Předoperační výkony v oblasti vizuální paměti jako prediktivní faktor kognitivních změn po hluboké mozkové stimulaci subthalamického jádra u Parkinsonovy nemoci


Autoři: Z. Hummelová 1,2;  M. Baláž 1;  E. Janoušová 3
Působiště autorů: 1stDepartment of Neurology, Faculty of Medicine of Masaryk University and St. Anne’s University Hospital in Brno 1;  Department of Public Health, Faculty of Medicine of Masaryk University, Brno 2;  Institute of Biostatistics and Analyses, Faculty of Medicine of Masaryk University, Brno 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2016; 79/112(6): 680-686
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2016680

Souhrn

Cíl:
Hluboká mozková stimulace subthalamického jádra (DBS STN) je považována za klinicky přínosnou metodu léčby příznaků pokročilého stadia Parkinsonovy nemoci. Avšak i přes striktní dodržení vstupních kritérií může mít negativní dopad na kvalitu kognitivních funkcí. Cílem našeho výzkumu bylo nalézt prediktivní neuropsychologické faktory, které by již před DBS STN mohly signalizovat riziko zhoršení kognitivních funkcí po implantaci.

Soubor a metodika:
Výzkumný soubor byl tvořen 46 pacienty s idiopatickou Parkinsonovou nemocí (průměrný věk v době zákroku 59,61 let; SD = 7,06), kteří absolvovali neuropsychologické vyšetření před a po implantaci DBS STN. Neuropsychologická testová baterie zahrnovala zkrácenou verzi Wechslerovy intelektové škály, Mattisovu škálu demence, Seznam slov, Reyovu-Osterriethovu komplexní figuru, Stroopův test a zkoušky verbální fluence.

Výsledky:
Jako senzitivní prediktivní faktor ve vztahu k riziku kognitivních změn po implantaci DBS STN se prokázala kvalita vizuální paměti, kdy před implantací zjištěná úroveň vizuální paměti statisticky významně negativně korelovala s poklesem kognitivních výkonů v neuropsychologických testech po implantaci.

Závěr:
Nízké výkony v oblasti vizuální paměti před implantací mohou poukazovat na zvýšené riziko kognitivních změn po implantaci DBS STN u Parkinsonovy nemoci. Předpokládáme, že změny vizuální paměti odráží progresi degenerativního procesu u Parkinsonovy nemoci do dalších oblastí mozku mimo frontostriatální okruh, zejména do posteriorních temporoparietálních oblastí.

Klíčová slova:
hluboká mozková stimulace – subthalamické jádro – Parkinsonova nemoc – kognitivní změny – predikce kognitivních deficitů – vizuální paměť

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Witt K, Daniels Ch, Reiff J, et al. Neuropsychological and psychiatric changes after deep brain stimulation for Parkinson’s disease: a randomized multicentre study. Lancet Neurol 2008;7(7):605– 14. doi: 10.1016/ S1474-4422(08)70114-5.

2. Baláž M, Rektor I. Neuropsychologické a kognitivní vlivy hluboké mozkové stimulace subthalamického jádra u pa­cientů s Parkinsonovou nemocí. Neurol Praxi 2008;9(5):305– 7.

3. Benabid AL, Chabarde S, Mitrofanis J, et al. Deep brain stimulation of the subthalamic nucleus for the treatment of Parkinson’s disease. Lancet Neurol 2009;8(1):67– 81. doi: 10.1016/ S1474-4422(08)70291-6.

4. Mas­sano J, Gar­rett C. Deep brain stimulation and cognitive decline in Parkinson’s disease: a clinical review. Front Neurol 2012;3:66. doi: 10.3389/ fneur.2012.00066.

5. Castrioto A, Lhom­meé E, Moro E, et al. Mood and behavioural ef­fects of subthalamic stimulation in Parkinson’s disease. Lancet Neurol 2014;13(3):287– 305. doi: 10.1016/ S1474-4422(13)70294-1.

6. Kim HJ, Jeon BS, Paek SH, et al. Long-term cognitive outcome of bilateral subthalamic deep brain stimulation in Parkinson’s disease. J Neurol 2014;261(6):1090– 6. doi: 10.1007/ s00415-014-7321-z.

7. Halpern CH, Rick JH, Danish SF, et al. Cognition fol­low­ing bilateral deep brain stimulation surgery of the subthalamic nucleus for Parkinson’s disease. Int J Geriatr Psychiatry 2009;24(5):443– 51. doi: 10.1002/ gps.2149.

8. Smed­ing HM, Speelman JD, Koning-Haanstra M, et al. Neuropsychological ef­fects of bilateral STN stimulation in Parkinson’s disease: a control­led study. Neurology 2006;66(12):1830– 6.

9. Yágüez L, Costel­lo A, Moriarty J, et al. Cognitive predictors of cognitive change fol­low­ing bilateral subthalamic nucleus deep brain stimulation in Parkinson’s dis­ease. J Clin Neurosci 2014;21(3):445– 50. doi: 10.1016/ j.jocn.2013.06.005.

10. Abbound H, Floden D, Thompson NR, et al. Impact of mild cognitive impairment on outcome fol­low­ing deep brain stimulation. Sum­mary for Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2015;21(3):249– 53. doi: 10.1016/ j.parkreldis.2014.12.018.

11. Říčan P, Šebek M, Vágnerová M. WAIS-R –  Wechslerův inteligenční test pro dospělé –  česká adaptace. Bratislava: Psychodia­gnostické a didaktické testy 1983.

12. Randolph Ch, Mohr E, Chase TN. As­ses­sment of intel­lectual function in dement­ing disorders: validity of WAIS-R short forms for patients with Alzheimer’s, Huntington’s and Parkinson’s disease. J Clin Exp Neuropsychol 1993;15(5):743– 53.

13. Pedraza O, Lucas JA, Smith GE, et al. Robust andExpanded Norms for the Dementia Rat­ing Scale. ArchClin Neuropsychol 2010;25(5):347– 58. doi: 10.1093/ arclin/ acq030.

14. Wechsler D. Wechslerova paměťová škála. 3. vyd. Česká experimentální verze. Brno: Psychodia­gnostika s.r.o. 1999.

15. Meyers JE, Meyers KR. Rey Complex Figure Test and Recognition Trial. Profes­sional Manual. Odes­sa, Fl: Psychological As­ses­sment Resources, Inc. 1995.

16. Golden JC, Freshwater SM. Stroop Color and Word Test. Adult Version. A Manual for Clinical and Experimental Uses. Wood Dale, IL: Stoelt­ing Co 2002.

17. Preiss M, Bartoš A, Čermáková R, et al. Neuropsychologická baterie Psychiatrického centra Praha. 3. vyd. Praha: Psychiatrické centrum Praha 2012.

18. Leentjens AF, Verhey FR, Lousberg R, et al. The validity of the Hamilton and Montgomery-Asberg depres­sion rat­ing scales as screen­ing and dia­gnostic tools for depres­sion in Parkinson’s disease. Int J Geriatr Psychiatry 2000;15(7):644– 9.

19. Castel­li L, Perozzo P, Zibetti M, et al. Chronic deep brain stimulation of the subthalamicus nucleus for Parkinson’s disease: ef­fects on cognition, mood, anxiety and personality traits. Eur Neurol 2006;55(3):136– 44.

20. Moretti R, Tor­re P, Antonel­lo M, et al. Neuropsychological changes after subthalamic nucleus stimulation: a 12 month fol­low-up in nine patients with Parkinson’s disease. Parkinsonism Relat Disord 2003;10(2):73– 9.

21. Telecká S, Baláž M, Rektorová I, et al. Jeden rok po hluboké mozkové stimulaci pa­cientů s Parkinsonovou nemocí –  neuropsychologické výsledky. Cesk Slov Neurol N 2010;73/ 106(1):57– 61.

22. Denheyer M, Kiss ZH, Haf­fender AM. Behavioural ef­fects of subthalamic deep brain stimulation in Parkinson’s disease. Neuropsychologia 2009;47(14):3203– 9. doi: 10.1016/ j.neuropsychologia.2009.07.022.

23. Azulay JP, Witjans T, Eusebio­ A. Ef­fect of subthalamic deep brain stimulation on non-motor fluctuations in Parkinson’s disease. J Neural Transm 2013;120(4):655– 7. doi: 10.1007/ s00702-012-0958-9.

24. Ray N, Strafel­la AP. Dopamine, reward, and frontostriatal circuitry in impulse control disorders in Parkinson’s disease: insight from functional imaging. Clin EEG Neurosci 2010;41(2):87– 93.

25. Sven­nings­son P, Westmann E, Aarsland D. Cognitive impairment in patiens with Parkinson’s disease: dia­gnosis, bio­markers, and treatment. Review. Lancet Neurol 2012;11(8):697– 707. doi: 10.1016/ S1474-4422(12)70152-7.

26. McKinlay A, Grace RC, Darlymple-Alford JC, et al. Characterics of executive function impairment in Parkinson’s disease patients without dementia. J Int Neuropsychol Soc 2010;16(2):268– 77. doi: 10.1017/ S13556177099 91299.

27. Hum­melová Z, Janoušová E. Limity zkoušky verbální fluence v diferenciální dia­gnostice neurologických onemocnění. Cesk Slov Neurol N 2014;77/ 110(4):487– 92.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Úvodník

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 6

2016 Číslo 6

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se