#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vliv multidisciplinárního rehabilitačního programu během hospitalizace na posturální stabilitu a stabilitu chůze u Huntingtonovy nemoci – pilotní studie


Autoři: L. Brabcová 1,2;  J. Roth 1;  O. Ulmanová 1;  J. Rusz 1,3;  J. Klempíř 1;  O. Horáček 2;  M. Kolářová 2;  P. Košková 2;  P. Rolková 2;  H. Božková 2;  L. Sabó 2;  M. Inemanová 2;  K. Lísalová 2;  F. Jančok 2;  E. Růžička 1;  H. Brožová 1
Působiště autorů: Department of Neurology and Centre of Clinical Neuroscience, Charles University, 1st Faculty of Medicine and General Teaching Hospital, Czech Republic 1;  Rehabilitation Centre, Beroun Rehabilitation Hospital, Czech Republic 2;  Department of Circuit Theory, Faculty of Electrical Engineering, Czech Technical University in Prague, Czech Republic 3
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2019; 82(3): 301-308
Kategorie: Původní práce
doi: https://doi.org/10.14735/amcsnn2019301

Souhrn

Cíl: Posturální instabilita a instabilita chůze patří mezi významné motorické symptomy Huntingtonovy nemoci (HN), které zvyšují riziko pádů. Rehabilitace je podstatnou součástí terapie instability. Cílem studie bylo zhodnotit, krátkodobý a dlouhodobý efekt multidisciplinárního rehabilitačního programu na posturální instabilitu i instabilitu chůze u HN a posoudit možnost provedení programu za hospitalizace.

Metodika: 13 pacientů s HN bez těžšího kognitivního deficitu a deprese absolvovalo třítýdenní multidisciplinární rehabilitační program během hospitalizace, který byl specificky zaměřený na posturální stabilitu a stabilitu chůze. Vyšetření proběhla na začátku programu, po dokončení rehabilitace, po 1 a 3 měsících od dokončení. Testování zahrnovalo vyšetření stability chůze (Dynamic Gait Index; DGI), posturální stability pomocí posturografu na stabilní (PSS) and nestabilní 20% (PSU) plošině a motorické skóre pomocí Unified Huntington’s Disease Rating Scale (UHDRS).

Výsledky: PSS prokázalo statisticky významné zlepšení přetrvávající po dobu 3 měsíců a signifikantní zlepšení v DGI ihned po rehabilitaci. V motorickém skóre UHDRS a PSU statisticky významné zlepšení nalezeno nebylo.

Závěr: Specifický rehabilitační program je bezpečný a dobře využitelný při terapii poruch stability u HN. Posturální stabilita dle PSS byla zlepšena po sledovanou dobu 3 měsíců. Zlepšení stability chůze dle DGI odeznělo do 1 měsíce. V PSU signifikantní zlepšení nebylo prokázáno. Tato studie nabízí návrh specifického rehabilitačního protokolu pro trénink stability u HN.

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Klíčová slova:

Huntington’s disease – rehabilitation – gait – instability


Zdroje

1. Novak MJ, Tabrizi SJ. Huntington‘s disease. BMJ 2010; 340: c3109. doi: 10.1136/bmj.c3109.

2. Busse ME, Wiles CM, Rosser AE. Mobility and falls in people with Huntington’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 2009; 80(1): 88–90. doi: 10.1136/jnnp.2008.147
793.

3. Grimbergen YA, Knol MJ, Bloem BR et al. Falls and gait disturbances in Huntington‘s disease. Mov Disord 2008; 23(7): 970–976. doi: 10.1002/mds.22003.

4. Williams S, Heron L, France K et al. Huntington‘s disease: characteristics of fallers. Physiother Res Int 2014; 10: 1577. doi: 10.1002/pri.1577.

5. Kloos AD, Kegelmeyer DA, Young GS et al. Fall risk assessment using the Tinetti mobility test in individuals with Huntington‘s disease. Mov Disord 2010; 25(16): 2838–2844. doi: 10.1002/mds.23421.

6. Wheelock VL, Tempkin T, Marder K et al. Predictors of nursing home placement in Huntington disease. Neurology 2003; 60(6): 998–1001.

7. Panzera R, Salomonczyk D, Pirogovsky E et al. Postural deficits in Huntington‘s disease when performing motor skills involved in daily living. Gait Posture 2011; 33(3): 457–461. doi: 10.1016/j.gaitpost.2010.12.025.

8. Delval A, Kryktowiak P, Blatt JL et al. A bio­mechanical study of gait initiation in Huntington’s disease. Gait Posture 2007; 25(2): 279–288. doi: 10.1016/j.gaitpost.2006.04.001.

9. Delval A, Krystkowiak P, Blatt JL et al. Evolution of locomotor disorders in Huntington’s disease. Neurophysiol Clin 2008; 38(2): 117–125. doi: 10.1016/j.neucli.2008.01.003.

10. Huttunen J, Hömberg V. EMG responses in leg muscles to postural pertubations in Huntington’s disease. J Neurol Neurosurg Psychiatry 1990; 53(1): 55–62.

11. Tian JR, Herdman SJ, Zee DS et al. Postural control in Huntington‘s disease (HD). Acta Otolaryngol 1991; 481 (Suppl): 333-336.

12. Goldberg A, Schepens SL, Feely ME et al. Deficits in stepping response time are associated with impairments in balance and mobility in people with Huntington disease. J Neurol Sci 2010; 298(1–2): 91–95. doi: 10.1016/j.jns.2010.08.002.

13. Blanchet M, Prince F, Chouinard S et al. Postural stability limits in manifest and premanifest Huntington‘s disease under different sensory conditions. Neuroscience 2014; 279: 102–112. doi: 10.1016/j.neuroscience.2014.07.077.

14. Dimyan MA, Cohen LG. Neuroplasticity in the context of motor rehabilitation after stroke. Nat Rev Neurol 2011; 7(2): 76–85. doi: 10.1038/nrneurol.2010.200.

15. Fritz NE, Rao AK, Kegelmeyer D et al. Physical therapy and exercise interventions in Huntington‘s disease: a mixed methods systematic review. J Huntingtons Dis 2017; 6(3): 217–235. doi: 10.3233/JHD-170260.

16. Busse M, Quinn L, Debono K et al. A randomized feasibility study of a 12-week community-based exercise program for people with Huntington’s disease. J Neurol Phys Ther 2013; 37(4): 149–158. doi: 10.1097/NPT.00000 00000000016.

17. Busse M, Quinn L, Drew C et al. Physical activity self-management and coaching compared to social interaction in Huntington disease: results from the ENGAGE-HD randomized, controlled pilot feasibility trial. Phys Ther 2017; 97(6): 625–639. doi: 10.1093/ptj/pzx031.

18. Quinn L, Debono K, Dawes H et al. Task-specific training in Huntington disease: a randomized controlled feasibility trial. Phys Ther 2014; 94(11): 1555–1568. doi: 10.2522/ptj.20140123.

19. Quinn L, Hamana K, Kelson M et al. A randomized, controlled trial of a multi-modal exercise intervention in Huntington‘s disease. Parkinsonism Relat Disord 2016; 31: 46–52. doi: 10.1016/j.parkreldis.2016.06.023.

20. Piira A, van Walsem MR, Mikalsen G et al. Effects of a one-year intensive multidisciplinary rehabilitation program for patients with Huntington‘s disease: a prospective intervention study. PLoS Curr 2013; 5. doi: 10.1371/currents.hd.9504af71e0d1f87830c25c394be47
027.

21. Piira A, van Walsem MR, Mikalsen G et al. Effects of a two-year intensive multidisciplinary rehabilitation program for patients with Huntington‘s disease: a prospective intervention study. PLoS Curr 2014; 6. doi: 10.1371/currents.hd.2c56ceef7f9f8e239a59ecf2d94cddac.

22. Ciancarelli I, Tozzi Ciancarelli MG, Carolei A. Effectiveness of intensive neurorehabilitation in patients with Huntington‘s disease. Eur J Phys Rehabil Med 2013; 49(2): 189–195.

23. Bohlen S, Ekwall C, Hellström K et al. Physical therapy in Huntington‘s disease – toward objective assessments? Eur J Neurol 2013; 20(2): 389–393. doi: 10.1111/j.1468-1331.2012.03760.x.

24. Thompson JA, Cruickshank TM, Penailillo LE et al. The effects of multidisciplinary rehabilitation in patients with early-to-middle-stage Huntington‘s disease: a pilot study. Eur J Neurol 2013; 20(9): 1325–1329. doi: 10.1111/ene.12053.

25. Mirek E, Filip M, Banaszkiewicz K et al. The effects of physiotherapy with PNF concept on gait and balance of patients with Huntington‘s disease – pilot study. Neurol Neurochir Pol 2015; 49(6): 354–357. doi: 10.1016/j.pjnns.2015.09.002.

26. Clark D, Danzl MM, Ulanowski E. Development of a community-based exercise program for people dia­g­nosed and at-risk for Huntington‘s disease: a clinical report. Physiother Theory Pract 2016; 32(3): 232–239. doi: 10.3109/09593985.2015.1110738.

27. Khalil H, Quinn L, van Deursen R et al. What effect does a structured home-based exercise programme have on people with Huntington‘s disease? A randomized, controlled pilot study. Clin Rehabil 2013; 27(7): 646–658. doi: 10.1177/0269215512473
762.

28. Kloos AD, Fritz NE, Kostyk SK et al. Video game play (Dance Dance Revolution) as a potential exercise therapy in Huntington‘s disease: a controlled clinical trial. Clin Rehabil 2013; 27(11): 972–982. doi: 10.1177/0269215513487235.

29. Zinzi P, Salmaso D, De Grandis R et al. Effects of an intensive rehabilitation programme on patients with Huntington‘s disease: a pilot study. Clin Rehabil 2007; 21(7): 603–613. doi: 10.1177/0269215507075495.

30. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. „Mini-mental state“. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiatr Res 1975; 12(3): 189–198.

31. Beck AT, Ward CH, Mendelson M et al. An inventory for measuring depression. Arch Gen Psychiatry 1961; 4(6): 561–571.

32. Raad J, Smiley J. MPH and the Rehabilitation measures team. Dynamic gait index. [online]. Available from URL: http: //www.rehabmeasures.org.

33. Juras G, Słomka K, Fredyk A. Evaluation of the limits of stability (LOS) balance test. J Hum Kinet 2008; 19(1): 39–52. doi: 10.2478/v10078-008-0003-0.

34. Huntington Study Group. Unified Huntington‘s Disease Rating Scale: reliability and consistency. Mov Disord 1996; 11(2): 136–142. doi: 10.1002/mds.870110 204.

35. Rao AK, Muratori L, Louis ED. Spectrum of gait impairments in presymptomatic and symptomatic Huntington’s disease. Mov Disord 2008; 23(8): 1100–1107. doi: 10.1002/mds.21987.

36. Rao AK, Muratori L, Louis ED et al. Clinical measurement of mobility and balance impairments in Huntington‘s disease: validity and responsiveness. Gait Posture 2009; 29(3): 433–436. doi: 10.1016/j.gaitpost.2008.11.002.

37. Medina LD, Pirogovsky E, Salomonczyk D et al. Postural limits of stability in premanifest and manifest Huntington‘s disease. J Huntingtons Dis 2013; 2(2): 177–184. doi: 10.3233/JHD-130048.

38. Quinn L, Busse M, Carrier J et al. Physical therapy and exercise interventions in Huntington’s disease: a mixed methods systematic review protocol. JBI Database System Rev Implement Rep 2017; 15(7): 1783–1799. doi: 10.11124/JBISRIR-2016-003274.

Štítky
Dětská neurologie Neurochirurgie Neurologie
Článek Editorial

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie

Číslo 3

2019 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#