Klíšťová encefalitida, průběh a komplikace – naše poznatky z let 2009– 2012
Autoři:
M. Pýchová 1; J.strakova 2; P. Husa 1
Působiště autorů:
Department of Infectious Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno
1; Department of Nursing, Faculty of Medicine, Masaryk University
2
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2014; 77/110(3): 339-342
Kategorie:
Krátké sdělení
Souhrn
Cíl práce:
Popsat průběh, komplikace a riziko trvalých následků klíšťové encefalitidy u pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob LF MU a FN Brno.
Soubor a metodika:
Prospektivní sledování epidemiologických, klinických a laboratorních dat u 107 pacientů s diagnostikovanou klíšťovou encefalitidou hospitalizovaných v letech 2009 – 2012.
Výsledky:
Do souboru bylo zařazeno celkem 107 pacientů. Onemocnění probíhalo pod obrazem meningitidy u 50 (46,7 %), meningoencefalitidy u 45 (42,1 %) a meningoencefalomyelitidy u 12 pacientů (11,2 %). Parézy se rozvinuly u 14 pacientů. Trvalé paretické postižení bylo pozorováno u 5,6 %. U dvou pacientů skončilo onemocnění úmrtím (letalita 1,9 %). K dalšímu sledování po propuštění se dostavilo s odstupem šesti měsíců 97 pacientů, po jednom roce 90 pacientů. Projevy postencefalitického syndromu měla rok od odeznění akutních potíží více než třetina nemocných. Současné onemocnění Lymeskou nemocí bylo prokázáno u 12 pacientů (11,2 %). Nebyl prokázán statisticky signikatní rozdíl mezi pacienty s izolovanou a kombinovanou infekcí, co se týče tíže onemocnění a výskytu komplikací.
Závěr:
I nekomplikovaný průběh KE vyžaduje několikatýdenní rekonvalescenci. Pokud dojde k paretickému postižení, jsou následky mnohdy trvalé. U více než třetiny pacientů obtíže v rámci postencefalitického syndromu přetrvávají dlouhodobě po odeznění akutního onemocnění a významně ovlivňují následnou kvalitu života. Riziko komplikací narůstá s věkem.
Klíčová slova:
klíšťová encefalitida – postencefalitický syndrom
Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.
Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.
Zdroje
1. Kunze U. Tick ‑ borne encephalitis (TBE): An underestimated risk…still: Report of the 14th Annual Meeting of the International Scientific Working Group on Tick ‑ Borne Encephalitis (ISW ‑ TBE). Ticks Tick Borne Dis 2012; 3(3): 197 – 201.
2. Dobler G, Gniel D, Petermann R, Pfeffer M. Epidemiology and distribution of tick ‑ borne encephalitis. Wien Med Wochenschr 2012; 162(11 – 12): 230 – 238.
3. Cisak E, Wójcik ‑ Fatla A, Zając V, Sroka J, Buczek A,Dutkiewicz J. Prevalence of tick ‑ borne encephalitis virus (TBEV) in samples of raw milk taken randomly from cows, goats and sheep in eastern Poland. Ann Agric Environ Med AAEM 2010; 17(2): 283 – 286.
4. Dumpis U, Crook D, Oksi J. Tick ‑ borne encephalitis. Clin Infect Dis 1999; 28(4): 882 – 890.
5. Bogovic P, Lotric ‑ Furlan S, Strle F. What tick ‑ borne encephalitis may look like: clinical signs and symptoms. Travel Med Infect Dis 2010; 8(4): 246 – 250.
6. Lindquist L, Vapalahti O. Tick ‑ borne encephalitis. Lancet 2008; 371(9627): 1861 – 1871.
7. Mansfield KL, Johnson N, Phipps LP, Stephenson JR,Fooks AR, Solomon T. Tick ‑ borne encephalitis virus – a review of an emerging zoonosis. J Gen Virol 2009; 90(8): 1781 – 1794.
8. Smíšková D, Polívková S, Blechová Z, Marešová V. Klíšťová meningoencefalitida, klinický průběh a komplikace. Vakcinologie 2010; 4(3): 106 – 109.
9. Pícha D. Infekce nervové soustavy. In: Bednařík J, Ambler Z, Růžička E (eds). Klinická neurologie část speciální. 1st ed. Praha: Triton 2010.
10. Holzmann H. Diagnosis of tick ‑ borne encephalitis. Vaccine 2003; 21 (Suppl 1): S36 – S40.
11. Waldvogel K, Bossart W, Huisman T, Boltshauser E,Nadal D. Severe tick ‑ borne encephalitis following passive immunization. Eur J Pediatr 1996; 155(9): 775 – 779.
12. Zent O, Bröker M. Tick ‑ borne encephalitis vaccines: past and present. Expert Rev Vaccines 2005; 4(5): 747 – 755.
13. Heinz FX, Holzmann H, Essl A, Kundi M. Field effectiveness of vaccination against tick ‑ borne encephalitis. Vaccine 2007; 25(43): 7559 – 7567.
14. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, Navrátil T. Neurologická profesionální onemocnění v České republice v letech 1994 – 2009. Cesk Slov Neurol N 2012; 75/ 108(1): 70 – 74.
15. Mygland A, Ljøstad U, Fingerle V, Rupprecht T, Schmutzhard E, Steiner I et al. EFNS guidelines on the diagnosis and management of European Lyme neuroborreliosis. Eur J Neurol Off J Eur Fed Neurol Soc 2010; 17(1): 8 – 16.
16. Günther G, Haglund M, Lindquist L, Forsgren M, Sköldenberg B. Tick ‑ borne encephalitis in Sweden in relation to aseptic meningo ‑ encephalitis of other etiology: a prospective study of clinical course and outcome. J Neurol 1997; 244(4): 230 – 238.
17. Kaiser R. The clinical and epidemiological profile of tick ‑ borne encephalitis in southern Germany 1994 – 98: a prospective study of 656 patients. Brain J Neurol 1999; 122(11): 2067 – 2078.
18. Mickiene A, Laiskonis A, Günther G, Vene S,Lundkvist A, Lindquist L. Tick-borne encephalitis in an area of high endemicity in lithuania: disease severity and long‑term prognosis. Clin Infect Dis Off Publ Infect Dis Soc Am 2002; 35(6): 650 – 658.
19. Oksi J, Viljanen MK, Kalimo H, Peltonen R, Marttía R,Salomaa P et al. Fatal encephalitis caused by concomitant infection with tick ‑ borne encephalitis virus and Borrelia burgdorferi. Clin Infect Dis Off Publ Infect Dis Soc Am 1993; 16(3): 392 – 396.
20. Dlouhý P, Honegr K, Krbková L, Pícha D, Roháčová H, Štruncová V. Lymeská borrelióza – doporučený postup v diagnostice, léčbě a prevenci. Klin Mikrobiol Infekční Lékařství 2011; 17(4): 144 – 153.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2014 Číslo 3
Nejčtenější v tomto čísle
- Funkční poruchy hybnosti
- Přehled méně častých primárních bolestí hlavy
- Doporučený postup pro intravenózní trombolýzu v léčbě akutního mozkového infarktu – verze 2014
- Neurologické hypotézy u panické poruchy