Morfometrie proces­sus clinoideus posterior a dorsum sel­lae


Autoři: W. Ilków 1;  M. Waligóra 2;  M. Kunc 3;  M. Kucharzewski 4
Působiště autorů: Department of Neurosurgery, University Teaching Hospital in Opole, Poland 1;  Department of Medical Imaging, VITAL MEDIC, Kluczbork, Poland 2;  Helimed Imaging Center, Opole, Poland 3;  School of Medicine with the Division of Dentistry in Zabrze, Department and Division of Descriptive and Topographic Anatomy, Medical University of Silesia in Katowice, Zabrze Rokitnica, Poland 4
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(3): 330-337
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018330

Souhrn

Cíle:
Processus clinoideus posterior (PCP) je párová anatomická struktura situovaná ve střední jámě lební na horní straně klínové kosti, kde tvoří kostní výběžek, který představuje laterální hranici dorsum sel­lae (DS). Cílem studie bylo analyzovat morfometrii PCP a DS pomocí CT.

Materiály a metody:
Studie byla provedena na základě analýzy sta snímků pořízených CT u 54 žen a 46 mužů ve věku 18– 88 let (průměrný věk 52,49 let). Na snímcích byla analyzována morfometrie PCP a DS v koronální a sagitální rovině. Získaná data byla statisticky analyzována ve vztahu k pohlaví a věku pacientů (skupina 1: pacienti do 45 let, skupina 2: pacienti starší 45 let).

Výsledky:
Průměrná šířka byla 10,2 mm u pravého PCP a 9,85 mm u levého PCP. Průměrná výška pravého PCP byla 2,32 mm a průměrná výška levého PCP 2,04 mm. Tloušťka horního okraje DS byla 3,29 mm a tloušťka pravého a levého PCP byla 4,28 mm a 4,31 mm. Statistické výpočty ukázaly, že pravý PCP je u mužů širší a silnější. Stejně tak horní okraj DS byl silnější u mužů a levý PCP byl širší a vyšší u osob starších 45 let.

Závěry:
Mezi PCP a DS mužů a žen existují rozdíly: 1. Pravý PCP je širší a silnější u mužů než u žen; 2. Horní okraj DS je silnější u mužů než u žen; 3. Šířka a výška levého PCP dosahovala vyšších hodnot u pacientů starších 45 let oproti skupině pacientů ve věku do 45 let.

Klíčová slova:
procesus clinoideus posterior – dorsum sellae – výpočetní tomografie – klínová kost – spodina lební

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.


Zdroje

1. Fernandez-Miranda JC, Gardner PA, Rastel­li MM Jr et al. Endoscopic endonasal transcavernous posterior clinoidectomy with interdural pituitary transposition. J Neurosurg 2014; 121(1): 91– 99. doi: 10.3171/ 2014.3.JNS131865.

2. Berger PE, Harwood-Nash DC, Fitz CR. The dorsum sel­lae in infancy and childhood. Pediatr Radiol 1976; 4(4): 214– 220. doi: 10.1007/ BF02461527.

3. Tubbs RS, Salter EG, Oakes WJ. Quantitation of and measurements utiliz­­ing the sphenoid ridge. Clin Anat 2007; 20(2): 131– 134. doi: 10.1002/ ca.20255.

4. Yous­sef AS, van Loveren HR. Posterior clinoidectomy: dural tailor­­ing technique and clinical application. Skull Base 2009; 19(3): 183– 191. doi: 10.1055/ s-0028-1096196.

5. Icke C, Ozer E, Arda N. Microanatomical characteristics of the petrosphenoidal ligament of Gruber. Turk Neurosurg 2010; 20(3): 323– 327. doi: 10.5137/ 1019-5149.JTN.2921-10.0.

6. Ozdogmus O, Saka E, Tulay C et al. Os­sification of interclinoid ligament and its clinical significance. Neuroanat 2003; 2: 25– 27.

7. Salma A, Baidya NB, Wendt B et al. Qualitative and quantitative radio-anatomical variation of the posterior clinoid proces­s. Skull Base 2011; 21(6): 373– 378. doi: 10.1055/ s-0031-1287678.

8. Cheng Y, Chen Y, Zhou Z et al. Anatomical study of posterior clinoid process (PCP) and its clinical mean­ings. J Craniofac Surg 2015; 26(2): 537– 540. doi: 10.1097/ SCS.0000000000001517.

9. Sodhi HBS, Singla N, Gupta SK. Posterior clinoid meningioma: a case report with discus­sion on terminology and surgical approach. Surg Neurol Int 2015; 6: 21. doi: 10.4103/ 2152-7806.151261.

10. Yonekawa Y, Khan N, Imhof HG et al. Basilar bifurcation aneurysms. Les­sons learnt from 40 consecutive cases. Acta Neurochir Suppl 2005; 94: 39– 44. doi: 10.1007/ 3-211-27911-3_7.

11. Chanda A, Nanda A. Anatomical study of the orbitozygomatic trans­sel­lar-transcavernous-transclinoidal approach to the basilar artery bifurcation. J Neurosurg 2002; 97(1): 151– 160. doi: 10.3171/ jns.2002.97.1.0151.

12. Dolenc VV, Skrap M, Sustersic J et al. A trans­ca­­vern­ous-trans­sel­lar approach to the basilar tip aneurysms. Br J Neurosurg 1987; 1(2): 251– 259. doi: 10.3109/ 02688698709035309.

13. Tang CT, Baidya NB, Tseng KY et al. Posterior clinoid process as a landmarker in cur­rent endoscopic-as­sisted neurosurgical approaches. Formos J Surg 2012; 45(2): 45– 50. doi: 10.1016/ j.fjs.2012.01.002.

14. Silva D, Attia M, Kandasamy J et al. Endoscopic endonasal posterior clinoidectomy. Surg Neurol Int 2012; 3: 64. doi: 10.4103/ 2152-7806.97008.

15. Dagtekin A, Avci E, Uzmansel D et al. Microsurgical anatomy and variations of the anterior clinoid proces­s. Turk Neurosurg 2014; 24(4): 484– 493. doi: 10.5137/ 1019-5149.JTN.8738-13.1.

16. Hun­nargi S, Ray B, Pai SR et al. Metrical and non-metrical study of anterior clinoid process in South Indian adult skul­ls. Surg Radiol Anat 2008;30(5): 423– 428. doi: 10.1007/ s00276-008-03 46-1.

Štítky
Dětská neurologie Fyzioterapie Neurochirurgie Neurologie Rehabilitační a fyzikální medicína Algeziologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 3

2018 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se