Najlepší postup v terapii motoricky pokročilej Parkinsonovej nemoci je HLBOKÁ MOZGOVÁ STIMULÁCIA
Vyšlo v časopise:
Cesk Slov Neurol N 2018; 81(5): 517
Kategorie:
Kontroverze
Hlboká mozgová stimulácia (deep brain stimulation; DBS) a pumpové systémy sú etablovanou symptomatickou liečbou pokročilého štádia Parkinsonovej choroby. Spoločným princípom týchto metodík je zmiernenie dyskinéz, „off “ stavov a motorických fluktuácií s cieľom zlepšiť kvalitu života pacientov.
V porovnaní s pumpovými systémami má však DBS niekoľko špecifík. Definícia pokročilého štádia Parkinsonovej choroby ostáva sporná, avšak v multicentrálnej európskej štúdii EARLYSTIM [1] bol dokázaný benefit implantácie v porovnaní s najlepšou perorálnou medikáciou už vo včasnejšom štádiu motorických komplikácií. Aktuálny trend je teda indikácia pacienta na DBS v čase, keď je pacient sebestačný a ochorenie výrazne neobmedzuje jeho každoden né fungovanie. Obdobné systematické štúdie pumpových systémov u takýchto pacientov chýbajú, čiže nie je možné zhodnotiť potenciálny risk/benefit indikácie pacientov v stredne pokročilom štádiu ochorenia.
Exaktné zavedenie stimulačných elektród je realizované s využitím stereotaxie a neurofyziologického monitoringu. Vo väčšine centier našich zemepisných šírok samotný zákrok trvá len niekoľko hodín s relatívne nízkou prevalenciou periprocedurálnych komplikácií, a to aj v porovnaní s pumpovými systémami [2].
Technologický pokrok vývoja hardvéru umožňuje ďalšie priblíženie sa k personalizovanej medicíne. Výber aktívnych kontaktov, tvar elektrického poľa a samotné stimulačné parametre je možné citlivo prispôsobiť klinickému obrazu pa cienta s minimalizáciou terapiou indukovaných nežiadúcich účinkov. Výhodou DBS oproti pumpovým systémom stimulácie je fakt, že celý systém sa nachádza pod kožou a každoden ný manažment nevyžaduje narušenie kožného krytu. Zároveň pa cient nie je obmedzovaný externalizovaným zariadením, čím môže slobodne vykonávať väčšinu pohybových aktivít. Stimulácia je funkčná 24 h den ne bez nutnosti každoden nej manipulácie, čiže táto terapia je vhodná aj u pacientov s problematickejšou „compliance“, resp. obsluha nevyžaduje asistenciu opatrovateľa.
Napriek vysokým iniciálnym výdavkom je DBS nákladovo efektívna liečba Parkinsonovej choroby. Dokonca spomedzi pokročilých metód je najrentabilnejšia z hľadiska dlhodobého sledovania [3]. Vynaložené finančné prostriedky na neurochirurgický zákrok a hardvér sa refundujú za 3 – 5 rokov po operácii, najmä v podobe redukcie perorálnej medikácie, invalidity a s ňou spojenými komplikáciami.
Veľké množstvo zrealizovaného a aktuálne prebiehajúceho výskumu naznačuje, že hlboká mozgová stimulácia je jednoznačne efektívna liečebna modalita pokročilého štádia Parkinsonovej choroby s veľkým potenciálom na zdokonalenie v budúcnosti.
MUDr. Zuzana Košutzká, PhD.
II. neurologická klinika LF UK a UN Bratislava
Zdroje
1. Schuepbach WM, Rau J, Knudsen K et al. Neurostimulation for Parkinson‘s disease with early motor complications. N Engl J Med 2013; 368(7): 610 – 622.
2. Gmitterová K, Minár M, Košutzká Z et al. Terapia pokročilých štádií Parkinsonovej choroby invazívnymi postupmi. Cesk Slov Neurol N; 2017 : 80/ 113(5): 503 – 516.
3. Val ldeoriola FJ, Puig-Junoy J, Puig-Peiro R. Cost analysis of the treatments for patients with advanced Parkinson‘ s disease: SCOPE study. J Med Econ 2013; 16(2): 191 – 201.
Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie NeurologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
2018 Číslo 5
-
Všechny články tohoto čísla
- Anestezie a nervosvalová onemocnění
- Nejlepší postup v terapii motoricky pokročilé Parkinsonovy nemoci je INTRADUODENÁLNÍ LEVODOPA
- Nejlepší postup v terapii motoricky pokročilé Parkinsonovy nemoci je APOMORFINOVÁ INFUZE
- Najlepší postup v terapii motoricky pokročilej Parkinsonovej nemoci je HLBOKÁ MOZGOVÁ STIMULÁCIA
- Nejlepší postup v terapii motoricky pokročilé Parkinsonovy nemoci je intraduodenální levodopa, apomorfi nová infuze nebo DBS?
- Cervikální vertigo – fikce či realita?
-
Cervikální vertigo – fikce či realita?
Komentář k článku Z. Kadaňky Jr. et al - Péče o pacienty s dysfagií po cévní mozkové příhodě v České republice
- Matematické modelování hemodynamiky mozkových aneuryzmat a možný přínos v klinické praxi z pohledu neurochirurga
- Přehled onemocnění s obrazem restrikce difuze na magnetické rezonanci mozku
- Nové poznatky v diagnostice a léčbě amyotrofické laterální sklerózy
- Léčba recidivy či rezidua multiformního glioblastomu pomocí stereotaktické radiochirurgie gama nožem – společně hodnocený soubor dvou neurochirurgických pracovišť
- Tichý akútny a subakútny mozgový infarkt u pacientov pred koronárnou intervenciou
- Vztah mezi epidemiologií a subjektivním vnímáním bolesti u pacientů se syndromem karpálního tunelu
- Umístění bifurkace bazilární tepny ve vztahu k dorsu sellae
- Validace dotazníku pro pacienty s myotonií – česká verze Myotonia Behaviour Scale
- Zrozumiteľnosť reči a klinické parametre u pacientov s Parkinsonovou chorobou
- První dokumentovaný případ japonské encefalitidy importované do České republiky
- Spinální schwannom v oblasti hrudní páteře s masivním intratumorálním krvácením
- Časná komplikace ošetření disekujícího intrakraniálního aneuryzmatu ve vertebrobazilárním povodí flow-diverterem
- Svalová dystopie ve Fallopiově kanálu
- Harvey Cushing jako kandidát Nobelovy ceny
- Stanovisko Výboru Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP k dlouhodobému holterovskému EKG monitoringu u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou
- Analýza dat v neurologii LXXI.<br>Pearsonův korelační koeficient
- Recenze knih
- Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle
- Nové poznatky v diagnostice a léčbě amyotrofické laterální sklerózy
- Přehled onemocnění s obrazem restrikce difuze na magnetické rezonanci mozku
- Cervikální vertigo – fikce či realita?
- Anestezie a nervosvalová onemocnění