu.2017.09.010.

38. Stroud KJ, Harm DL, Klaus DM. Preflight virtual reality training as a countermeasure for space motion sickness and disorientation. Aviat Space Environ Med 2005; 76 (4): 352–356.

39. Maggio MG, Latella D, Maresca G et al. Virtual reality and cognitive rehabilitation in people with stroke: an overview. J Neurosci Nurs 2019; 51 (2): 101–105. doi: 10.1097/JNN.0000000000000423.

40. Bergeron M, Lortie CL, Guitton MJ. Use of virtual reality tools for vestibular disorders rehabilitation: a comprehensive analysis. Adv Med 2015; 2015: 1–9. doi: 10.1155/2015/916735.

41. Heffernan A, Abdelmalek M, Nunez DA. Virtual and augmented reality in the vestibular rehabilitation of peripheral vestibular disorders: systematic review and meta-analysis. Sci Rep 2021; 11 (1): 17843. doi: 10.1038/s41598-021-97370-9.

42. Viziano A, Micarelli A, Augimeri I et al. Long-term effects of vestibular rehabilitation and head-mounted gaming task procedure in unilateral vestibular hypofunction: a 12-month follow-up of a randomized controlled trial. Clin Rehabil 2019; 33 (1): 24–33. doi: 10.1177/0269215518788598.

43. Stankiewicz T, Gujski M, Niedzielski A et al. Virtual reality vestibular rehabilitation in 20 patients with vertigo due to peripheral vestibular dysfunction. Med Sci Monit 2020; 26: e930182-1. doi: 10.12659/MSM.930 182.

44. Sun DQ, Zuniga MG, Davalos-Bichara M et al. Evaluation of a bedside test of utricular function – the bucket test – in older individuals. Acta Otolaryngol 2014; 134 (4): 382–389. doi: 10.3109/00016489.2013.867 456.

45. Chiarovano E, McGarvie LA, Szmulewicz D et al. Subjective visual vertical in virtual reality (Curator SVV): validation and normative data. Virtual Real 2018; 22 (4): 315–320. doi: 10.1007/S10055-018-0336-5.

46. Pothier DD, Hughes C, Dillon W et al. The use of real-time image stabilization and augmented reality eyewear in the treatment of oscillopsia. Otolaryngol Head Neck Surg 2012; 146 (6): 966–971. doi: 10.1177/0194599811434708.

47. Lee BC, Kim J, Chen S et al. Cell phone based balance trainer. J Neuroeng Rehabil 2012; 9 (1): 10. doi: 10.1186/1743-0003-9-10.

48. Guinand N, van de Berg R, Cavuscens S et al. Vestibular implants: 8 years of experience with electrical stimulation of the vestibular nerve in 11 patients with bilateral vestibular loss. ORL J Otorhinolaryngol Relat Spec 2015; 77 (4): 227–240. doi: 10.1159/000433554.

49. Huang HW, Nicholson N, Thomas S. Impact of tai chi exercise on balance disorders: a systematic review. Am J Audiol 2019; 28 (2): 391–400. doi: 10.1044/2018_AJA-18-0115.

50. Gabilan YPL, Perracini MR, Munhoz MSL et al. Aquatic physiotherapy for vestibular rehabilitation in patients with unilateral vestibular hypofunction: exploratory prospective study. J Vestib Res 2008; 18 (2–3): 139–146. doi: 10.3233/ves-2008-182-307.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 2

2023 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se