Prognostická úloha poměru neutrofilů k lymfocytům u dětského typu cystického adamantinomatózního kraniofaringeomu


Autoři: E. Bilgin 1;  Y. Gezercan 1;  A. İ. Okten 1;  Z. Boğa 1;  O. Dilek 2
Působiště autorů: Department of Neurosurgery, Adana City Training and Research Hospital, Adana, Turkey 1;  Department of Radiology, Adana City Training and Research Hospital, Adana, Turkey 2
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2021; 84/117(1): 53-58
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/cccsnn202153

Souhrn

Cíl: Bylo prokázáno, že poměr neutrofilů k lymfocytům (NLR) v periferní krvi, což je hematologický indikátor systémového zánětu, je prognostickým faktorem u různých typů nádorového onemocnění. Počet studií, které hodnotí NLR u pacientů s kraniofaryngeomem (CP) je omezený a ani vztah mezi velikostí cystické komponenty a NLR u dětských pacientů s CP nebyl v dostupné literatuře dosud zkoumán. Cílem této studie bylo prozkoumat vztah mezi NLR a velikostí cystické komponenty u dětských pacientů s CP.

Metody: Retrospektivně byly zrevidovány zdravotní záznamy dětských pacientů, kteří byli operováni pro selární/supraselární cystu a jejichž výsledky patologického vyšetření v období leden 2008 až prosinec 2019 prokázaly adamantinomatózní CP. Byla změřena velikost cystické komponenty na předoperační MR a byl stanoven NLR v periferní krvi odebrané pred operací.

Výsledky: Do studie bylo zařazeno 19 pacientů (10 dívek) ve věku 2–17 let (průměr 9 let). Minimální a maximální rozměry cystické komponenty na MR byly 1,12 cm3 a 26,32 cm3. Byla zaznamenána kladná korelace mezi NLR a velikostí cystické komponenty (r = 0,992; p < 0,05), předoperačním výskytem diabetes insipidus (r = 0,624), předoperačním výskytem hydrocefalu (r = 0,825) a subtotální resekcí (r = 0,634). Záporná korelace byla zaznamenána mezi NLR a hrubou totální resekcí (r = −0,634) a skóre dotazníku před operací přední spodiny lebeční (r = –0,729).

Závěr: Velikost cystické komponenty u dětských pacientů s CP je v úzkém vztahu s NLR. Preoperační hodnoty NLR odráží nejen informaci o lokálním zánětu v místě CP, ale poskytuje také představu o velikosti cystické komponenty, závažnosti symptomů a prognóze. Při NLR ≥ 2 je prognóza pravděpodobně nepříznivá.

Klíčová slova:

poměr neutrofilů k lymfocytům – kraniofaryngeom – dětský – velikost cystické komponenty


Zdroje

1. Hanahan D, Weinberg RA. Hallmarks of cancer: the next generation. Cell 2011; 144 (5): 646–674. doi: 10.1016/j.cell.2011.02.013.

2. Donskov F. Immunomonitoring and prognostic relevance of neutrophils in clinical trials. Semin Cancer Biol 2013; 23 (3): 200–207. doi: 10.1016/j.semcancer.2013.02.001.

3. Templeton AJ, McNamara MG, Seruga B et al. Prognostic role of neutrophil-to-lymphocyte ratio in solid tumors: a system-atic review and meta-analysis. J Natl Cancer Inst 2014; 106 (6): dju 124. doi: 10.1093/jnci/dju124.

4. Guthrie GJ, Charles KA, Roxburgh CS et al. The systemic inflammation-based neutrophil-lymphocyte ratio: experience in patients with cancer. Crit Rev Oncol Hematol 2013; 88 (1): 218–230. doi: 10.1016/j.critrevonc.2013.03.010.

5. Muller HL. Craniopharyngioma. Handb Clin Neurol 2014; 124: 235–253. doi: 10.1016/B978-0-444-59602-4.00016-2.

6. Mortini P, Losa M, Pozzobon G et al. Neurosurgical treatment of craniopharyngioma in adults and children: early and long-term results in a large case series. J Neurosurg 2011; 114 (5): 1350–1359. doi: 10.3171/2010.11.JNS10670.

7. Larkin SJ, Ansorge O. Pathology and pathogenesis of craniopharyngiomas. Pituitary 2013; 16 (1): 9–17. doi: 10.1007/s11102-012-0418-4.

8. Martinez-Barbera JP, Buslei R. Adamantinomatous craniopharyngioma: pathology, molecular genetics and mouse models. J Pediatr Endocrinol Metab 2015; 28 (1–2): 7–17. doi: 10.1515/jpem-2014-0442.

9. Prabhu VC, Brown HG. The pathogenesis of craniopharyngiomas. Childs Nerv Syst 2005; 21 (8–9): 622–627. doi: 10.1007/s00381-005-1190-9.

10. Zada G, Lin N, Ojerholm E et al. Craniopharyngioma and other cystic epithelial lesions of the sellar region: a review of clinical, imaging, and histopathological relationships. Neurosurg Focus 2010; 28 (4): E4. doi: 10.3171/2010.2.FOCUS09318.

11. Karavitaki N, Cudlip S, Adams CB et al. Craniopharyngiomas. Endocrine Rev 2006; 27 (4): 371–397. doi: 10.1210/er.2006-0002.

12. Kros JM, Mustafa DM, Dekker LJ et al. Circulating glioma bio­markers. Neuro Oncol 2015; 17 (3): 343–360. doi: 10.1093/neuonc/nou207.

13. Deng Q, He B, Liu X et al. Prognostic value of pre-operative inflammatory response bio­markers in gastric cancer patients and the construction of a predictive model. J Transl Med 2015; 13: 66. doi: 10.1186/s12967-015-0409-0.

14. Gasparyan AY, Ayvazyan L, Mikhailidis DP et al. Mean platelet volume: a link between thrombosis and inflammation? Curr Pharm Des 2011; 17 (1): 47–58. doi: 10.2174/138161211795049804.

15. Gu L, Li H, Chen L et al. Prognostic role of lymphocyte to monocyte ratio for patients with cancer: evidence from a systematic review and metaanalysis. Oncotarget 2016; 7 (22): 31926–31942. doi: 10.18632/oncotarget.7876.

16. Raffetti E, Donato F, Castelnuovo F et al. The prognostic role of systemic inflammatory markers on HIV-infected patients with non-Hodgkin lymphoma, a multicenter cohort study. J Transl Med 2015; 13: 89. doi: 10.1186/s12967-015-0446-8.

17. Han S, Liu Y, Li Q et al. Pre-treatment neutrophil-to-lymphocyte ratio is associated with neutrophil and T-cell infiltration and predicts clinical outcome in patients with glioblastoma. BMC Cancer 2015; 15: 617. doi: 10.1186/s12885-015-1629-7.

18. Walsh SR, Cook EJ, Goulder F et al. Neutrophil-lymphocyte ratio as a prognostic factor in colorectal cancer. J Surg Oncol 2005; 91 (3): 181–184. doi: 10.1002/jso.20329.

19. Keizman D, Gottfried M, Ish-Shalom M et al. Pretreatment neutrophilto-lymphocyte ratio in metastatic castration-resistant prostate cancer patients treated with ketoconazole: association with outcome and predictive nomogram. Oncologist 2012; 17 (12): 1508–1514. doi: 10.1634/theoncologist.2012-0125.

20. Vidal S, Kovacs K, Lloyd RV et al. Angiogenesis in patients with craniopharyngiomas: correlation with treatment and outcome. Cancer 2002; 94 (3): 738–745. doi: 10.1002/cncr.10281.

21. Gokhan S, Ozhasenekler A, Mansur Durgun H et al. Neutrophil lymphocyte ratios in stroke subtypes and transient ischemic attack. Eur Rev Med Pharmacol Sci 2013; 17 (5): 653–657.

22. Gil Z, Fliss DM. Quality of life in patients with skull base tumors: current status and future challenges. Skull Base 2010; 20 (1): 11–18. doi: 10.1055/s-0029-1242 979.

23. Chen M, Zhang Z, Yang M et al. Prediction of calcification tendency in pediatric cystic adamantinomatous craniopharyngioma by using inflammatory markers, hormone markers, and radiological appearances. Childs Nerv Syst 2019; 35 (7): 1173–1180. doi: 10.1007/ s00381-019-04178-0.

24. Pettorini BL, Inzitari R, Massimi L et al. The role of inflammation in the genesis of the cystic component of craniopharyngiomas. Childs Nerv Syst 2010; 26 (12): 1779–1784. doi: 10.1007/s00381-010-1245-4.

25. Zhang J, He M, Liuz Z et al. Impact of neutrophil-lymphocyte ratio on long term outcome in patients with craniopharyngioma. Medicine (Baltimore) 2018; 97 (37): e12375. doi: 10.1097/MD.0000000000012375.

26. Kawamata T, Kubo O, Hori T. Histological findings at the boundary of craniopharyngiomas. Brain Tumor Pathol 2005; 22 (2): 75–78. doi: 10.1007/s10014-005-0191-4.

27. Yosef L, Ekkehard KM, Shalom M. Giant craniopharyngiomas in children: short- and long-term implications. Childs Nerv Syst 2016; 32 (1): 79–88. doi: 10.1007/s00381-015-2961-6.

28. Simoneau-Roy J, O’Gorman C, Pencharz P et al. Insulin sensitivity and secretion in children and adolescents with hypothalamic obesity following treatment for craniopharyngioma. Clin Endocrinol 2010; 72 (3): 364–370. doi: 10.1111/j.1365-2265.2009.03639.x.

29. Elowe-Gruau E, Beltrand J, Brauner R et al. Childhood craniopharyngioma: hypothalamus-sparing surgery decreases the risk of obesity. J Clin Endocrinol Metab 2013; 98 (6): 2376–2382. doi: 10.1210/jc.2012-3928.

30. Elliott RE, Wisoff JH. Surgical management of giant pediatric craniopharyngiomas. J Neurosurg Pediatr 2010; 6 (5): 403–416. doi: 10.3171/2010.8.PEDS09385.

31. Zuccaro G. Radical resection of craniopharyngioma. Childs Nerv Syst 2005; 21 (8–9): 679–690. doi: 10.1007/ s00381-005-1201-x.

32. Yasargil MG, Curcic M, Kis M et al. Total removal of craniopharyngiomas. Approaches and long-term results in 144 patients. J Neurosurg 1990; 73 (1): 3–11. doi: 10.3171/jns.1990.73.1.0003.

33. Gupta DK, Ojha BK, Sarkar C et al. Recurrence in craniopharyngiomas: analysis of clinical and histological features. J Clin Neurosci 2006; 13 (4): 438–442. doi: 10.1016/j.jocn.2005.05.013.

34. Kim SK, Wang KC, Shin SH et al. Radical excision of pediatric craniopharyngioma: recurrence pattern and prognostic factors. Childs Nerv Syst 2001; 17 (9): 531–537. doi: 10.1007/s003810100458.

35. Ming C, Shi-hao Z, Min Y et al. The dia­gnostik value of preoperative inflammatory markers in craniopharyngioma: a multicenter cohort study. J Neurooncol 2018; 138 (1): 113–122. doi: 10.1007/s11060-018-2776-x.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 1

2021 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se