Efekt kombinované kognitivní rehabilitace u pa­cientů po cévní mozkové příhodě


Autoři: P. Ressner 1;  P. Krulová 1;  D. Beránková 1;  P. Nilius 1;  P. Bártová 1;  J. Zapletalová 2;  H. Srovnalová Zakopčanová 1;  R. Novobilský 1;  J. Martinková 1;  D. Školoudík 3;  M. Bar 1
Působiště autorů: Department of Neurology, University Hospital Ostrava, Czech Republic 1;  Department of Medical Biophysics, Faculty of Medicine and Dentistry, Palacky University Olomouc, Czech Republic 2;  Center of Science and Research, Faculty of Health Science, Palacky University Olomouc, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(3): 314-319
Kategorie: Původní práce
doi: 10.14735/amcsnn2018314

Souhrn

Cíl:
Tato studie si dává za cíl posoudit efekty kombinované kognitivní rehabilitace u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou s lehkým až středním stupněm kognitivního postižení v porovnání s pa­cienty bez této léčby. Užitá terapie kombinuje počítačovou kognitivní rehabilitaci s tradičními technikami rehabilitace kognitivních funkcí.

Metody:
33 pacientů po cévní mozkové příhodě splňující kritéria zahrnutí bylo zařazeno a rozděleno podle kritéria dojezdové vzdálenosti do skupiny s terapií (n = 19) a do skupiny kontrolní (n = 14). Kognitivní rehabilitace byla prováděna v 60min sezeních 2× týdně po dobu 12 týdnů. Pacienti byly vyšetřeni pomocí testů Mini-Mental State Examination (MMSE) a Addenbrook Cognitive Examination – Revised (ACE-R) na začátku terapie, retesty byly provedeny přibližně o 16 týdnů později a výsledky, vč. subskórů ACE-R jako sekundárních výsledků, byly analyzovány.

Výsledky:
Ve skupině léčených bylo zaznamenáno statisticky významné zlepšení (p < 0,05) v testech MMSE, ACE-R a v ACE-R subtestu Paměť, Verbální fluence, Jazyk, přičemž v kontrolní skupině bylo zachyceno statisticky významné zlepšení pouze v subtestu Paměť. Vzhledem k malému množství pacientů ve studii zjištěné výsledky prezentujeme jen jako trendy, které ukazují, že je nutná studie na větším množství pacientů. Byla proto vypočtena velikost vzorku pacientů pro budoucí studii potřebná pro dostatečnou analýzu výsledků efektu kombinované kognitivní rehabilitace a výsledný potřebný počet je 334 pacientů.

Závěr:
Kombinovaná počítačová kognitivní rehabilitace a tradiční kognitivní rehabilitace u pacientů s cévní mozkovou příhodou s lehkým až středně těžkým kognitivním deficitem vedla ke statisticky signifikantnímu zlepšení v testech MMSE a ACE-R a subtestech ACE-R Paměť, Verbální fluence a Jazyk. Vzhledem k malému množství zařazených pacientů jsou prezentovány tyto výsledky jako trendy.

Klíčová slova:
počítačová kognitivní rehabilitace – kognitivní funkce – cévní mozková příhoda – pacienti po cévní mozkové příhodě – kombinovaný přístup – ACE-R – MMSE

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. van de Ven RM, Mur­re JM, Veltman DJ et al. Computer-based cognitive train­­ing for executive functions after stroke: a systematic review. Front Hum Neurosci 2016; 10: 150. doi: 10.3389/ fnhum.2016.00150.

2. Park JH, Park JH. The ef­fects of a Korean computer-based cognitive rehabilitation program on cognitive function and visual perception ability of patients with acute stroke. J Phys Ther Sci 2015; 27(8): 2577– 2579. doi: 10.1589/ jpts.27.2577.

3. Cho HY, Kim KT, Jung JH. Ef­fects of computer as­sisted cognitive rehabilitation on brain wave, memory and attention of stroke patients: a randomized control trial. J Phys Ther Sci 2015; 27(4): 1029– 1032. doi: 10.1589/ jpts.27.1029.

4. Cicerone KD, Langenbahn DM, Braden C et al. Evidence-based cognitive rehabilitation: updated review of the literature from 2003 through 2008. Arch Phys Med Rehabil 2011; 92(4): 519– 530. doi: 10.1016/ j.apmr.2010.11.015.

5. Wentink MM, Berger MA, de Kloet AJ et al. The ef­fects of an 8-week computer-based brain train­­ing program­me on cognitive functioning, QoL and self-ef­ficacy after stroke. Neuropsychol Rehabil 2016; 26(5– 6): 847– 865. doi: 10.1080/ 09602011.2016.1162175.

6. Aparicio-Lopez C, Garcia-Molina A, Garcia-Fernandez J et al. Combination treatment in the rehabilitation of visuo-spatial neglect. Psicothema 2016; 28(2): 143– 149. doi: 10.7334/ psicothema2015.93.

7. Winstein CJ, Stein J, Arena R et al. Guidelines for adult stroke rehabilitation and recovery: a guideline for health­care profes­sionals from the American Heart As­sociation/ American Stroke As­sociation. Stroke 2016; 47(6): e98– e169. doi: 10.1161/ STR.0000000000000098.

8. European Stroke Organisation (ESO) Executive Com­mittee, ESO Writ­­ing Com­mittee. Guidelines for management of ischaemic stroke and transient ischaemic attack 2008. Cerebrovasc Dis 2008; 25(5): 457– 507. doi: 10.1159/ 000131083.

9. Štěpánková H, Nikolai T, Lukavský J et al. Mini Men­-tal State Examination –  Czech normative study. Cesk Slov Neurol N 2015; 78/ 111(1): 57– 63.

10. Beránková D, Krulová P, Mračková M et al. Addenbrooke’s cognitive examination –  approximate normal values for the Czech population. Cesk Slov Neurol N 2015; 78/ 111(3): 300– 305.

11. Smarr KL, Keefer AL. Measures of depres­sion and depres­sive symp­toms: Beck Depres­sion Inventory-II (BDI-II), Center for Epidemiologic Studies Depres­sion Scale (CES-D), Geriatric Depres­sion Scale (GDS), Hospital Anxiety and Depres­sion Scale (HADS), and Patient Health Question­naire-9 (PHQ-9). Arthritis Care Res (Hoboken) 2011; 63 (Suppl 11): S454– S466. doi: 10.1002/ acr.20556.

12. Nilius P, Krulová P. Tematické listy pro skupinovou rehabilitaci a kognitivní trénink mozku. FNO 2013. [online]. Dostupné z URL: http:/ / nela.fno.cz/ doc/ tematicke-listy.pdf.

13. Tombaugh TN, McIntyre NJ. The mini-mental state examination: a comprehensive review. J Am Geriatr Soc 1992; 40(9): 922– 935.

14. Tsoi KK, Chan JY, Hirai HW et al. Cognitive tests to detect dementia: a systematic review and meta-analysis. JAMA Intern Med 2015; 175(9): 1450– 1458. doi: 10.1001/ jamainternmed.2015.2152.

15. Larner AJ, Mitchell AJ. A meta-analysis of the accuracy of the Addenbrooke‘s Cognitive Examination (ACE) and the Addenbrooke‘s Cognitive Examination-Revis­­ed (ACE-R) in the detection of dementia. Int Psychogeriatr 2014; 26(4): 555– 563. doi: 10.1017/ S1041610213002329.

16. Školoudík D, Fadrná T, Sedláková M et al. Changes in cognitive functions in patients with acute cerebrovascular event. Who tested by Mini-Mental State Examination and the Clock Draw­­ing Test. Cesk Slov Neurol N 2007; 70/ 103(4): 382– 387.

17. Corbett A, Owen A, Hampshire A et al. The ef­fect of an online cognitive train­­ing package in healthy older adults: an online randomized control­led trial. J Am Med Dir As­soc 2015; 16(11): 990– 997. doi: 10.1016/ j.jamda.2015.06.014.

18. Yoo C, Yong MH, Chung J et al. Ef­fect of computerized cognitive rehabilitation program on cognitive function and activities of liv­­ing in stroke patients. J Phys Ther Sci 2015; 27(8): 2487– 2489. doi: 10.1589/ jpts.27.2487.

19. Bland M. An introduction to medical statistics. 3rd ed. Oxford: Oxford University Press 2000.

20. van de Ven RM, Schmand B, Groet E et al. The ef­fect of computer-based cognitive flexibility train­­ing on recovery of executive function after stroke: rationale, design and methods of the TAPASS study. BMC Neurol 2015; 15: 144. doi: 10.1186/ s12883-015-0397-y.

21. Lehmann EL. Nonparametrics: statistical methods based on ranks. New Jersey: Prentice Hall 1998.

22. Shigaki CL, Frey SH, Bar­rett AM. Rehabilitation of post­stroke cognition. Semin Neurol 2014; 34(5): 496– 503. doi: 10.1055/ s-0034-1396003.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se