Doporučení České neurologické společnosti ČLS JEP a České neurochirurgické společnosti ČLS JEP pro management spontánní intracerebrální hemoragie u dospělých pacientů – verze 2026

Souhrn

Spontánní intracerebrální hemoragie (SICH) představují významný subtyp akutní CMP s vysokou morbiditou a mortalitou. Cílem komplexního managementu SICH je zvýšit míru přežití a zlepšit výsledný klinický stav pacientů s tímto onemocněním. Doporučení zahrnují oblasti organizace péče, diagnostiky, medikamentózní léčby (akutního snižování krevního tlaku a hemostatické léčby), chirurgické léčby, prevence a léčby komplikací, sekundární prevence, predikce výsledného klinického stavu a cílů péče, rehabilitace a neurobehaviorálních komplikací, kontroly kvality a náležitostí propouštěcí zprávy. Prezentovaná doporučení pro management SICH u dospělých pacientů jsou konsenzuálním stanoviskem výborů České neurologické společnosti České lékařské společnosti JEP a České neurochirurgické společnosti České lékařské společnosti JEP.

Spontánní intracerebrální hemoragie (SICH) představují významný subtyp akutní CMP s vysokou morbiditou a mortalitou. Cílem komplexního managementu SICH je zvýšit míru přežití a zlepšit výsledný klinický stav pacientů s tímto onemocněním. Tento dokument vychází primárně z platných doporučení pro léčbu dospělých pacientů se SICH European Stroke Organisation (ESO) –⁠ European Association of Neurosurgical Societies (EANS) z roku 2025 [1] a z doporučení American Heart Association/American Stroke Association) z roku 2022 [2]. Aktuální doporučení byla formulována v souladu s organizací péče o pacienty s iktem v ČR a na základě vědeckých důkazů, na které je odkazováno v textu.

Síla jednotlivých doporučení je vyjádřena slovními formulacemi. U nejsilnějších doporučení jsou například užity formulace „je/není doporučeno“, „má být provedeno“, „je prospěšné“ nebo „je vhodné“. U doporučení založených na nižší síle důkazů pak například formulace „může být vhodné“, „je doporučeno zvážit“, „lze zvážit“, „může být prospěšné“ nebo „je možno použít“. Doporučení s nejnižší sílou důkazů jsou pak označena jako „doporučení expertů“.

1. Organizace péče

Organizace přednemocniční péče se neliší od pacientů s podezřením na ischemický iktus [3].

• Každý pacient s rychle rozvinutými klinickými příznaky ložiskového postižení mozku během posledních 24 h má být hodnocen jako pacient s možným akutním iktem a má být v rámci přednemocniční triáže neodkladně transportován do centra vysoce specializované cerebrovaskulární péče (komplexní cerebrovaskulární centrum [KCC]) nebo centra vysoce specializované péče o pacienty s iktem (iktové centrum [IC]).
• V cílovém centru má být zajištěna taková organizace péče, která umožní převzetí pacienta buď na pracovišti CT, nebo na urgentním příjmu s přímou návazností na diagnostický komplement pro zobrazovací vyšetření mozku.
• Platná pravidla triáže pacientů s akutní CMP v přednemocniční a nemocniční péči jsou uvedena v platném Věstníku Ministerstva zdravotnictví (MZ) ČR č. 10/2021 [4]. Přednemocniční péči poskytuje zdravotnická záchranná služba (ZZS). Aktuální seznam center vysoce specializované cerebrovaskulární péče a center vysoce specializované péče o pacienty s iktem je zveřejněn v platném Věstníku MZ ČR č. 10/2021 [4].
• U pacientů se SICH, kteří nevyžadují intenzivní péči, je doporučeno přijetí na specializovanou iktovou jednotku s cílem snížit riziko úmrtí nebo závislosti.

2. Diagnostika

Základní diagnostika se neliší od pacientů s podezřením na ischemický iktus [3], specifika zobrazovacích vyšetření u pacientů se SICH [1,2] jsou uvedena dále.

• U každého pacienta s podezřením na akutní CMP mají být co nejdříve po příjezdu do nemocnice provedena následující vyšetření:
  • změření krevního tlaku (TK),
  • stanovení glykemie glukometrem, pokud nebyla stanovena ZZS,
  • stanovení mezinárodního normalizovaného poměru (international normalized ratio; INR), zejména u pacientů s nejasnou anamnézou antikoagulační léčby nebo užívajících kumarinová antikoagulancia (warfarin),
  • rychlé zhodnocení neurologického deficitu a stanovení jeho tíže podle škály National Institutes of Health Stroke Scale (NIHSS),
  • odběry na vyšetření krevního obrazu a hemokoagulačních parametrů (protrombinový čas [PT], aktivovaný parciální tromboplastinový čas [aPTT] a u pacientů užívajících přímá antikoagulancia [DOAK] nebo s nejasnou anamnézou antikoagulační léčby dále specifické testy pro DOAK –⁠ trombinový čas [TT] a plazmatická koncentrace xabanu; provedení těchto odběrů nesmí vést ke zpoždění zobrazovacích vyšetření.
• Úvodní diagnostika pomocí CT vč. CTA nebo MR vč. MRA.
• U pacientů se SICH a/nebo intraventrikulární hemoragií (IVH) opakování CT během prvních 24 h po vzniku příznaků k posouzení progrese velikosti hematomu.
• U pacientů se SICH a/nebo IVH a s nízkou hodnotou Glasgow Coma Scale (GCS) nebo se zhoršením neurologického deficitu může být užitečné opakování CT k posouzení progrese velikosti hematomu, rozvoje hydrocefalu, otoku mozku nebo herniace.
• U pacientů s atypickou SICH je doporučeno zvážit použití CT venografie (CTV) nebo MR venografii k výběru pacientů pro DSA za účelem odhalení intrakraniálních cévních malformací nebo cerebrální žilní trombózy (doporučení expertů).
• DSA
  • je doporučena u pacientů se spontánní IVH a bez SICH k vyloučení makrovaskulární příčiny;
  • by měla být provedena co nejdříve u pacientů se SICH a nálezem na CTA nebo MRA naznačujícím makrovaskulární příčinu k potvrzení a léčbě intrakraniálních cévních malformací.
• U pacientů se SICH s negativním nálezem na CTA/CTV je vhodné s časovým odstupem po resorpci hematomu provést MR ke zjištění jiné než makrovaskulární příčiny ICH (např. cerebrální amyloidová angiopatie, hluboká perforující vaskulopatie, kavernózní malformace nebo malignita).
• U pacientů se SICH a negativním nálezem na DSA a bez jasné mikrovaskulární diagnózy nebo jiné definované strukturální léze může být vhodné opakovat DSA za 3–6 měsíců po vzniku ICH k identifikaci dříve nezobrazené cévní léze.

3. Medikamentózní léčba

3.1 Akutní snižování krevního tlaku

• U pacientů se SICH vyžadujících akutní snížení TK je pro dosažení zlepšení funkčních výsledků prospěšná pečlivá titrace, která zajistí kontinuální plynulou a trvalou kontrolu TK a zabrání špičkám a velké variabilitě systolického TK (STK).
• U pacientů se SICH je doporučeno (doporučení expertů):
  • Zahájit antihypertenzní léčbu s cílovým časem door-to-needle (DNT) do 20 min s dosažením cílového STK pod 140 mmHg do 1 h od příjezdu do nemocnice a minimalizací variability TK s cílem snížení rizika progrese velikosti hematomu a zlepšení funkčního stavu.
  • Po snížení STK pod cílovou hranici je třeba udržovat STK < 140 mmHg i během subakutní fáze (po dobu až 7 dnů).
  • Udržení normotenze je hlavním cílem sekundární prevence po SICH, jak vyplývá z doporučených postupů [1,2]. U pacientů po SICH je doporučen cílový STK < 130 mmHg a diastolický TK < 80 mmHg. Podle recentních analýz je považováno za žádoucí dosažení STK < 120 mmHg, což je spojeno s dalším snížením rizika nejen SICH, ale i ostatních závažných kardiovaskulárních a cerebrovaskulárních příhod [5]. U pacientů starších 75 let může být užitečné a dostatečné dosažení STK < 140 mmHg.
• U pacientů se SICH je v akutní fázi doporučeno vyvarovat se snížení STK o více než 70 mmHg od výchozí hodnoty a vyhnout se aktivnímu snížení STK pod 110 mmHg.
• Opatrnost je na místě i při snižování velmi vysokého STK (> 220 mmHg) u pacientů s velkým objemem hematomu (> 30 ml) nebo při plánované evakuaci hematomu.

3.2 Hemostatická léčba

U pacientů se SICH v souvislosti s antikoagulační terapií je doporučeno

okamžitě po stanovení diagnózy SICH přerušit antikoagulační léčbu za účelem zlepšení přežití.

podání 4faktorového koncentrátu protrombinového komplexu (PCC) u SICH v souvislosti s užíváním antagonistů vitaminu K, a to v dávce v rozmezí 30–50 IU/kg při hodnotě INR ≥ 2,0 a 10 IU/kg při hodnotě INR 1,3–1,9, v kombinaci s intravenózním podáním vitaminu K (10 mg) k normalizaci (dosažení hodnoty INR < 1,3 do 1 h od přijetí) a prevenci následného zvýšení INR a omezení progrese velikosti hematomu;

okamžité (DNT do 20 min) podání idarucizumabu (2 × 2,5 g i.v.) u SICH v souvislosti s užíváním přímého inhibitoru trombinu (dabigatran) k normalizaci dilutovaného trombinového času (dTT) a ekarinového času (ecarin clotting time; ECT).

U SICH v souvislosti s užíváním inhibitorů faktoru Xa (apixaban nebo rivaroxaban) lze zvážit za účelem normalizace koagulace podání andexanetu alfa do 15 h po užití poslední dávky inhibitoru faktoru Xa (nebo s prokázanou plazmatickou koncentrací xabanu > 100 ng/ml) a nejpozději do 8 h od nástupu příznaků SICH (především u pacientů se SICH, kteří jsou kandidáty neurochirurgické intervence, po pečlivém zvážení poměru mezi jeho možným přínosem pro snížení rizika progrese velikosti hematomu a potenciálním zvýšením rizika tromboembolických příhod vč. fatálních) [6] nebo podání PCC.

U SICH v souvislosti s užíváním dabigatranu nebo inhibitorů faktoru Xa, pokud byl přípravek DOAK podán během předchozích 2 h (potenciální efekt i při podání až během předchozích 8 h), může být vhodné použít aktivní uhlí k zabránění absorpce DOAK.

U SICH v souvislosti s terapií nefrakcionovaným heparinem (unfractionated heparin; UFH) je vhodné intravenózní podání protamin sulfátu ke zvrácení antikoagulačního účinku UFH.

U SICH v souvislosti s terapií nízkomolekulárním heparinem (low molecular weight heparin; LMWH) zvážit intravenózní podání protamin sulfátu k částečnému zvrácení antikoagulačního účinku LMWH.

U pacientů se SICH v souvislosti s užíváním protidestičkových léků není doporučena transfuze trombocytů, lze ji ale zvážit u pacientů, u kterých je indikován urgentní neurochirurgický zákrok ke snížení pooperačního krvácení a mortality.

4. Chirurgická léčba

• U pacientů se supratentoriální SICH je doporučeno
  • zvážit chirurgický přístup zaměřený na odstranění hematomu a prevenci sekundárního poškození mozku za účelem snížení rizika úmrtí nebo závislosti, a to s přihlédnutím k dalším faktorům, jako jsou umístění a objem hematomu, neurologický stav pacienta, načasování výkonu, typ neurochirurgické intervence a míra komplikací daného chirurga;
  • zvážit včasné chirurgické odstranění hematomu pomocí otevřené kraniotomie a standardní chirurgické evakuační techniky u pacientů, kteří nejsou v kómatu a u kterých není k dispozici výkon pomocí minimálně invazivní techniky;
  • užití minimálně invazivní evakuace hematomu (minimally invasive surgery; MIS) u pacientů s lobární SICH ve věku 18–80 let ideálně do 8 h (nejpozději do 24 h) od vzniku SICH, s hodnotou modifikované Rankinovy škály (mRS) před iktem 0–1, s hodnotou GCS 5–14, NIHSS > 5 a objemem hematomu 30–80 ml za účelem snížení mortality a zlepšení funkčních výsledků [7]. U hluboko uložených hematomů je efekt operace nejasný, proto je tyto pacienty vhodné zařadit do prospektivních randomizovaných studií;
  • zvážit dekompresní kraniektomii bez odstranění hematomu u pacientů ve věku 18–75 let do 72 h od vzniku těžké hluboké SICH, s hodnotou mRS před iktem 0–1, s hodnotou GCS 8–13, NIHSS 10–30 a stabilním objemem hematomu 30–100 ml za účelem snížení rizika úmrtí nebo těžké závislosti (hodnota mRS 5–6) [8];
  • zavedení zevní komorové drenáže (EVD) u SICH s IVH a hydrocefalem přispívajícím k poruše vědomí za účelem snížení mortality (doporučení expertů); u pacientů se SICH a IVH existuje nejistota ohledně efektu zavedení EVD s či bez zavedení lumbální drenáže na snížení rizika úmrtí, závislosti nebo závislosti na shuntu;
  • zvážit EVD s intraventrikulární trombolýzou u SICH s IVH za účelem snížení mortality, ačkoli existuje nejistota ohledně efektu stran závislosti pacienta a závislosti na shuntu;
  • minimálně invazivní chirurgické odstranění intraventrikulárního hematomu u pacientů se SICH s IVH, kteří vyžadují EVD, za účelem zlepšení funkčních výsledků a snížení závislosti na shuntu.
• U pacientů s akutním krvácením do mozečku je doporučeno chirurgické odstranění hematomů větších než 15 ml za účelem zlepšení přežití.

5. Prevence a léčba komplikací

• U pacientů se SICH je doporučeno používat standardizované protokoly ke snížení disability a mortality.
• U pacientů se SICH by měly sestry na urgentním příjmu a na jednotce intenzivní péče (JIP) v časné hyperakutní fázi péče pravidelně provádět hodnocení GCS, aby posoudily změnu stavu nebo úrovně vědomí.
• U pacientů se SICH je vhodné na JIP a na iktové jednotce provádět častá neurologická vyšetření po dobu až 72 h od přijetí za účelem zjištění časného zhoršení neurologického stavu.
• U pacientů s akutní SICH je za účelem snížení úmrtnosti nebo závislosti doporučeno použití souboru opatření komplexní péče, který zahrnuje:
  • včasné intenzivní snižování TK s dosažením cílového STK < 140 mmHg u lehké až středně těžké ICH do 1 h od zahájení léčby;
  • kontrolu hyperglykemie s cílem dosáhnout co nejdříve po zahájení léčby hodnoty 6,1–7,8 mmol/l u pacientů bez diabetu a 7,8–10 mmol/l u pacientů s diabetem a udržování po dobu 7 dnů od rozvoje SICH za účelem zlepšení funkčních výsledků [9], s vyhýbáním se hypoglykemii;
  • léčbu horečky antipyretiky s cílem dosáhnout tělesné teploty < 37,5 °C do 1 h od zahájení léčby a udržování po dobu 7 dnů od rozvoje SICH za účelem zlepšení výsledného funkčního stavu [9];
  • korekci abnormální antikoagulace pomocí PCC u pacientů užívajících antagonisty vitaminu K s cílem dosáhnout INR < 1,3 do 1 h od zahájení léčby a aplikaci specifických antidot u pacientů užívajících DOAK (podrobnosti viz kapitolu 3.2 Hemostatická léčba).
• U pacientů s akutní SICH může být dále prospěšné
  • nezavádět obecné zásady, které omezují léčbu nebo iniciují příkazy k nezahájení kardiopulmonální resuscitace během prvních 24 h po přijetí, pokud pacient nevyjádří jasnou vůli nebo nemá zdokumentované dříve vyslovené přání o omezení život udržující léčby;
  • provádění rutinního screeningu dysfagie a její léčby ke snížení disability a rizika pneumonie;
  • včasná konzultace neurochirurga za účelem posouzení chirurgických opatření například u pacientů s rozsáhlou SICH, IVH nebo infratentoriálním krvácením s expanzivním chováním.
• Léčba protizáchvatovými léky
  • není doporučena pro primární prevenci akutních symptomatických záchvatů, tedy u pacientů bez jakýchkoliv záchvatových projevů;
  • je doporučena u pacientů se SICH s poruchou vědomí a potvrzenou záchvatovou aktivitou na EEG (za účelem snížení morbidity) a u pacientů s klinicky patrnými záchvaty (za účelem zlepšení funkčních výsledků a zabránění poškození mozku v důsledku opakovaných protrahovaných záchvatů).
  • léčba zahájená po akutním symptomatickém záchvatu (záchvatech) během prvních 7 dnů po vzniku SICH má být u pacientů, u kterých nedošlo k dalším záchvatům, přerušena po 4 týdnech, a to po individuálním posouzení.
• U pacientů se SICH a nevysvětlitelným abnormálním nebo kolísajícím stavem vědomí (kvantitativním a/nebo kvalitativním) nebo neurologickým nálezem nebo s podezřením na záchvaty je vhodné kontinuální monitorování EEG (≥ 24 h) k diagnostice nekonvulzivního status epilepticus, elektrografických záchvatů a epileptiformních výbojů. V případě nedostupnosti kontinuálního monitorování je vhodné provést během dne alespoň opakované prodloužené vyšetření EEG (doporučení expertů).
• U pacientů se SICH je vhodné kontinuální monitorování EKG po dobu prvních 24–72 h od přijetí za účelem sledování výskytu srdečních arytmií a nové ischemie myokardu.
• U pacientů se SICH je vhodné provádět laboratorní a rentgenové vyšetření k detekci infekce při přijetí a v průběhu hospitalizace.
• U imobilních pacientů se SICH
  • je doporučeno používat kompresní punčochy s přerušovanou pneumatickou kompresí k prevenci proximální hluboké žilní trombózy (HŽT) po dobu 30 dnů od přijetí pacienta (nebo do propuštění z nemocnice či do doby, kdy pacient začne samostatně chodit, pokud k tomu dojde dříve);
  • je možno po kontrolním zobrazení, které vyloučí progresi velikosti hematomu, použít za 48–96 h od vzniku SICH v prevenci hluboké žilní trombózy LMWH v profylaktické dávce;
  • s vysokým protrombotickým rizikem (v důsledku komorbidit nebo protrombotických léků), pokud není k dispozici nebo není proveditelná intermitentní pneumatická komprese, je možné použít k prevenci žilní tromboembolie profylaxi LMWH;
  • a proximální HŽT, u kterých je antikoagulační terapie prozatím kontraindikována, je vhodné dočasné použití kaválního filtru jako překlenovacího opatření do doby, než bude možné zahájit antikoagulaci;
  • a proximální HŽT nebo plicní embolií lze zvážit odložení antikoagulační léčby LMWH o 1–2 týdny po vzniku ICH.
  • U pacientů s těžkou akutní SICH s expanzivním chováním lze zvážit použití invazivního monitorování intrakraniálního tlaku (ICP), nejlépe pomocí intraventrikulárních měření s možností drenáže mozkomíšního moku.

6. Sekundární prevence

• U pacientů s předchozí SICH je doporučena kontrola TK na cílovou hodnotu ≤130/80 mmHg za účelem snížení rizika rekurentní CMP.
• U pacientů s předchozí SICH s nevalvulární fibrilací síní
  • lze zvážit terapii DOAK po pečlivém zhodnocení individuálního poměru rizik (zvýšení rizika recidivy ICH) a přínosů (snížení rizika závažných kardiovaskulárních příhod);
  • považovaných za nevhodné pro dlouhodobou perorální antikoagulační terapii může být zvážena okluze ouška levé síně s příslušnou periprocedurální antitrombotickou léčbou ke snížení rizika tromboembolických příhod.
• U pacientů s předchozí SICH je doporučeno zvážit obnovení (pokud ji užívali před ICH) nebo zahájení protidestičkové léčby, pokud existuje schválená indikace.
• U pacientů s předchozí SICH s vysokým kardiovaskulárním rizikem a indikací k užívání statinů je doporučeno zahájit léčbu statiny v primární i sekundární prevenci po vyhodnocení individuálního poměru rizik a přínosů.
• U pacientů s předchozí SICH je pravidelné dlouhodobé užívání nesteroidních antirevmatik potenciálně škodlivé z důvodu zvýšeného rizika recidivy SICH.
• U pacientů s předchozí SICH je vhodná úprava životního stylu včetně omezení nadměrné konzumace alkoholu ke snížení TK a rizika recidivy SICH a s využitím tréninku pod dohledem a poradenství ke zlepšení funkčního zotavení.
• U pacientů s předchozí SICH je vhodné poskytnout pečovatelům
  • psychosociální edukaci pro zvýšení úrovně aktivity a účasti pacientů a/nebo kvality jejich života,
  • praktickou podporu a školení ke zlepšení rovnováhy pacientů vestoje.

7. Predikce výsledného klinického stavu a cíle péče

• U pacientů se SICH je doporučeno omezit použití skóre pro predikci výsledného klinického stavu na poskytování prognostických informací; není doporučeno jeho využívání jako primární či jediné metody predikce výsledného klinického stavu, a to vzhledem k riziku sebenaplňujícího se proroctví.
• U pacientů se SICH, kteří se nemohou plně podílet na rozhodování o svém zdravotním stavu, je při rozhodování o omezení život udržující léčby vhodné použít model sdíleného rozhodování mezi soudem stanoveným opatrovníkem a lékaři.

8. Rehabilitace a neurobehaviorální komplikace

• U pacientů se SICH by měla být prováděna multidisciplinární rehabilitace, včetně pravidelných týmových schůzek a plánování péče po propuštění, za účelem zlepšení funkčních výsledků a snížení morbidity a mortality.
• U pacientů se středně těžkou SICH lze zvážit časnou rehabilitaci zahájenou 24–48 h od rozvoje SICH (včetně nácviku každodenních aktivit, strečinku, nácviku funkčních úkolů) ke zlepšení funkčních výsledků a snížení mortality.
• U pacientů se SICH je velmi časná a intenzivní mobilizace zahájená během prvních 24 h spojena s nižší pravděpodobností dosažení dobrého zotavení.
• U pacientů se SICH se doporučuje provádět v postakutní fázi screening deprese a úzkosti (k jejich identifikaci) a kognitivní screening (k identifikaci kognitivní poruchy a demence).
• U pacientů se SICH a středně těžkou až těžkou depresí je ke zmírnění příznaků deprese vhodná komplexní péče zahrnující farmakoterapii a psychoterapii.
• U pacientů se SICH a preexistujícími nebo novými poruchami nálady vyžadujícími farmakoterapii může být prospěšné pokračování nebo zahájení léčby selektivními inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
• U pacientů se SICH a poruchou kognitivních funkcí
  • je vhodné doporučit kognitivní terapii;
  • lze zvážit léčbu inhibitory cholinesterázy nebo memantinem.
• Pacienti s předchozí SICH a jejich rodinní příslušníci/pečovatelé by měli být dle individuálního rizika informováni o možnosti rozvoje epileptických záchvatů a o jejich možných projevech (doporučení expertů).

9. Kontrola kvality

• Pro zajištění kontinuálního zlepšování kvality péče by data všech hospitalizovaných pacientů se SICH měla být systematicky zadávána do registru RES-Q (Registry of Stroke Care Quality).
• Zadávání dat všech pacientů se SICH do RES-Q je nezbytné k objektivnímu vyhodnocení organizace a výsledků léčby, k zajištění transparentnosti a k podpoře implementace doporučených postupů v klinické praxi.
• Data získaná prostřednictvím RES-Q budou sloužit nejen k internímu hodnocení jednotlivých center, ale také jako podklad pro celonárodní i mezinárodní srovnávání a tvorbu zdravotní politiky.

10. Propouštěcí zpráva

Propouštěcí zpráva pacienta se SICH musí obsahovat minimální soubor informací definovaný v doporučeném standardu propouštěcí zprávy pacientů s CMP [10]. Minimální rozsah zahrnuje následující údaje:

• základní diagnóza: hemoragická CMP,
• lokalizace léze,
• výsledek vstupního zobrazení mozku a mozkových tepen,
• datum vzniku,
• klinická manifestace,
• vstupní hodnota skóre NIHSS,
• léčba: konzervativní (např. normalizace TK a koagulace), neurochirurgický výkon,
• logistické údaje: např. DNT pro iniciaci antihypertenzní léčby, čas k dosažení STK < 140 mmHg,
• reverze antikoagulace,
• etiologie,
• výsledek kontrolního zobrazení mozku,
• stav při propuštění,
• výstupní hodnota skóre NIHSS a mRS,
• další: doporučení ambulantního vyšetření, kontrol a medikace,
• místo, kam byl pacient propuštěn.

Finanční podpora

R. Herzig byl podpořen Univerzitou Karlovou (program Cooperatio, vědní oblast NEUR) a Ministerstvem zdravotnictví ČR –⁠ RVO (FNHK, 00179906). M. Smrčka byl podpořen Ministerstvem zdravotnictví ČR –⁠ RVO (FNBr, 65269705).

Konflikt zájmů

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem práce nemají žádný konflikt zájmů.

Autoři děkují za cenné připomínky při úpravách textu prof. MUDr. Petru Marusičovi, Ph.D.